Nastal čas na plošnou vakcinaci proti HPV?
České zdravotnictví má jistě mnoho kvalit, jimiž se může chlubit, prevence cervikálního karcinomu ale mezi nimi není. Pokud jde o mortalitu spojenou s tímto onemocněním, jako by Česko ani nepatřilo do Evropy. Každý rok u nás zapříčiní smrt přibližně čtyř set žen a tato smutná bilance již více než třicet let nevykazuje známky zlepšení. Přitom karcinom děložního hrdla je považován za nejlépe preventabilní zhoubný nádor a jako takový je určitým měřítkem kvality gynekologické péče. Na zdraví českých žen se jistě podepsaly roky trvající spory o podobu cervikálního screeningu, kdy zainteresované odborné společnosti jen těžko hledaly společnou řeč.
Poslední dobu nicméně charakterizují dva zlomové okamžiky - nástup očkování proti HPV (tedy vakcinace proti kauzálnímu původci karcinomu) a vznik přece jen pevnější struktury screeningu včetně systému kontroly kvality cytologických laboratoří a datového auditu. implementace těchto změn byla hlavním tématem semináře, který se konal 24. července v Poslanecké sněmovně. Sešlo se zde mnoho z těch, kdo mají k problematice co říci, včetně vrcholných představitelů ministerstva zdravotnictví. "Za čísla mapující dopady karcinomu děložního hrdla na českou populaci se hluboce stydím a myslím, že nejen já. Musíme se dohodnout, jak budeme postupovat dále," řekla v úvodu ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.
I když kolem očkování proti HPV existuje celá řada dosud nedořešených otázek a sporných momentů, snad žádná z odborných autorit neříká, že by vakcinace mohla nahradit screening. Stávající vakcíny pokrývají jen dva nejčastější rizikové typy HPV, díky zkřížené ochraně pak působí ještě proti několika dalším - dá se tedy počítat, že skutečně plošná vakcinace zabrání 80 procentům případů cervikálního karcinomu. "Screening je nezbytný bez ohledu na vakcinaci. Tyto dva přístupy je možné přirovnat k bezpečnostnímu pásu a airbagu - jde o dvě opatření, z nichž ani jedno samo o sobě problém nevyřeší beze zbytku, navzájem se však potencují," uvedl prof. MUDr. Roman Pry-mula, CSc., Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Stojí vakcinace proti screeningu?
Podle MUDr. Vladimíra Dvořáka, předsedy České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, zde však určitý konkurenční vztah je: "Mnozí říkají, že vakcinace nestojí proti screeningu. Já se domnívám, že v České republice otázka takto zřetelně leží. Podle mého názoru se musíme především postarat o ty stovky a tisíce žen, které již teď mají prekancerózu či karcinom v časném stadiu a nevědí o tom. Pokud dostaneme garanci, že screening bude dostatečně financován a podporován, velmi uvítáme plošnou vakcinaci proti HPV. Zatím si takovou podporou jisti být nemůžeme," uvedl MUDr. Dvořák.
Na jeho slova reagoval první náměstek ministryně zdravotnictví Bc. Marek Šnajdr: "Cervikální screening má maximální podporu ministerstva. Spolu s ostatními organizovanými onkologickými screeningy představuje stěžejní programy resortu. Společně jsou zařazeny i mezi priority evropských fondů," řekl. Na podzim je podle něj možné očekávat první datové výstupy popisující efektivitu nové podoby screeningu. "Zatím víme, že se nám podařilo zapojit padesát procent cílové skupiny, v některých vyspělých zemích je to až 80 procent, takže zde máme zřetelnou rezervu," popsal situaci M. Šnajdr.
Vakcíny proti HPV patří mezi nejnákladnější očkovací látky vůbec, cena za tři dávky se nyní pohybuje kolem 10 000 korun. "Pokud bychom vakcinovali plošně, stálo by to přibližně 400 milionů korun ročně, za což bychom každý rok zachránili na tři sta životů. To je myslím vynikající nákladová efektivita. O tom, že má plošná vakcinace smysl, nejsou z odborného hlediska pochyby," uvedl prof. Prymula. Náklady by přitom mohly být i podstatně nižší. "Je velmi pravděpodobné, že dojde k optimalizaci schématu, kdy se ze tří dávek přejde na dvě," řekl prof. Prymula.
Existuje podle něj celá řadu argumentů, proč by se tento očkovací program měl soustředit na věkovou skupinu 11 až 13 let. "Až deset procent českých dívek je v patnácti letech již sexuálně aktivních - a to je zrovna kategorie, na kterou bychom chtěli působit, protože s velkou pravděpodobností zrovna tyto dívky budou mít větší množství sexuálních partnerů. Je také důležité, že u mladších dívek se tvoří podstatně více protilátek než později - po šestnáctém roce věku imunogenita zřetelně klesá," vysvětlil prof. Prymula.
Čekáme na politické rozhodnutí
Z praktického hlediska by neměla plošná vakcinace způsobovat nějaké zvláštní problémy. "V České republice je 98 procent populace do 19 let registrováno u praktických dětských lékařů, což je ve srovnání s jinými zeměmi naprosto excelentní stav. Pokud padne politické rozhodnutí, že budeme vakcinovat plošně, jsme schopni zvolenou kohortu dívek proočkovat velmi rychle," řekla MUDr. Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
"Plošnou vakcinaci dívek jsme podpořili už na konci roku 2006 ve společném většinovém stanovisku pěti odborných společností, jichž se daná problematika dotýká. Už v tomto dokumentu se hovoří o věkové kategorii 11 až 13 let," upozornila MUDr. Cabrnochová. "Jako nejvýhodnější se jeví kohorta třináctiletých, kde se s vakcinací bez problému vejdeme do stávajícího očkovacího kalendáře, aniž by docházelo k nějaké kolizi s jiným očkováním," dodala.
Zdroj: MT