Na stopě biologickým mechanismům vzniku nemoci

Dr. Dere v Praze připomněl, že společnost Amgen má v současnosti v různých fázích vývoje více než 50 molekul. Z toho pět prochází klinickými studiemi fáze III, některé z nich pro více indikací, nebo již získalo registraci. Příkladem je denosumab - monoklonální protilátka, která blokuje vznik vazeb mezi RANK ligandy a RANK receptory na povrchu osteoklastů, a tím brzdí úbytek kostní hmoty.

V současné době se uplatňuje nejen v indikaci postmenopauzální osteoporózy, ale v klinickém zkoušení fáze III také pro zastavení úbytku kostní hmoty v důsledku hormonální terapie karcinomu prostaty. Dále se denosumab zkouší v indikaci zmírnění skeletálních poškození v důsledku pokročilé malignitidy karcinomu prsu, prostaty a jiných solidních nádorů, včetně mnohočetného myelomu, a také pro prevenci vzniku kostních metastáz u karcinomu prostaty. Navíc ve fázi II zkoušení je denosumab pro léčbu revmatoidní artritidy.

Další z monoklonálních protilátek - panitumumab (Vectibix) - je v současnosti lékem třetí linie u metastazujícího kolorektálního karcinomu. V téže indikaci prošel také úspěšně klinickým hodnocením fáze III na použití v první a druhé linii s velmi pozitivními výsledky a zkoumá se i jeho uplatnění v terapii metastazujících a/nebo recidivujících nádorů hlavy a krku.

Přehlídku molekul procházejících fází III klinických studií dr. Dere v Praze doplnil představením dvou malých molekul. První je cinacalcet, který se již uplatňuje v léčbě sekundární hyperparathyreosy (SHPT) u dialyzovaných pacientů v konečném stadiu onemocnění ledvin a nyní je zkoušen pro možný příznivý účinek na vznik kardiovaskulárních kalcifikací; druhou pak motesanib, lék první linie pro terapii nemalobuněčného karcinomu plic.

Zacíleno na onkologii

Ve své přednášce se dr. Dere zmínil mj. o dvou molekulách, jež se v klinických studiích fáze II jeví jako mimořádně nadějné pro cílenou léčbu onkologických onemocnění. První z nich nese kódové označení AMG 386. "Jedná se o rekombinantní peptid hrající významnou roli v mechanismu angiogeneze," uvedl Dere.

"Blokuje interakci angiopoetinů Ang1 a Ang2 s receptory Tie2. Tím je inhibována jak lymfangiogeneze, tak především vaskulární angiogeneze. V preklinických zkouškách AMG 386 na modelech vykázal cílený účinek na snížení endoteliální proliferace, urychlil nekrotizaci tumoru a naopak zpomalil jeho růst." Druhou z molekul vyzdvižených během pražské přednášky byla AMG 479. "Tato monoklonální protilátka působí jako antagonista receptorů růstového faktoru podobného inzulinu IGF-1R," vysvětlil dr. Dere.

"Prostřednictvím receptorů tyrosinkinázy IGF-1R se regulují metabolické mechanismy mající klíčovou roli pro buněčný růst a přežívání. Výsledky získané z experimentů a ověřené v epidemiologických i klinických databázích napovídají, že signalizace prostřednictvím IGF-1R zásadně souvisí jak s rizikem vzniku karcinomu, tak s jeho růstem."

Podle dr. Dera se pro biologickou léčbu onkologických onemocnění jeví jako perspektivní ovládnutí pěti základních mechanismů. "Vedle regulace růstu a inhibice angiogeneze, o kterých již byla řeč, je to samozřejmě otázka řízené apoptózy, tedy identifikace kaskády biochemických jevů vedoucích k buněčné smrti.

Další výzvou je možnost zásahu do procesu hematopoezy, především identifikace proteinů, jež se aktivně podílejí na stimulaci tvorby lymfocytů klíčových pro fungování imunitního systému. Konečně je tu široká oblast kostního metabolismu, v jehož důsledku procházejí kosti po celý život remodelací. Některé solidní nádory mohou tento proces narušit a šířit se pak do skeletu - úkolem biotechnologií by mělo být tomu zabránit."

Zdroj: Medical Tribune