Na obzoru je lék proti Alzheimerově chorobě i digitální aplikace, která jí pomáhá předcházet

Český vědec a neurolog MUDr. Martin Tolar, PhD, má na dosah významné vítězství v boji s Alzheimerovou chorobou – se svou firmou Alzheon je na prahu schválení nového průlomového léku valiltramiprosate/ALZ‑801. Tato tableta nemoc nejen léčí, ale potenciálně jí může i předcházet. Pokud půjde vše podle plánu, mohl by lék být na americkém trhu již příští rok. Jeho další společnost Tolion Health se chystá tento rok uvést na trh mobilní aplikaci, díky níž bude možné prodloužit zdraví mozku a vznik demence zastavit, nebo alespoň oddálit. Rozhovor s dr. Tolarem jsem vedla při příležitosti otevření české pobočky společnosti Tolion, která tuto aplikaci vyvíjí.

• Studoval jste v Česku počítače a medicínu, dalšího vzdělání v neurovědách a byznysu jste dosáhl v Americe, kde už téměř 30 let žijete a pracujete. Jak často se vracíte do Česka?

Do Prahy se dostanu tak dvakrát až třikrát ročně, ale nyní jezdím častěji i díky tomu, že jsme založili českou pobočku americké firmy Tolion, která se skvěle rozvíjí. Vždycky jsem se snažil udržet kontakt s Českem, takže když jsme dělali klinické studie v Alzheonu, probíhaly i na českých pracovištích v Praze v Motole a v nemocnici u sv. Anny v Brně. Jsem český kluk, který vyrostl v Praze, a moc rád se vracím domů, nakonec tady jsem prožil nejdůležitější roky svého života.

• O návratu už ale neuvažujete?

Vždy jsem se chtěl vrátit. Když jsem byl v pátém ročníku na medicíně, tak jsme byli ta skupina kluků a holek, co rozjeli sametovou revoluci. V té době nám narostla křídla a měli jsme pocit, že musíme někam vyjet, něco se naučit a pak to přinést domů. V Praze jsem vystudoval počítače a medicínu a mým cílem bylo, že se v Americe zaměřím na neurovědy a pak se vrátím do Motola na neurochirurgii, kde jsem tenkrát pracoval. A prvních několik let jsem stále byl jednou nohou zpátky. Ale pak přicházela jedna neuvěřitelná příležitost za druhou, začal jsem dělat úplně jiné věci a bylo to tak zajímavé, že se už nedalo odjet.

Vždy jsem ale chtěl pomoci Česku a je pro mě úžasné, že v současné době děláme v Praze něco, co je světově unikátní, a jsem schopen to vybudovat právě tady. Založil jsem v Praze vědecký institut pro neurovědy, International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, ale mým nejaktivnějším projektem v Česku je teď právě Tolion.

• Se stárnutím populace a rostoucí prevalencí demence, zejména Alzheimerovy choroby, se stále častěji hovoří o možnostech léčby i o nutnosti včasné prevence. V obou těchto oblastech patříte ke klíčovým světovým hráčům. Proč jste si zvolil právě Alzheimerovu nemoc?

To je dlouhá historie. Jsem z lékařské rodiny, můj dědeček byl profesorem na medicíně a Baťa ho požádal, aby mu pomohl vybudoval lékařskou péči pro zaměstnance v jeho závodech ve Zlíně, a tak se stal jedním ze zakladatelů oboru pracovního lékařství. Oba rodiče jsou také lékaři. Moje maminka pracovala u akademika Buriana na klinice plastické chirurgie v nemocnici na Vinohradech a stala se jedním ze zakladatelů oboru klinické genetiky díky své práci na genetice rozštěpů rtu a patra. Můj tatínek pracoval ve Fyziologickém ústavu Akademie věd. Teď oba pracují jako profesoři v San Francisku.

Já jsem začal nejprve studovat počítače, ale pak se ozvaly lékařské geny a přidal jsem ke studiu i medicínu. Vždy mě zajímala filosofie, doma jsme měli tisíce knížek a téměř všechny jsem je do svých 15 let přečetl. Chtěl jsem vědět, proč jsme tady, odkud pocházíme, a praktickým řešením naší role ve světě pro mě bylo rozumět tomu, jak funguje lidský mozek.

Počítačové vědy byly tehdy v počátcích – když jsem přijel do New Yorku, modelovaly se pouze čtyři neurony. Medicína byla zajímavá, ale naučila mě jen, jaké to je, když tělo či mozek jsou poškozené, ale já jsem také chtěl rozumět, jak mozek funguje a co z nás vlastně dělá lidi. Původně jsem plánoval výzkum plasticity mozku a neurotrofických faktorů, ale shodou okolností jsem narazil na zajímavý objev genu zásadního pro vznik Alzheimerovy nemoci, což pro mě bylo osudové. Nakonec to byla ta nit táhnoucí se vším, co jsem později dělal pro vyřešení tohoto genetického rizika Alzheimerovy nemoci, které má každý pátý člověk na světě, i léku, který teď uvádíme na trh.

Byla to klikatá a dobrodružná cesta, a proto jsem nakonec v USA zůstal tak dlouho. Začal jsem ve vědě, pak se věnoval klinickému tréninku v neurologii v Bostonu a působil jako profesor na Yale University. Ale chtěl jsem léčit pacienty, a když jsem zjistil, že nejsou žádné efektivní terapie, nastoupil jsem do Pfizeru, kde jsem se napřed soustředil na klinický výzkum. Pak mi nabídli ještě vystudovat v Michiganu Business School a vést skupinu zabývající se nákupem produktů i společností pro Pfizer. A tak jsem se nakonec naučil řídit společnosti a začal zakládat i své vlastní.

• Těch máte na kontě už několik, zaměřují se nejen na vývoj léků na Alzheimerovu nemoc, ale i na využití výpočetních technik, jako je strojové učení a umělá inteligence, na porozumění a interpretaci genomu a na zlepšení fungování mozku. Kterou ze svých společností považujete za nejdůležitější?

Zatím nejdůležitější moje společnost a s potenciálně největším dopadem na zdraví lidstva je bezpochyby Alzheon, kde se nám podařilo vyřešit vědecký problém Alzheimerovy nemoci a teď jsme dokončili i vývoj našeho nového léku valiltramiprosate/ALZ‑801. Pracujeme na povolení léku v Americe s FDA, kam jsme již poslali veškeré dokumenty. Náš lék je unikátní a v současnosti žádný, který by odpovídal tomu našemu, neexistuje.

Druhou mojí nejvýznamnější společností je Tolion. Je důležité si uvědomit, že Alzheimerova nemoc postihne každého, pokud žije dost dlouho. Okolo 40 let se nám začíná mozek poškozovat, protože není schopen vyčistit toxiny, které se v mozku kvůli jeho vysokému metabolismu hromadí. A trvá 20 až 30 let, než je mozek poškozen do té míry, že se objeví první klinické příznaky. Alzheon vstupuje do hry ve fázi demence, tedy v době klinických příznaků, kdy se snažíme pomocí našeho léku průběh nemoci zpomalit, či dokonce zastavit. Ale tou hlavní příležitostí pro zdraví je prevence poškození mozku těch 20 až 30 let před tím, než dojde k nenávratné terminální fázi s klinickými příznaky. A o tom je Tolion, který vyvíjí digitální technologii a aplikaci Tolion Brain Health Coach, která umožní lidem porozumět tomu, co se s nimi děje, jaká jsou jejich zdravotní rizika a co všechno může konkrétní člověk dělat, aby se jeho riziko propuknutí onemocnění snížilo a do terminální fáze se vůbec nedostal. Překvapením pro mě bylo, že jen změna životního stylu dokáže snížit riziko propuknutí nemoci až o polovinu.

• Opravdu můžeme říct, že Alzheimerova nemoc se s věkem rozvine u každého?

Je to téměř tak, to riziko je opravdu vysoké. Pokud se podíváme na výskyt Alzheimerovy nemoci podle věku, je vidět, že u lidí nad 85 let trpí demencí téměř polovina populace. Lidí, kteří nemají ve vyšším věku kognitivní postižení, je minimum. Je to však komplexnější otázka. V současnosti probíhá diagnóza Alzheimerovy nemoci na základě poměrně nepřesných kognitivních testů, ale změny v mozku se objeví dávno předtím, než nemoc klinicky propukne. Screeningové testy vycházejí ze 30 otázek typu: co je dnes za den, kdo je prezident, v kterém jste patře atd. Kdo nedokáže na tyto a podobné otázky odpovědět, má již vážný problém. A pro klinickou diagnózu Alzheimerovy nemoci musí být demence již takto výrazná.

• Jedním z hlavních rizikových faktorů je gen pro apolipoprotein E4?

Ano, hned po vysokém věku je to druhý nejvýznamnější rizikový faktor. Tento gen apolipoprotein E4 (ApoE4) má zhruba dvacet procent populace. Má‑li člověk jednu kopii tohoto genu, má riziko nemoci zvýšené až o 400 procent, má‑li dvě kopie, pak dokonce až o 1 200 procent. U těchto lidí dochází ke snížení schopnosti eliminace toxinu a všichni mají do 65 let věku výrazné patologické změny v mozku. Takže když se vrátíme k otázce výskytu Alzheimerovy nemoci, i u těch lidí, kteří vypadají normálně, kdybychom provedli studie atrofie mozku a biomarkerů, jistě uvidíme změny dávno předtím, než u nich tato nemoc klinicky propukne.

Je důležité si uvědomit, že většina lidí, pokud mluví o Alzheimerově chorobě, míní stadium s klinickými příznaky, a tedy to terminální. Moderní definice této choroby ale již zahrnuje i těch předchozích 30 let bez klinických příznaků. Poškození mozku v Alzheimerově nemoci je způsobeno specifickým toxinem, který objevili a popsali vědci z Alzheonu. Dnes jsme již schopni najít změny v mozku, atrofii i kognitivní problémy mnohem dříve. Jestliže v 80 letech má třetina populace terminální demenci, tak většina už má poškození mozku způsobené Alzheimerovou nemocí, i když ještě bez příznaků. A to je důvod, proč je tak potřeba časná diagnostika a prevence.

• Jak konkrétně můžeme v rámci prevence oddálit, nebo dokonce zastavit rozvoj degenerativního onemocnění?

Přesně to dělá Tolion, který má tři cíle. Prvním cílem je využití výpočetní technologie ke zpracování obrovského množství informací, které již dnes není schopen sledovat nikdo. Jen pro představu: každý měsíc vychází na toto téma asi tisíc článků. Proto jsme vybudovali tzv. Medwiki – naši vlastní znalostní bázi, kterou si můžete představit jako lékařskou wikipedii, jejíž pomocí vědecké informace konsolidujeme a umožníme jejich použití pro každého individuálního pacienta. Druhým cílem je prevence nemocí a poškození mozku – v současnosti funguje medicína jako péče o nemoc, nikoli jako péče o zdraví. Lidé jdou k lékaři, až když mají zdravotní problémy, a to je samozřejmě pozdě. Třetím cílem je soustředit se na jednotlivce, péče nebude jen preventivní a prediktivní, ale i personalizovaná, protože každý z nás je trochu jiný a potřebuje jiné řešení. Aplikace Tolion Brain Health Coach bude hlavně pro zdravé lidi, aby byli zdravější a výkonnější a byli schopni vyřešit své potenciální problémy, o nichž zatím ani nevědí.

• Vaším heslem v Tolionu je: „Zdraví je funkce!“

Ano. Zdraví může být modifikováno, funkci a výkon každého jednotlivce dokážeme ovlivnit a výrazně zlepšit cílenou personalizovanou intervencí. Robustnost zdraví, tedy schopnost žít naplno, s optimismem, životní silou a radostí, zvládat, co nám život připraví, je to, co rozděluje lidi, a nezáleží tolik na jejich biologickém věku, ale právě na funkci.

• Na jaké preventivní faktory se zaměřujete?

Klasických faktorů uvádíme 14, těmi nejdůležitějšími jsou spánek, stres, smyslová deprivace, jako je poškození zraku nebo sluchu, význam má také cvičení a správné stravování, což jsou dva faktory důležité také pro zdraví cév. Ale jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů je nedostatek sociální interakce, ta totiž představuje nejlepší cvičení pro mozek. Pro mě bylo obrovským překvapením, jak důležitá je sociální interakce pro lidské zdraví a dlouhověkost. Příkladem mohou být tzv. blue zones, tedy modré zóny – oblasti na světě, kde lidé žijí mnohem kvalitněji, zdravěji a déle, než je průměr. Takové modré zóny jsou například na Sardinii, Korsice nebo v japonské Okinawě. Lidé tam žijí nejenom zdravěji, ale i více společensky, v komunitě, kterou představují především jejich přátelé a kamarádi. Jednou z nejcennějších investic do zdraví je udržování starých přátelství, například těch ze školních let, to jsou ty nejbližší vztahy, které si už v pozdějších letech nevytvoříme.

• Jak konkrétně bude vaše digitální aplikace fungovat?

Každému chceme dát šanci mít přímo v rukou něco, co mu řekne, které konkrétní změny životního stylu a intervence jsou pro něho důležité a mají největší dopad na jeho zdraví. A když je změní, zabrání vzniku nejrůznějších problémů. Jde o koncept „digital twins“, tedy digitálních dvojčat, který je pro prevenci nejpřesvědčivější, protože dokumentuje dopad takových změn na průběh života a zdraví.

V první fázi je to aplikace Tolion Brain Health Coach, která pomůže zdravým lidem být ještě zdravějšími a zdraví si co nejdéle udržet. Já sám nevím, co konkrétně je pro mě důležité a má na mé zdraví největší dopad, a žádný lékař mi to nikdy neřekne. Ale naše aplikace tohle umožní. Ukáže i třeba zdánlivě jednoduchá řešení a monitoruje, jestli postupujeme správně. Každý způsob výživy, spánku a cvičení má jiný dopad. Zároveň třeba pro člověka s genem ApoE4 je potřeba určitá forma cvičení, to se ale běžně nikde nedozví. Určit zdravý životní styl pro konkrétního člověka není jednoduché.

• Kdo bude do aplikace vkládat osobní data?

Každý sám. Jen třeba z analýzy hlasu lze získat obrovské množství informací, součástí je však i vizuální analýza klienta. Můžete zadat osobní a rodinnou anamnézu i data ze všech nejrůznějších wearables, tedy například chytrých hodinek a prstenů. Součástí mohou být i výsledky laboratorních testů a dalších vyšetření. Navíc je zde okamžitá zpětná vazba o správnosti a účinnosti změny chování. Možnosti, které dnes máme, jsou daleko lepší a mají větší dopad. Je to koncept zdraví a medicíny, která nečeká na to, až bude mít člověk problém.

Poškozený mozek můžeme trochu zlepšit, ale do původního stavu už ho nikdy nevrátíme. Fakt, že 50 procent rizika se dá těmito preventivními intervencemi odstranit, je úžasný a potenciál na zlepšení zdraví milionů lidí je obrovský. A dopad je daleko větší, než si většina z nás dovede představit.

• Aplikace může tedy pomoci každému, nejen lidem s rizikovým genem?

Samozřejmě. Analýza genu ApoE4 je velmi jednoduchá. Je to jednoduchý test z krve nebo ze slin, ale jediné, co člověku řekne, je, že má zvýšené riziko Alzheimerovy nemoci. Co se nedozví, je, že jsou postupy a změny životního stylu, které rozvoji nemoci mohou zabránit. V 80 letech svého věku má třetina lidí nemoc v terminálním stadiu a mnoho z nich tento gen nemá.

• Nakolik je tedy důležité vědět, jestli jsem nositelem tohoto genu?

Je to velmi důležité i historicky zajímavé. Apolipoprotein E má tři formy, tou původní, nejstarší je ApoE4, kterou má zhruba dvacet procent populace. Nejčastější je ApoE3, který se vyvinul během vývoje moderního člověka, tedy za posledních několik desítek tisíc let. Zajímavé je, že právě ApoE4, který je nejvíce rizikový pro Alzheimerovu nemoc, je gen, který jsme měli, když jsme běhali v africké stepi a živili se kořínky. Tento gen byl adekvátní pro takový život, kdy jsme měli hodně pohybu a nízkotučnou, převážně rostlinnou stravu. V okamžiku, kdy se to změnilo, začaly dominovat ostatní formy genu ApoE. Je fascinující, že změny životního stylu měly tak obrovský vliv, že se vyvinuly další varianty genu.

My dnes víme, že lidem, kteří mají ApoE4, správná změna diety a pravidelné cvičení riziko téměř eliminují. Tedy když vím, že rizikový gen mám, mohu s tím něco dělat. V medicíně je hlavní stanovit diagnózu a podle toho rozhodnout o nejadekvátnější terapii. Dříve se mohlo diskutovat o tom, nakolik je etické říct člověku, že má tento gen, když se nevědělo, co s tím. Dnes je situace jiná. Vezměme si pacientku, která má dvě kopie ApoE4, ta má riziko vzniku Alzheimerovy nemoci podstatně vyšší a nemoc u ní v průměru propukne o 10 let dříve než v 70 či 80 letech věku. Je jasné, že to chce vědět, chce také vědět, co s tím může dělat. A to byl právě jeden z důvodů, proč jsme začali vyvíjet naši digitální platformu. Test na ApoE4 je v ČR součástí neurologického vyšetření, volně k dispozici tady ale není. V USA je dostupný za cca 120 dolarů. Je důležité si uvědomit, že tento gen nezvyšuje jen riziko Alzheimerovy nemoci, ale všechny problémy s mozkem, následky poranění mozku jsou u lidí s tímto genem závažnější. Proto je důležité o něm vědět.

• Přibývá lidí, kteří se Alzheimerovy nemoci obávají, a nemusejí ani mít rizikový gen nebo rodinnou anamnézu…

Ano, i naše data ukazují, že množství lidí, kteří chtějí znát své riziko, je obrovské. Jen těch, kteří mají jednu nebo dvě kopie genu ApoE4, je v USA skoro 16 milionů, v Evropě a Kanadě přes 28 milionů. Lékaři v primární péči se bohužel většinou zabývají nemocí až v okamžiku, kdy se objeví klinické příznaky nemoci. My vstupujeme do procesu o mnoho let dříve, kdy lze ještě něco dělat.

Naštěstí těch, kteří se zajímají o své zdraví a jsou ochotni do něj i investovat, je stále více. To, že zrovna člověk není nemocný, nemusí znamenat, že je zdravý – někdo ve 20 může být méně zdravý než padesátník, který o své zdraví pečuje. Když pak přijde doba stresu nebo nemoci, velmi záleží na zdravotní rezervě, tedy na tom, jak robustní naše zdraví je. Pokud chceme prožít život co nejdéle ve zdraví, musíme pochopit, že to máme výrazně v našich rukách a moc záleží na tom, jak se ke svému tělu budeme sami chovat.

• Paradoxně ČR s velmi dostupnou zdravotní péčí patří k zemím s nejdelší délkou života v nemoci…

Ano, je to paradoxní, Česko patří k zemím s nejkratší délkou života a zároveň s nejdelší délkou života v nemoci. Chyba je v přístupu ke zdraví. Lidé jsou tady zvyklí, že dostanou „zázračnou pilulku“ a nic je to nebude stát. Ale sami často nejsou ochotni své rizikové chování změnit. To samozřejmě žádné pilulky nevyřeší. Vědět, co konkrétně dělám špatně a jak mi to škodí, by pro většinu z nás mělo být dost přesvědčivé, abychom své chování změnili.

• S uvedením na americký trh počítáte na podzim tohoto roku, o rok později i v Evropě, včetně ČR. Nakolik se spouštění vaší platformy a aplikace Tolion Brain Health Coach na těchto dvou kontinentech liší?

Vstup na americký trh je pro nás i díky velkému zájmu o Alzheon naprosto logický a ve srovnání s Evropou jednoduchý. V Evropě to bude obtížnější, protože každá z 27 zemí EU má jinou legislativu a jiná pravidla. Uvedení aplikace na trh v Evropě proto bude mnohem větší výzva.

• Nicméně v popředí zájmu je hlavně léčba Alzheimerovy nemoci a vaše nová tableta. Jste jen krok od toho, aby se vám podařilo to, co nedokázaly ani největší farmaceutické firmy – vyvinout účinný a bezpečný lék na Alzheimerovu nemoc…

Přes obrovské úsilí a náklady byl vývoj léků pro Alzheimerovu nemoc neúspěšný po několik desítek let. Nedávno byly pro léčbu Alzheimerovy nemoci povoleny tři protilátky, které se musejí podat infuzí jednou či dvakrát za měsíc. Problémem protilátek ale je, že nejsou příliš efektivní a mají významné nežádoucí účinky – způsobují krvácení do mozku a otok mozku, největší riziko je právě u lidí s genem ApoE4. Výsledkem je to, že jedna z protilátek byla již stažena z trhu. Další dvě protilátky mají problémy s distribucí a adopcí, přestože za nimi stojí velké farmaceutické společnosti, a v současné době je jimi léčeno méně než 15 000 lidí na světě.

• V čem je váš ALZ‑801/valiltramiprosate jiný?

Jeho první výhodou je, že je to tableta, nikoli jako v ostatních případech infuze, kterou je potřeba aplikovat každé dva až čtyři týdny. Druhou výhodou je dobrá bezpečnost léku, náš lék nezpůsobuje krvácení nebo otok mozku. A za třetí, máme data, která ukazují, že jsme schopni zabránit atrofii mozku a pomoci pacientům, dostanou‑li lék včas, v rané klinické fázi. Pokud se s nasazením léku čeká moc dlouho, jeho účinnost klesá. Víme také, že lék snižuje koncentrace biomarkerů, které jsou známkou poškozování mozku. Zatímco protilátky zabraňují toxicitě toxinu, náš lék toxin z mozku odplavuje. Je více selektivní pro toxin, a proto u něho nejsou zmíněné nežádoucí účinky.

• Kdy by mohl být lék schválen?

Loni jsme dokončili poslední fázi studie a podali žádost na FDA. V tomto roce s nimi budeme jednat o povolení. Proces většinou trvá minimálně rok. FDA musí projít každou informaci, veškerá data, všechno si sami přepočítat. Dělají obrovské množství práce, aby zkontrolovali, že vše proběhlo správně. Máme přesvědčivá data, a proto věříme, že by lék mohl být schválen do začátku příštího roku.

• Kdy je vhodná doba pro zahájení léčby?

Pacienti, u nichž jsme ve studii náš lék testovali, byli na začátku terminální fáze, tedy již měli klinické příznaky.

• Platí i zde, že čím dříve, tím lépe?

Ano, lék by se měl používat co nejdříve v průběhu nemoci a nejlépe ještě předtím, než se objeví klinické příznaky. O lék má zájem i americká vláda a jsem pozván i do amerického Kongresu, který si uvědomuje obrovský ekonomický dopad nemoci i potenciální léčby. Náklady na péči spojené s Alzheimerovou nemocí dosahují v USA každý rok 600 miliard dolarů. Argument tedy není jen lidský, ale i ekonomický.

FDA určí, jakým způsobem by se léčba měla nasazovat a používat. Pokud je někomu 40, má dvě kopie genu ApoE4 a je klinicky zdráv, náš lék by mu mohl pomoci. To budeme studovat v našich nastávajících klinických studiích.

Zatím není způsob, jak potvrdit efektivitu léku u pacientů, kteří ještě nemají klinické příznaky, ale s FDA o tom chceme diskutovat a navrhnout, že budeme měřit atrofii mozku pomocí zobrazovacích technik, jako je například magnetická rezonance. Pokud tedy ukážeme, že zabráníme atrofii mozku, je to dostatečný důkaz toho, že lék zpomaluje Alzheimerovu nemoc. To vše bude součástí našeho jednání s FDA.

• A pokud jde o rozšíření na evropský trh?

V Evropě je schvalování léků méně organizované, vedle centrální Evropské lékové agentury (EMA) má každý stát své vlastní postupy. Tím, že jsme na všech studiích pracovali se SÚKL, který náš lék dobře zná a má veškerou dokumentaci, může se teoreticky rozhodnout nezávisle a Česko nemusí čekat na celou Evropu. To už ale nejsou věci, které můžeme my ovlivnit, s jednou výjimkou, a tou je politická podpora. I proto je pro nás tak důležité nadcházející jednání v americkém Kongresu a s americkou vládou.

• Podařilo se vám vyvinout lék i nástroj prevence proti Alzheimerově chorobě, co je pro vás aktuálně další největší výzvou?

Jsme na velmi dobré cestě u obou řešení. Zatímco vývoj léku nám v Alzheonu trval 11 let, výhoda technologických aplikací je v tom, že pro jejich vývoj stačí desetina času. Máme vyřešeny technické problémy aplikace Brain Health Coach, nyní musíme vybudovat technické zázemí a produkt uvést na trh, ale tam už není to riziko, jaké jsme měli v Alzheonu, kdy jsme s napětím čekali na výsledky našich klinických studií. V Tolionu jde o to najít správnou formu aplikace, která bude dostatečně efektivní a atraktivní.

V Alzheonu jsme vyřešili vědecký problém Alzheimerovy nemoci, co je toxin, jakým způsobem použít biomarkery, jak najít pacienty a jaká je role genetiky. Ale zásadní pokrok je, že máme výsledky z klinických studií, které potvrzují naše vědecké řešení a ukazují, jak lék lze použít u pacientů. Nyní je to už o diskusi s regulačními orgány, kdy a za jakých podmínek bude lék schválen. Oba projekty jsou tedy ve stavu, kdy jsou kritické milníky hotové, a i když je před námi ještě spousta práce, je úžasné, že už jsme jen pár kroků od možnosti pomoci milionům pacientů!