Nedostatek zubařů na obzoru
Výsledkem dlouhodobých jednání ČSK s řadou ministrů zdravotnictví a školství je „pouze“ vznik meziresortní komise, jejímž prvním výsledkem je analýza počtu zubařů s výhledem do roku 2022. V komisi jsou ovšem jen zástupci zubařů, lékařských fakult a ministerstva školství. „Odborníci z ministerstva zdravotnictví a financí se její práce neúčastní,“ stěžuje si MUDr. Pekárek. Přitom se jedná o problém, který může do budoucna negativně ovlivnit kvalitu zdravotní péče a který je způsoben mimo jiné nedostatkem finančních prostředků na výchovu studentů oboru zubního lékařství. V této souvislosti představitelé ČSK poukazují na stárnutí zubařské obce. Podle zmíněné analýzy, která mimo jiné posuzovala současnou věkovou strukturu zubařů a zastoupení obou pohlaví, se totiž pacienti v ordinacích nejčastěji setkají se zubní lékařkou ve věku 56 let. Je to důsledek dlouhodobého trendu. Zatímco před deseti lety byla nejpočetnější věková skupina mezi 41 a 45 lety, dnes je nejvíce zubařů ve věku 51 až 55 let. Spolu s faktem, že se neustále snižuje počet studentů stomatologie, se tak rýsuje poměrně neradostná perspektiva. Pokud by totiž zůstal současný trend zachován, dopracovali bychom se v roce 2022 k úbytku 2 240 zubních lékařů (z dnešních téměř 7 000). Současně je třeba si uvědomit, že počet pacientů připadajících na jednoho lékaře se za 15 let zvýší z dnešních 1 510 na 2 255, což představuje nárůst o polovinu. „Abychom se do této situace nedostali, je jasné, že potřebujeme omladit zubařský stav a přijmout další opatření,“ říkají zástupci ČSK.
Před lety studovalo na lékařských fakultách ročně asi 500 uchazečů o zubařskou profesi, v loňském roce jich bylo jen 280, přičemž 20 % z nich byli cizinci, u kterých je předpoklad, že budou praxi vykonávat ve své rodné zemi. Ředitelé fakultních nemocnic nemají zájem výchovu studentů na stomatologických klinikách příliš podporovat, protože pro ně představuje ztrátovou činnost a v dnešní době horečného hledání úspor a snah o zefektivnění zdravotních provozů jsou nuceni chovat se podle ekonomických kritérií. Stát prostřednictvím univerzit dotuje studium jednoho budoucího zubaře pouze sumou 120 000 korun na rok, ale v praxi je částka, kterou nakonec lékařské fakulty dostanou, ještě nižší. Stomatologické kliniky by však potřebovaly roční dotaci okolo 200 000 Kč na jednoho studenta, aby na výuce neprodělávaly. Ministerstvo školství navrhuje každoroční zvýšení počtu nových studentů o 20 % až na dvojnásobek v roce 2012, ale odpovídající finance zatím nejsou k dispozici. Ani toto opatření by však podle zmíněné analýzy nestačilo, pouze by propad v počtu zubařů zpomalilo.
Tři pilíře stabilizace
V reakci na tento neradostný výhled představila ČSK návrh řešení stávající situace. První pilíř stabilizace zubní péče v ČR představuje změna v systému poskytování zdravotní péče. Podle MUDr. Pekárka by v každém bývalém okrese mělo vzniknout jedno pracoviště alveolodentální chirurgie, které by částečně odlehčilo provoz jak praktickým zubním ordinacím, které by sem posílaly některé své složitější případy, tak stomatologickým klinikám, kterým by zbývala větší kapacita na výuku studentů. Další změnu by představovalo delegování povinností v oblasti prevence z praktického zubního lékaře na dentální hygienistku a preventistku. V situaci, kdy se očekává zvýšený počet pacientů v ordinacích, je také zapotřebí zlepšit systém fungování stomatologické pohotovosti.
Druhý pilíř stabilizace podle ČSK představuje zvýšení motivace pacientů. „Stát by měl více podporovat různé preventivní programy a vyčlenit část zubní péče z veřejného zdravotního pojištění,“ doporučuje MUDr. Pekárek. Třetí stabilizační krok počítá s nárůstem počtu zubních lékařů. Podle zástupců ČSK je v ČR kromě navrhovaného zvýšení počtu studentů na současných pěti fakultách prostor i pro vznik nové fakulty zubního lékařství. Pokud bychom chtěli i v roce 2022 zachovat stejný počet zubních lékařů jako dnes, muselo by totiž ročně studium stomatologie začít asi 900 studentů.
Opravdu hrozí krize?
V médiích se však objevují i oponenti představeného krizového scénáře. Zaznívají argumenty zpochybňující nedostatek zubních lékařů, které se opírají o zamítavá stanoviska zdravotních pojišťoven při žádosti o smlouvu pro nově zřízené ordinace. „Tato zamítavá stanoviska nejsou důkazem přebytku zubních lékařů, pouze regulačním nástrojem zdravotních pojišťoven, které se tak brání příliš velké koncentraci ordinací v atraktivních lokalitách a nedostatku lékařů v jiných regionech,“ komentuje uvedené argumenty MUDr. Pavel Chrz, viceprezident ČSK. Podle něj se s negativní reakcí ze strany pojišťovny mohou setkat např. uchazeči o novou zubní praxi v Praze, ale ve Středočeském kraji či na severu Čech je relativní nedostatek zubařů již dnes.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2007, strana B1
Zdroj: