Nebojme se chirurgické léčby obezity
Podle čeho poznám, jak velký je můj přirozený příjem energie, při kterém nebudu ani hubnout, ani přibírat?
Takzvaná bazální spotřeba se dá změřit například pomocí nepřímé kalorimetrie. Při ní pacient vydechuje po dobu třiceti minut do přístroje, který měří množství vydechovaného kyslíku a kysličníku uhličitého. Klidová energetická spotřeba se pak už snadno dopočítá podle vzorce. Spotřeba jednoho litru kyslíku odpovídá spotřebě přibližně dvaceti kilojoulů. Podmínkou je, aby člověk byl před vyšetřením absolutně v klidu a na lačno. Výsledek se pak násobí různými individuálními koeficienty, třeba u sedavé práce je koeficient 1,3. Tento přístroj mají k dispozici specializovaná obezitologická pracoviště a někdy i sportovní lékaři. Bývá i na ARO, ale tam se k běžnému ambulantnímu vyšetření většinou nepoužívá. Bazální spotřebu obvykle zvyšuje hyperthyreóza, těhotenství, laktace nebo také některé vzácné nádory endokrinních buněk zažívacího traktu a nebo také kouření a pravidelný příjem kofeinu, snižuje ji například hypothyreóza.Po letech nejrůznějších diet se mi zdá, že jím celkově mnohem méně, přesto mi váha neklesá. Vypadá to, že si moje tělo na nízký kalorický příjem zvyklo. Je možné to nějak ovlivnit?
Jen velmi obtížně. Do určité míry je to možné ovlivnit zvýšenou fyzickou aktivitou. Pokud k něčemu takovému dojde, radíme třicet minut intenzivního pohybu denně zvýšit i na sedmdesát minut. Je možné zvážit podávání léků, které metabolismus lehce urychlují, jako je sibutramin. Vždy je ale dobré si poctivě zapisovat jídelníček. Při jeho analýze často vyjde najevo, že i když člověk má pocit, že téměř nejí, přijímá velké množství energie například v období mezi jídly v podobě nejrůznějších snacků.Je možné nějak ovlivnit, abych zhubla jen na určité části těla, nikoli třeba v prsou?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2006, strana 15
Zdroj: