Naučíme se "opravovat" mozek?

Přestože mnozí z nás mají Miami na Floridě spojeno s nekonečnými slunnými plážemi, nevyhledávají je pouze turisté toužící po odpočinku. Koncem roku (od 5. do 9. prosince) se sem sjeli i významní odborníci z oboru neuropsychofarmakologie na výroční zasedání American College of Neuropsychopharmacology (ACNP). Na letošním 49. výročním kongresu ACNP ani tentokrát nechyběl doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., jenž se s našimi čtenáři v tomto čísle dělí o zajímavosti, které zazněly na odborných symposiích i v kuloárech. Vedle samotných odborných sdělení je dle něj také pozoruhodné, že přibližně dvě třetiny přednášejících byly ženy a že přibližně 15 % spoluautorů různých sdělení mělo čínská jména.

Ve zprávě, kterou pod titulkem Naučíme se "opravovat" mozek? přinášíme na straně B1, doc. Vinař píše, že účastník této akce si může domů odvážet jakýsi globální dojem, že se dnes neobejdeme bez hledání molekulárně biologických článků procesu, kde na začátku je podání psychofarmaka a na jeho konci zhojený hippocampus a další struktury mozku. K tomu patří hledání jak genetických dispozic, tak vlivu chování a farmak na geny; jako by většina symposií a panelů kongresu řešila otázku mechanismů, jak může docházet k dědění získaných vlastností. Roušku tajemství poodhalily některé experimenty na zvířatech i zkušenosti například z léčby posttraumatické stresové poruchy (PTSP).

Doc. Vinař je také autorem článku, který následuje hned za textem o kongresu v Miami. Pod titulkem Proč působí antidepresiva - historie a kousek futurologie podává hutný historický exkurs do psychofarmakologie a shrnuje jej ve velmi výstižném tvrzení, že ta je ve své vlastní podstatě endokrinologií mozku, kdy se jednotlivé neurotransmitery chovají jako hormony v těle. Podle něj lze očekávat, že další terapeutický vývoj vyústí v aktivní zásahy do lidského genomu prostřednictvím farmak.

Více na str. B1

Zdroj: Medical Tribune