NAPADLO MĚ NAD TÍMTO ČÍSLEM

Celých 365 dnů v roce nosím v hlavě, co se nejlépe hodí ventilovat právě dnes, bezprostředně před takzvaným MDŽ. Překládám si ho totiž pro sebe jako Mé Drahé Ženy. A˙chci tvrdit, že ženy nejsou slabší, nýbrž naopak silnější pohlaví, že mužští by se bez nich potáceli světem jak těla bez duše a tvorové bez užitku, neboť v zásadě jsou - na rozdíl od žen - postradatelní, zbytní až zbyteční.

Žena si je za prvé jista svým mateřstvím, což se o otcovství zdaleka ne vždy dá říci. Žena si tak sice v bolestech, leč jednoznačně potvrzuje svou identitu a poslání. Jakmile porodí alespoň jedno děťátko, může být klidná a nic ji už nemusí pudit, aby si dokazovala svou důležitost a smysl své existence čímkoli jiným. Proto také si ženy - nejsou-li to zrovna sovětské milicionářky - nepotřebují svou důležitost potvrzovat placatými čepicemi na hlavách, výložkami na ramenou, medailemi na prsou a diplomy na zdi. Jestliže i přesto a navíc dosáhnou na vynikající pracovní výsledky, nádherná umělecká díla nebo důležité funkce, můj obdiv k nim jen o to více vzrůstá.

Většina mužů naopak vstupuje do života coby třtiny větrem se klátící. Proto také muži - nejsou-li to vyslovení primitivové s patologicky hypertrofovaným sebevědomím - potřebují po svém boku láskyplné bytosti ženského pohlaví, které je ujišťují o jejich dokonalosti, vysílají do každodenního boje o živobytí, pocty a slávu a dodávají jim sebevědomí.

Muži si svou důležitost potřebují dokazovat trvale, a proto, když jí skutečně dosáhnou, může jim jejich partnerka začít vadit jednak jako svědek jejich neslavných počátků, jednak jako málo nadšený aplaudér jejich "slavné" současnosti.

A˙tak vymění manželku, která jako by stále cosi vyčítala, za první blondýnu s rozzářenýma očima a větou, jež nemůže selhat: "To jste řekl krásně, pane inženýre, řekněte to ještě jednou." Ostatně důkaz zbytnosti mužů a zdroje jejich nervozity a potřeby si stále něco dokazovat nám dává okolní příroda. Článek Jaroslava Petra publikovaný nedávno ve

Vesmíru ukazuje, jak velké množství živočichů, včetně některých savců, se rozmnožuje nepohlavně, s úplným vyloučením mužského prvku. Existuje celá řada takových forem rozmnožování, jež se sice bez spermie neobejdou, ale příspěvek otcovy dědičné informace k vytvoření dědičné informace potomka je dočasný, či dokonce jen symbolický. A˙nejen to - samice některých druhů produkují v duchu hesla "udělej si sama" vajíčka, z nichž se bez oplození vyvíjejí dcery schopné přivést na svět stejným způsobem další pokolení dcer. Tak neztrácejí čas a energii ani sháněním nápadníků, ani plozením synů.

A˙samečkové buď přicházejí na svět jen na tu krátkou chvíli, aby splnili svou jedinou roli, anebo se dokonce vůbec nerodí.

Mé Drahé Ženy - máte mou úctu, že nás necháváte žít v iluzi o tom, že jsme pohlaví nejen silnější, ale vůbec nutné.

Zdroj: MEDICAL TRIBUNE