Na pojišťovny by stačila ČNB
Zaměstnanecké pojišťovny obecně vítají vůli ke změnám vedoucím ke skutečnému nákupu zdravotní péče pro jejich klienty, v některých bodech zveřejněného legislativního plánu však vidí potenciální problém při jejich převodu do praxe. „V plánu se hovoří například o tom, že by zákonem měla být definována časová a geografická dostupnost zdravotní péče. To znamená, že by například pojištěnec METALALIANCE třeba v Opavě měl mít k dispozici v dojezdové vzdálenosti, dejme tomu, 15 minut lůžkové zařízení. Potíž je, že naše pojišťovna zrovna v Opavě nemá svou pobočku a kvůli jedinému klientovi by musela uzavřít smlouvy se všemi poskytovateli zdravotní péče v regionu na celé spektrum služeb, aby dostála zákonu. Nebo – a to je druhý extrém – by musela klienty v určitých oblastech účelově odmítat.“
Citelný dopad by podle SZP mělo i avizované zavedení osobních účtů klientů zdravotních pojišťoven, ze kterých by pojištěnec dostával čtyřikrát ročně poštou výpis. Protože by zásilka obsahovala citlivé údaje, musela by být doručována do vlastních rukou. V tom případě je prý nutno počítat s náklady v řádu 300 milionů až jedné miliardy korun – podle rozsahu informací, které budou výpisy obsahovat. Podle SZP je otázkou, k čemu takový výpis pojištěnci bude. Na příjmové straně totiž bude uvedena částka z přerozdělení v dané věkové skupině, která nemá žádnou souvislost s platbou pojištění.
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se nebrání existenci orgánu, který nad nimi bude v budoucnu vykonávat dozor. „Není sporu o tom, že takový dohled je nutný a musí být důsledně oddělen od státu i od politiky,“ řekl V. Kothera. S představami ministerstva se však rozchází v názoru na to, o jaký úřad by se mělo jednat. „Domníváme se, že k dozoru nad finančním zdravím pojišťoven není nutné vytvářet zvláštní instituci, ale tohoto úkolu by se mohla a měla ujmout Česká národní banka, která již vykonává dozor nad celým finančním trhem. Pokud jde o kontrolu dostupnosti a kvality péče, pro ni by mohl být zřízen nějaký vládní úřad,“ řekl V. Kothera. Prezident SZP se na tiskové konferenci vyjádřil i k jednomu z legislativních návrhů, který nepochází přímo z dílny ministerstva zdravotnictví. Jedná se o záměr vlády centralizovat výběr daní, cel a pojistného. Podle SZP se tím zkomplikuje možnost využívání bonusů, zhorší se dostupnost informací o klientovi a prakticky se tak znemožní tvorba fondu prevence. „Centralizace by byla v přímém rozporu se záměrem posílit konkurenci zdravotních pojišťoven, snížila by transparentnost procesů a nevhodně by zasahovala i do uvažované transformace pojišťoven,“ vysvětlil V. Kothera.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2007, strana B1
Zdroj: