Nazrál čas pro integrovaný systém péče o inkontinentní

Právě oni se také na semináři sešli, aby se nejprve seznámili se závěry Globálního fóra o inkontinenci (viz článek na str. C5), které se konalo v dubnu tohoto roku v Praze, a poté vyslechli pohledy na problematiku inkontinence z hlediska pojišťoven, zabezpečení zdravotně sociálních služeb, poskytování ambulantní, nemocniční a ošetřovatelské péče i péče domácí.

Inkontinence postihuje především (ale zdaleka nejen) ženy a osoby vyššího věku, má několik různých typů a stupňů závažnosti a řadu různorodých příčin. Prevalence je relativně vysoká - dosahuje v dospělé populaci až 6 %, a protože se zvyšuje s věkem, v populaci nad 65 let to může být i více než 18 procent. Celkově inkontinence negativně ovlivňuje životy až 25 procent žen starších 35 let a přibližně 5 procent mužů.

Nejde sice o onemocnění smrtící, rozhodně však je to porucha významně snižující kvalitu života postižených a zásadním způsobem komplikující plnění jejich sociálních a ekonomických rolí. Dopady onemocnění se projevují hned v několika rovinách. Nejde pouze o oblast psychickou, kde dominují pocity studu a provinění, nízkého sebevědomí, obavy z vlastního ztrapnění a zesměšnění, obavy z obtěžování druhých, emocionální strádání atd. Přidávají se i problémy sociální - izolovanost, problémy v partnerských a sexuálních vztazích, potíže na pracovišti a další.

Zanedbatelné nejsou ani zdánlivé maličkosti v běžném každodenním životě - požadavky na speciální oblečení i spodní prádlo, obtíže při cestování i obyčejných vycházkách, problémy s transportem ve veřejné dopravě i osobních automobilech, komplikace spojené s výměnou pomůcek, nutnost častější hygieny, nedostatečný příjem tekutin ve snaze omezit frekvenci močení, nutnost plánování cest podle dostupnosti WC apod. Zvláště naléhavý je pak problém inkontinence u osob handicapovaných a zdravotně postižených.

Zásadní překážkou úspěšnějšího řešení problému inkontinence je tabuizace a stigmatizace, které ji provázejí - v důsledku toho ví o možnostech jeho řešení relativně málo nejen laická, ale i odborná veřejnost. Nedávný průzkum provedený v několika evropských zemích ukázal, že v důsledku nedostatečných informací o onemocnění a možnostech jeho léčby někde až polovina lékařů nezačíná na toto téma se svými pacienty hovořit, a protože značné zábrany, stud a obavy existují i na straně pacientů, zůstává značná část problému skryta pod hladinou a my vidíme jen špičku ledovce.

Lékaři se necití komfortně při léčbě inkontinence, nejsou spokojeni s aktuálně dostupnými způsoby léčby a vnímají nedostatečnou a netransparentní spolupráci jednotlivých odborných specializací (praktický lékař, urolog, gynekolog, fyzioterapeut). Naštěstí situace v České republice je na lepší úrovni. Praktičtí lékaři jsou pravi

Dokončení na str. C7

delně školeni v otázce prevence a péče o inkontinentní pacienty. Součástí pravidelného vzdělávání je i doporučení vhodné komunikace s pacientem, aby se dokázal o tak citlivé téma podělit. Stále více lékařů tak dokáže s inkontinentním pacientem aktivně pracovat a nabídnout mu odpovídající řešení. Také možností léčby i pomůcek pro inkontinentní je dnes k dispozici nesrovnatelně více než třeba ještě před deseti lety. Nejméně 3 000 druhů a typů pomůcek pomáhá jednak vykrývat období do chirurgického výkonu nebo nastoupení efektu jiné léčby, jednak slouží těm, kdo z různých důvodů terapii podstoupit nemohou či nechtějí nebo u nichž z té či oné příčiny neuspěje, a konečně přicházejí v úvahu u těch, kde již jiné řešení neexistuje.

Poměrně dobře je dnes nastavena i možnost financování jejich nákupu a do značné míry i příspěvků na péči ze strany zdravotního i sociálního pojištění. Hlavním úkolem proto dnes je bořit bariéry mezi formální péčí specialistů a neformální péčí rodinných příslušníků a s využitím prostředků z EU podporovat zejména projekty v oblasti dlouhodobé sociálně zdravotní péče v domácím prostředí. Právě tato forma péče zvyšuje kvalitu života pacientů, brání zhoršování jejich stavu, snižuje počet komplikací a nutných hospitalizací atd. Směřovat bychom měli ke komunitní a komunitně organizované péči, které dnes česká legislativa již neklade žádné překážky.

Podle Marcely Fajtové ze společnosti SCA Hygiene Products je třeba začít uvažovat o integrovaném systému péče o inkontinentní pacienty, který by na jedné straně přinesl významné úspory nákladů za lékařskou péči, na straně druhé pak zajistil lepší kvalitu života pacientům.

Zdroj: Medical Tribune