Na vinohradském ARO poslali pastelky do uhlíkového nebe
Nech s úctou odejít, co staré jest a k nepotřebě, a náležitě přivítej nové a perspektivní, říkává se. Také na Klinice anesteziologie a resuscitace FNKV se 23. února 2012 vítalo a slavilo opravdu jaksepatří. „Doba deseti pastelek na stolcích končí,“ okomentoval před novináři s hrdostí i dojetím přednosta kliniky prof. MUDr. Jan Pachl, CSc., zahájení provozu klinického informačního systému MetaVision.
Na první pohled pro dnešní moderní kliniku již nic nového pod sluncem. Na lůžku leží pacient, jehož stav vyžaduje okamžitou konzultaci například s odborníky z IKEM nebo i ze zámoří. Ke konsiliu mezi ústavy napříč planetou stačí pár vteřin. Stejně tak k náhledu do veškeré zdravotnické dokumentace jiného pacienta přímo na operačním sále. Tzv. telemedicína je již nějaký čas trendem současnosti. Izraelský klinický informační systém jménem MetaVision, nový významný pomocník lékařů spuštěný ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, je ale přece jenom výjimečný – a nejen tím, že díky němu telemedicína poprvé v České republice proniká i na ARO.
Jeden monitor září na poličce nad hlavou, druhý na stolku při levé ruce a třetí, tentokrát opatřený klávesnicí k ovládání, před postelí v nohách. Systém MetaVision snímá data ze softwaru i hardwaru všech přístrojů, na které jsou pacienti napojeni – tedy například z monitorů vitálních funkcí, plicních ventilátorů, dávkovačů léků, přístrojů hemodialyzačních i anesteziologických. Na jednu hromádku snáší například hodnoty krevního tlaku, srdeční frekvence, množství kyslíku v krvi, objemu vdechovaného vzduchu, tlaku v plicích, údaje z dialyzačních přístrojů, tlaku uvnitř mozku, tekutinové bilance, přísunu jednotlivých živin v jednotlivých formách výživy a řadu dalších. To vše zaznamenává, vyhodnocuje a zároveň provádí kejkle složitých výpočtů, které ukazují nebo dokreslují aktuální stav pacienta. Znamená to minimalizaci chyb lidského faktoru, a to včetně preskripčních. „Nasazení těchto systémů vede ke snížení úmrtnosti těžce nemocných nebo raněných pacientů,“ komentuje výhody MUDr. Marek Zeman, MBA, ředitel FNKV. „Díky systému MetaVision se o 30 až 50 % snižuje administrativní zátěž lékařů a sester na jednotce intenzivní péče, minimalizuje se výskyt chyb pocházejících z manuálních záznamů a výpočtů a zkvalitňuje se léčba.“
Nejdůležitější klinická data jsou zaznamenávána v jednominutovém intervalu. „Takovýto záznam životních funkcí byl dosud nepředstavitelný, manuálně se data zaznamenávala jen každou hodinu. Pokud se s pacientem dělo něco klinicky důležitého během této doby a nikdo tento stav nezaznamenal, nešlo tyto výkyvy zpětně zjistit,“ říká profesor Pachl. „V podstatě se jedná o kontinuální záznam dat o pacientovi, což má velký význam nejen pro diagnostiku a léčbu pacientů, ale i pro vypracovávání klinických studií, při odhalování nežádoucích účinků léčby, pro zdravotní pojišťovny, a co si budeme povídat, dneska bohužel také v případě právních sporů. Takovéto lepší a rychlejší vyhodnocení stavu pacienta umožňuje významně rychlejší a přesnější nasazení léčby. Zvládne i přiřazování okamžitých účinků podání konkrétního léku či konkrétní živiny, a je‑li to třeba, poskytne i předpověď, co s pacientem udělá, pokud mu podám určité množství konkrétní látky, ať už léku nebo živiny.“ Systém ale nabízí ještě mnohem víc – tzv. pokročilý alarm. Znamená to, že dokáže nejen upozornit na nebezpečné výkyvy měřených hodnot, čehož jsou samozřejmě schopny jednotlivé měřicí přístroje, ale také, že „umí vyhodnotit i začínající zánět nebo otravu v těle pacienta a upozornit na něj lékaře. To žádný jednotlivý přístroj nedokáže.“
Současná licence systému MetaVision pro 22 lůžek jednotky intenzivní péče Kliniky anesteziologie a resuscitace FNKV, která je největším ARO v České republice, a pro jeden operační sál, který na JIP navazuje, prozatím přišla na 21 milionů korun a FNKV je hradila zcela ze svých zdrojů. „Pacient je díky tomu nyní stejně kvalitně monitorován i na operačním sále,“ říká MUDr. Petr Waldauf, jenž má zavádění systému MetaVision na starosti. A přibližuje vizi blízké budoucnosti – plán rozšíření systému MetaVison na všechny JIP ve FNKV a následně i na všechny operační sály. „Pokud pak z naší JIP pošleme pacienta na další léčení například na chirurgii a kolegové tam budou potřebovat moji konzultaci, postačí, když se na pacienta připojím přes systém MetaVision. A to klidně i z domova,“ konkretizuje MUDr. Waldauf.
Od řady jiných klinických informačních systémů, jež se ve světě a ČR využívají, se MetaVision liší také svou unikátní vnitřní architekturou, která umožňuje každému uživateli definovat, jaké výstupy ze systému potřebuje a v jaké grafické podobě je dostane. Vzdáleně tak trochu připomíná lego – ve své podstatě vlastně není ničím jiným než jednoduchou stavebnicí, z níž si lze postavit vlastní „domeček“ podle svého přání, tedy sestavit si informační systém na míru, dle potřeby, představ a očekávání.
Motivaci, která FNKV ještě s bývalou ředitelkou Zuzanou Roithovou vedla k přebudování koncepce lůžkového resuscitačního oddělení, přibližuje opět profesor Pachl. „Koncepce a její realizace, na jejíž úvodní části se významně podílela paní ředitelka Roithová, vycházela z jasného základu – že prioritou vždy byl a je pacient. Na přelomu tisíciletí se tak podařilo prosadit a realizovat jedinečnou koncepci resuscitačního oddělení s plně vybaveným vysokoprahovým příjmovým místem s přímou prostorovou návazností na záchrannou službu. Vše jsme podřídili obecně logistice, že „lékař přichází k postiženému“, nikoli naopak. Dnes se nám pomocí klinického systému MetaVision podařilo celý koncepční záměr dokončit – tím, že veškerá data včetně dokumentace RTG, CT, MR, laboratorních analýz, mikrobiologických nálezů, hodnot pro život důležitých funkcí atd. každého konkrétního pacienta máme k dispozici přímo u jeho lůžka. Osobně si cením toho, že tento krok posílil základní prioritu, tedy péči o nemocného. Navíc jsme získali nečekanou nepřímou podporu, na níž nemáme žádnou zásluhu, v podobě vítané změny legislativy umožňující nově elektronický podpis a elektronické vedení zdravotní dokumentace,“ uzavírá profesor Pachl.
Zdroj: Medical Tribune