Následná péče o novorozence s velmi nízkou porodní hmotností
Výživa je důležitou součástí péče o novorozence s velmi nízkou porodní hmotností, protože se tyto děti rodí se zcela nedostatečnými zásobami živin, minerálů a vitaminů. Výživa novorozence s velmi nízkou porodní hmotností začíná ihned po narození parenterální cestou. Časně je pak zahajována enterální výživa, která postupně, jak to dovolí průběh poporodní adaptace, zcela nahradí výživu parenterální. Mateřské mléko vlastní matky, fortifikované bílkovinou, minerály a vitaminy, má jednoznačně přednost ve výživě novorozence s velmi nízkou porodní hmotností před ostatními možnostmi. Po propuštění do domácí péče výživa pokračuje ještě určitou dobu stejným způsobem. Novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností mají často specifické problémy s výživou. Nejčastěji jde o gastroezofageální reflux, poruchy trávení a vstřebávání a problémy s příjmem potravy, zejména u dětí s bronchopulmonální dysplazií. Osteopatie nedonošených dětí představuje soubor kostních změn, které se u novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností vyskytují běžně. Správná profylaxe a terapie snižuje výskyt osteopatií a omezuje její případ− né projevy. Další pravidelnou komplikací u novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností je anémie. Včasné zahájení léčby může předejít těžšímu stupni anémie a vyhnout se použití krevní transfuze.
Novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností jsou děti, jejichž porodní hmotnost je nižší než 1500 g. Je-li současná prevalence těchto novorozenců v České republice 1,1 %, pak při počtu téměř 100 000 živě narozených dětí to odpovídá více než jednomu tisíci dětí ročně. Výživa je důležitou součástí péče o nedonošené děti. Musí být zdrojem všech makro- a mikronutrientů, které jsou nezbytné k pokrytí specifických výživových nároků rychle rostoucího nezralého novorozence a také pro reparaci případného tkáňového poškození vzniklého v souvislosti s komplikacemi poporodní adaptace. Současně musí výživa stimulovat dozrávání trávicího ústrojí a nesmí je poškodit. Cílem správné výživy novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností je zajištění růstu a složení těla odpovídajícího nitroděložnímu vývoji zdravého plodu stejného stáří.Novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností je charakteristický malými zásobami živin, minerálů a vitaminů, které jsou pro jeho postnatální růst a vývoj zcela nedostatečné. Pro zajištění optimálních hmotnostních přírůstků nezralého novorozence je po úspěšné poporodní adaptaci nutný relativně vyšší přívod živin. Proti této potřebě stojí nezralost trávicí soustavy a funkcí potřebných k příjmu a zpracování potravy, která neumožňuje dostatečně rychlé zvyšování dávek mléka. Komplikace poporodní adaptace jako např. ischémie střeva či dysmikrobie po antibiotické léčbě dále zhoršují toleranci stravy.Postnatální výživa novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností je zahajována ihned po narození parenterální cestou. Jakmile se tohoto novorozence podaří oběhově stabilizovat (má přiměřený krevní tlak, periferní perfuzi a diurézu), je zahajován enterální příjem minimálními dávkami mateřského mléka. Účelem tohoto primingu střeva je podpora vyzrávání trávicích funkcí, výživa střevních buněk bránící vzniku atrofie sliznice, povzbuzení peristaltiky a vyprázdnění smolky. Objem mléka se pak zvyšuje podle tolerance při současném snižování podílu parenterální výživy. S ohledem na riziko vzniku katetrových sepsí je snaha ukončit parenterální výživu co nejdříve, ještě před dosažením plné enterální výživy. Výživa těchto novorozenců čerstvým mateřským mlékem je obzvlášť důležitá, neboť:
■ trávicí enzymy obsažené v mateřském mléce v aktivní formě napomáhají trávení;
■ živiny z mateřského mléka se nezralou sliznicí lépe vstřebávají;
■ přívod imunoglobulinů, lyzozymu a laktoferrinu snižuje riziko infekce;
■ růstové faktory v mateřském mléce urychlují růst a vyzrávání trávicího ústrojí.
Mateřské mléko po předčasném porodu má specifické složení, a proto výživa mlékem vlastní matky je výhodnější než výživa mlékem z banky mateřského mléka. Maminky po porodu novorozence s velmi nízkou porodní hmotností je nutné důrazně motivovat k odstříkávání mléka a důkladně je poučit o správné technice. Odstříkávání je vhodné zahájit již v prvních hodinách po porodu, při případném počátečním neúspěchu (nezralé dítě, nezralá mléčná žláza) je třeba maminku v další snaze dostatečně podpořit.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 4/2005, strana 30
Zdroj: