Napomůže časná konzumace u kojenců prevenci potravinové alergie?

Po desetiletí se lékaři snažili zastavit nárůst potravinové alergie tím, že přesvědčovali rodiče, aby nepodávali svým dětem příliš brzy známé alergizující potraviny jako jsou vejce, arašídy, ryby apod.. Jednalo se o doporučení, která byla založena na hypotéze, že časná expozice vede k alergické senzibilizaci.

Avšak zhruba před rokem přesvědčivé výsledky studie alergie na arašídy (LEAP - Learning Early about Peanut Allergy) obrátily tuto hypotézu zcela na hlavu. Ukázaly totiž, že časná konzumace arašídů u vysoce rizikových kojenců naopak výrazně snížila riziko vzniku arašídové alergie.

Arašídy jsou však jen jedním z mnoha potravinových alergenů. Může časná expozice podobně zafungovat i u jiných běžných potravin jako je například mléko, vejce a ryby? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým pediatra a alergologa Michaela Perkina z St George's, University of London, který svoji práci publikoval v časopise New England Journal of Medicine.

Investigátoři ve studii Enquiring about Tolerance (EAT) randomizovali více než 1300 výlučně kojených dětí do skupiny, kde bylo kojencům podáváno šest alergenních potravin již od věku 3 měsíců (časná expozice), nebo do skupiny, jež se řídila standardním doporučením britské pediatrické společnosti a výlučně kojeným dětem začaly být podávány tyto potraviny až v cca 6 měsících věku (standardní skupina).

Rodiče kojenců ve skupině časné expozice byli instruováni, aby jim podávali 3 čajové lžičky arašídového másla, jedno malé vejce, dvě porce (40 až 60 g) jogurtu z kravského mléka, 3 lžíce sezamové pasty, 25 g bílého rybího masa a dva cereální sušenky (na bázi pšenice) každý týden. Všechny děti byly pravidelně kontrolovány až do věku 3 let.

V analýzách podle léčebného záměru (intention to treat) se zjistilo, že výskyt alergie na jednu nebo více ze šesti uvedených potravin byl 5,6 % ve skupině časné expozice a 7,1 % ve standardní skupině. Rozdíl nedosáhl tedy statistické významnosti.

Avšak při analýze primárního cíle podle protokolu, tedy dat pouze u účastníků, kteří dokončili studii podle protokolu, se ukázalo, že výskyt alergie byl celkově ve skupině časné expozice (2,4 %) významně nižší než ve standardní skupině (7,3 %). Obdobně tak tomu bylo i v případě prevalence alergie na arašídy (0 % oproti 2,5 %, p = 0,003) a alergie na vaječnou bílkovinu (1,4 % oproti 5,5 %, p = 0,009). Pokud jde o mléko, sezam, ryby nebo pšenici, nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly.

Gary WK Wong z Department of Pediatrics v Chinese University of Hong Kong míní, že nízká adherence rodičů k protokolu mohla být způsobena i vyhýbavým chováním kojenců k určitým druhúm potraviny, kdy se proto rodiče nesnažili protokolu vyhovět.

Ačkoli studie ukázala, že časná konzumace alergenních potravin je bezpečná, nízká adherence rodičů (42.8 %) předznamenává, že i v reálném životě bude zavedení stravování kojenců podle tohoto náročného protokolu ještě obtížnější. Adherence byla nejvyšší u mléčných jogurtů, nejnižší u vajec. Tento rozdíl si Wong vysvětluje dosud nezralou ústní motorikou malých dětí ve 3 až 4 měsících věku a také obavami rodičů, aby se dítě nedusilo.

Časná konzumace potravinových alergenů je podle Wonga výhodnější strategií pro primární prevenci potravinové alergie než stávající doporučení. Ovšem stále zbývá dořešit řadu otázek, například jaká je minimální dávka potřebná pro indukci tolerance k těmto potravinám, jaké je nejvhodnější načasování apod.

Zdroj: NEJM