Na vzniku alergií se podepisuje výživa kojenců

V posledních desetiletích dochází k prudkému nárůstu alergických onemocnění.

Řada klinických studií se snaží zjistit příčinu tohoto jevu. Je známo, že jak u alergických, tak i u autoimunitních onemocnění se podílejí na jejich manifestaci genetické dispozice a faktory zevního prostředí. Prudký nárůst těchto chorob není možné vysvětlit genetickými změnami. Je doloženo, že v posledních desetiletích se prokazatelně změnilo životní prostředí, mezi jehož faktory patří i výživa.

Pozornost je proto zaměřena i na roli složení stravy (nutriční složky) a na přítomnost bakteriální flóry střeva pro vytvoření vyvážené imunity. Z tohoto pohledu se ukazuje, že velmi důležitá je časná výživa v kojeneckém věku. Jednotlivé studie věnované problematice alergií a autoimunity si kladou za cíl nalézat možnosti účinné prevence. Odborné pediatrické společnosti se snaží zaujmout stanovisko k postupům, které jsou doporučovány pro primární prevenci jednotlivých forem onemocnění.

V červnu 2008 byl publikován v časopisu The Journal of Allergy and Clinical Immunology článek Maternal and infant diets for prevention of allergic diseases: understanding menu changes in 2008 (Výživa matek a dětí pro prevenci alergických nemocnění: porozumění změnám ve výživě v roce 2008; Sicherer SH, 2008).

Americká pediatrická akademie (AAP), komise pro výživu, publikovala v roce 2000 doporučení, která měla vést ke snížení rizika alergií u vysoce rizikových dětí. V předloňském roce došlo k úpravě těchto doporučení, především v oblasti týkající se vztahu výživy a atopie. Součástí publikace je tabulka s přehledem porovnávajícím jednotlivá doporučení Americké pediatrické akademie z roků 2000 a 2008 s doporučeními ESPACI (Evropská společnost pro pediatrii, alergologii a klinickou imunologii), EPSGHAN (Evropská společnost pro pediatrii, gastroenterologii, hematologii a výživu) a SP‑EAACI (Evropská akademie alergologie a klinické imunologie, sekce pediatrie).

Většina odborných společností změnila kritéria pro posuzování vysoce rizikových dětí. Za vysoce rizikové jsou nyní posuzovány děti s jedním rodičem nebo sourozencem alergikem. Nedoporučuje se vyhýbání alergenům v době těhotenství. Většina doporučení se kloní k výlučnému kojení minimálně po dobu 4 měsíců s preferencí do 6 měsíců. Zavádění příkrmů do výživy (solidní stravy) se doporučuje mezi 4. až 6. měsícem. AAP na rozdíl od doporučení v roce 2000 nedoporučuje nyní omezování potravinových alergenů ve stravě dětí po 6. měsíci života, stejné stanovisko mají i SP‑EAACI a společnosti ESPACI a EPSGHAN.

V případech, kdy není možné kojení, doporučuje AAP extenzivně nebo částečně hydrolyzované kojenecké výživy, nedoporučuje výživy ze sóji. SP‑EAACI doporučuje hydrolyzované kojenecké výživy s ověřenou sníženou alergenicitou do 4. měsíce. ESPACI a EPSGHAN setrvávají ve svém doporučení z roku 1999 – kojenecké výživě se sníženou alergenicitou.

Tato doporučení k prevenci alergií u dětí byla publikována v roce 2008 skupinou stejných autorů i v časopisu Pediatric. Práce nese název Effects of early nutritional interventions on the development of atopic disease in infants and children: the role of maternal dietary restriction, breastfeeding, timing of introduction of complementary foods, and hydrolyzed formulas (Vliv nutričních intervencí na vývoj atopických chorob u kojenců a dětí: role omezení stravy matek, kojení, doby zavádění příkrmů a hydrolyzované výživy; Greer FR, 2008). V době přípravy tohoto sdělení nově publikovali australští autoři práci Early dietary exposures and feeding practices: role in pathogenesis and prevention of allergic disease (Časné expozice dietním složkám a způsoby výživy: role v patogenezi a prevenci alergických onemocnění; Jennings S, 2010). Také tato práce je ve shodě s výše uvedenými doporučeními amerických a evropských odborných společností.

Mateřské mléko a probiotika

Uvedená doporučení z loňského roku jsou v některých směrech velkou změnou. Především již nedochází k omezování alergenů jak u matek v době těhotenství a kojení, tak ve výživě dětí po 6. měsíci života.

Doporučuje se výlučné kojení optimálně do 6. měsíce a v případě náhradní dětské výživy použití hydrolyzované kojenecké výživy. Tato doporučení jsou ve shodě s řadou studií z posledních dvou let, věnujících zásadní pozornost střevní sliznici a s ní spojené slizniční imunitě, která má zásadní důležitost v prevenci alergií (Isolauri E, 2008, Kukkonen A, 2007, Penna FJ, 2007, Rautava S, 2007, Jennings S, 2010).

Zdravá balancovaná výživa je nutná pro růst a vývoj dětí. Prvním cílem ve výživě je prevence deficitu složek výživy a dalším cílem je snížení rizika chronických chorob v pozdějším věku – mezi tyto choroby patří alergická onemocnění a autoimunitní choroby.

Ideální stravou pro novorozence je mateřské mléko, které má optimální složení živin. Jeho součástí je i řada ochranných látek, jsou v něm obsaženy složky nespecifické a specifické imunity, chránící novorozence v prvních měsících po narození.

Bezprostředně po narození dochází k osídlení sliznice střeva bakteriemi, mezi nimiž mají významnou roli probiotické bakterie. Jejich zdrojem je matka (k osídlení dochází již v porodních cestách) a později mateřské mléko. Ideální složení mateřského mléka se spolu s probiotickými bakteriemi podílí na rozvoji střeva a slizniční imunity. Pro dozrání imunitní odpovědi (rodíme se s nezralou specifickou imunitní odpovědí) je třeba dodat imunitnímu systému přiměřené podněty. Probiotické bakterie, jež jsou při fyziologických podmínkách přítomny ve střevě, představují podněty, které jsou pro náš imunitní systém bezpečné. Pro pozdější manifestaci alergických, ale i autoimunitních chorob je zásadní zdravá střevní sliznice a vyváženost imunitního systému.

Velmi důležitým jevem je navození takzvané orální tolerance (ustavované v raném dětství), kdy dochází k tomu, že se imunitní systém naučí nereagovat na naši střevní mikroflóru a na potravinové alergeny. Tento jev se navozuje především v prvním půl roce života a pro jeho správný průběh je nutná stimulace imunitního systému, na níž se probiotika podílejí.

V případě, že není možné kojit, je třeba zajistit v prvních šesti měsících pro rozvíjející se sliznici a slizniční imunitu co nejšetrnější stravu s prokázanou hypoalergenicitou. Řada studií prokázala, že extenzivně nebo parciálně hydrolyzované výživy snižují riziko rozvoje alergických onemocnění, a to především atopického ekzému a potravinové alergie (Lee J, 2008, von Berg A, 2008, Tang ML, 2008). Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že se probiotika nacházejí v mateřském mléce (Grönlund MM, 2007), je odůvodněné pro prevenci alergií přidávání probiotik do hydrolyzovaných formulí (Rautava S, 2008, Srinivasjois R, 2009, Johannsen H, 2009).

Zdroj: Medical Tribune