Nadějné poznatky o vzniku RS
V imunologickém časopisu Immunity vyšla studie německých vědců vedených Volkerem Siffrinem a Frauke Zippovou z berlínského Centra Maxe Delbrücka pro molekulární medicínu, objasňující některé dosud neznámé procesy vyvolávající roztroušenou sklerózu (RS).
Obecně je známo, že při tomto autoimunitním onemocnění napadá imunitní systém myelinové pochvy neuritů, a narušuje tak přenos nervových vzruchů. Už dlouho je jasné, že při roztroušené skleróze dochází především v počátečních fázích i k poškození neuronů.
Příčina zániku neuronů nebyla dlouho zřejmá. V úvahu připadalo i sekundární poškození neuronů po narušení myelinové pochvy na jeho neuritu.
Tým Siffrina a Zippové zjistil, že buňky imunitního systému vstupují do přímé interakce s neurony a vytvářejí vzájemná propojení připomínající svými parametry synapsi. Poté dochází v neuronech k trvalejšímu vzestupu intracelulární koncentrace volných vápníkových iontů.
Tento stav je pro nervovou buňku neslučitelný s další existencí.
Zvýšené koncentrace intracelulárního vápníku navodí nadměrnou excitaci neuronů, při které tyto buňky hynou. Nadměrné excitaci neuronů však lze farmakologicky zabránit, a tak se zdá, že se otevírá nová možnost ke zmírnění následků roztroušené sklerózy.
Zdroj: Medical Tribune