Názory na změny v odměňování praktiků se různí

Je současný systém odměňování kapitační platbou pro praktické lékaře dostatečně motivující? Názory se liší. Podle některých lékařů by měla být výše kapitační platby valorizována, a to především s ohledem na výpadek příjmů z regulačních poplatků. Jiní naopak poukazují na to, že stávající způsob odměňování praktiky příliš nemotivuje.

„Padesátikoruna za jednoho pacienta v kartotéce je směšný poplatek a měla by být navýšena tak, aby se mohl lékař věnovat pacientovi delší dobu.“

„Lékař, který má platbu za pacienta jistou, nahlíží nutně na každou návštěvu pacienta v ordinaci jako na nevítanou práci navíc.“

Dva odlišné názory na současný systém odměňování praktických lékařů, které se objevují nejen v diskusích na webových stránkách Medical Tribune.

A co na to říkají samotní praktičtí lékaři? „Pozitiva kapitační platby zcela jednoznačně převažují jak pro plátce, tak pro praktické lékaře, tak i pro pacienty samotné,“ odpovídá na dotaz Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktických lékařů, a dodává: „V současnosti však spatřujeme především obrovské rezervy na straně některých pojišťoven. Týkají se zejména schopnosti využít potenciál, který primární péče jako taková nabízí. Jsou to například koordinační úloha praktického lékaře, management vybraných chronických onemocnění, prevence nemocí. Za nutné to považujeme zejména v prostředí, které nenabízí žádné účinné nástroje, které by motivovaly pacienta k větší odpovědnosti či regulovaly jeho pohyb v systému. Jako zástupci všeobecného praktického lékařství jsme si ovšem vědomi rezerv i na straně některých kolegů a usilujeme o to, aby byli lépe odměněni ti, kteří aktivně využívají kompetencí a všech možností, které jim již i dnešní systém nabízí,“ odpovídá předseda SPL.

Výše kapitační platby by měla být valorizována

Praktická lékařka Zuzana Miškovská upozorňuje, že kapitační platba by měla být chápána jako základní příjem ordinace na zajištění provozu – nájem a mzdové náklady sestry i v měsících, kdy je nemocnost nízká.

„Kromě toho by měla sloužit i k ohodnocení té práce, která se sazebníkem a výkonovým systémem těžko definuje – zpracování laboratorních nálezů a příprava doporučení pro pacienty dle nich, sepisování návrhů na lázně, hlášení neschopenek apod. Kombinovaná platba již existuje – jsou propláceny výkony související s prevencemi a je možnost nasmlouvat i další výkony, jako je EKG, péče o diabetika, ambulantní 24hodinová monitorace krevního tlaku, CRP, měření ABI,“ říká lékařka, která působí v Průhonicích u Prahy.

Společnost všeobecného lékařství, jejíž je Zuzana Miškovská členkou, pracuje na projektech, které mají vytipovat další možné navýšení kvality a rozsahu služeb v ordinacích všeobecného praktického lékařství, například spirometrie, vyšetření D‑dimeru či troponinu a podobně. „Pokud se ptáte konkrétně na výši kapitační platby, pak by se navýšení jistě hodilo, protože její výše se již dlouhou dobu nevalorizovala – místo valorizace přišly jako její částečná kompenzace regulační poplatky. Je otázka, zda jsou na to finance a ochota. Osobně bych byla pro navýšení podílu a ceny výkonových plateb, aby se právě odlišily praxe s různou úrovní kvality,“ domnívá se MUDr. Miškovská.

Také praktický lékař David Halata ze Vsetínska si myslí, že výše kapitační platby by měla být valorizována. „Tato platba je mnoho let stejná, na rozdíl od výrazně narůstajících provozních nákladů. Tlak na spokojenost lékařů s příjmy pouze z kapitační platby a považování návštěvy pacienta za ‚nevítanou práci navíc‘ vytvářejí mnoho let samy zdravotní pojišťovny. Sledují totiž průměrné náklady lékaře na jednoho pacienta a lékaře s nízkými a nejnižšími náklady dokonce ještě finančně odmění bez jakékoli snahy sledovat, jak kvalitní tato poskytnutá péče byla, a skutečně dobře pracujícího lékaře s nutně vyššími průměrnými náklady pak i pokutují (mnohdy je pak výhodnější ordinovat co nejméně a získat pak ještě za to bonus od ZP). Každému je asi jasné, který lékař je pro systém ve skutečnosti ten dražší,“ poznamenává lékař.

Redakce Medical Tribune se zeptala na názor ohledně financování primární péče také předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka – do jaké míry je stávající systém odměňování primární péče motivující? „Registruji, že někteří ambulantní specialisté svým kolegům – praktickým lékařům – občas systém kapitační platby tak trochu závidějí. Praktický lékař je v případě náhlého výpadku provozu (zejména kvůli krátkodobé nemoci, potřebě školení apod.) v jiné situaci než my ambulantní specialisté, kteří jsme placeni za výkon. Kapitační platba praktickým lékařům zaručuje, že nedojde k prudkému poklesu příjmů (což je u nás až k nule). Kapitační platba je tedy vůči lékařům ‚sociálně citlivější‘ než platba výkonová,“ domnívá se Zorjan Jojko. „Na druhou stranu ale platí, že pacienti jsou dnes již velmi poučení a po svých praktických lékařích péči vyžadují. A pokud jsou nespokojeni, registrují se jinde. Tedy nelze říci, že by praktický lékař dostával peníze za nic. Jestli je těch cca 50 Kč na hlavu a měsíc při hodnocení práce v rozsahu jen klasické ordinační doby málo, moc nebo akorát, nevím,“ přiznává předseda SAS.

Zdroj: Medical Tribune