Na pediatry se valí administrativní lavina

Od letošního dubna čeká dětské lékaře velký nárůst administrativy. Začíná platit zákon o zdravotních službách, který mimo jiné upravuje také práva nezletilých v ordinacích dětských lékařů. Pediatři se obávají, že aplikace zákona bude v praxi znamenat řadu absurdit.

Dětští lékaři budou například povinni zaznamenávat do dokumentace názor nezletilého na dané vyšetření. Pokud tento názor nebude lékař schopný zjistit, bude muset zapsat, proč. Formulace zákona je však natolik vágní, že není zřejmé, od kolika let nezletilého bude brán názor v potaz. V kartě malého pacienta bude muset být také například uvedeno, že během vyšetření musela sestra dítěti přidržet ruce, aby lékař mohl vyšetření provést.

Další velkou komplikací pro lékaře i rodiče je ustanovení, podle něhož je k některým výkonům zapotřebí souhlas obou rodičů. Což může být v praxi složité, vzhledem k tomu, že řada rodin je v dnešní době neúplná. „Dle dikce předmětného zákona lze jen těžko blíže specifikovat zdravotní službu, která může podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života. Proto raději budou lékaři požadovat souhlas obou rodičů pravděpodobně častěji, než byl záměr autorů předpisu. Pokud uvážíme, že v ČR se rozvodovost pohybuje kolem 50 %, nebude to jistě jednoduché. Nová legislativa pro nás znamená mimo jiné výrazný nárůst administrativní činnosti, což se může negativně promítnout do času věnovanému vyšetřování pacientů,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer. Praktických dopadů nového zákona se obává také pediatr ze severních Čech, jenž nechtěl zveřejnit své jméno. Ze zákona totiž vyplývá, že novou administrativu mohou kontrolovat krajské úřady a v případě nedostatků hrozí pediatrickým ambulancím sankce. „Nerad bych se dostal do hledáčku agilní úřednice krajského úřadu, která z nedostatku jiné práce pojede do mé ordinace kontrolovat papíry a hrozit pokutami. Některá opatření, jež mají z nové legislativy vyplývat, jsou diskutabilní. Extrémně vzato by měl zákonný zástupce za povinnost podepsat, že souhlasí s tím, abych si poslechl dítě fonendoskopem, když primárně přichází s tím, že kašle. Budu muset mít v dokumentaci napsáno, že jsem se pětiletého chlapečka ptal, zda souhlasí s vyšetřením uší? Co když s tím souhlasit nebude? Podle zákona budu muset do dokumentace napsat, že sestra při prohmatávání bříška ročního dítěte použila donucovací prostředek a dítě podržela. Třeba jsem ale trochu paranoidní a striktní aplikace v praxi nebude tak horká,“ poznamenává lékař. Existují tedy nějaké přínosy nové legislativy? „Pozitivum vidím snad jen v tom, že u teenagerů od 15 let může dát zákonný zástupce souhlas s poskytnutím zdravotní služby i bez jeho přítomnosti. Za pozitivum asi může být považováno i zcela nepochybně větší vtažení rodičů do problematiky poskytované zdravotní služby. Povinnost informovat o charakteru zdravotní služby a všech dostupných alternativách ale ve finále může paradoxně komplikovat proces rozhodování na straně rodičů, a tím i neúměrně navyšovat čas potřebný k poskytnutí příslušné zdravotní služby,“ uvádí MUDr. Neugebauer.

Zdroj: Medical Tribune