Na ESC podán důkaz o škodlivosti pasivního kouření
Zatímco naši politici stále dokola trapně diskutují o tom, zda pasivní kouření opravdu může někomu škodit (přičemž je zřejmé, že jsou vedeni spíše penězi od tabákového průmyslu než argumenty od lékařů), v civilizovanějších zemích začali již dávno konat. A výsledky se dostavují…
Tak např. ve švýcarském kantonu Ticino byl jako v prvním ze šestadvaceti kantonů Švýcarska zákaz kouření na veřejnosti přijat již v dubnu roku 2007, a již dnes jsou patrné pozitivní důsledky. Na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC), který se konal od 31. srpna do 4. září v Amsterdamu, srovnával dr. Marcello Di Valentino retrospektivně počty hospitalizací pro infarkt myokardu s elevací úseku ST (STEMI) v kantonu Ticino se situací v kantonu Basilej, kde podobný zákaz zatím přijat nebyl.
A výsledek? V kantonu Ticino klesl oproti období před platností zákazu (2004–2007) v období 2007–2010 v průměru o 21,1 %! Na tomto snížení se podílí především starší populace nad 65 let – u mužů této věkové skupiny došlo k poklesu o 27,3 %, u žen o 27,4 %. Naopak v kantonu Basilej se celková incidence při srovnání obou období nijak nezměnila.
Čili – zákaz kouření na veřejných místech přispěl k významnému a dlouhodobému snížení incidence infarktů myokardu s elevací úseku ST již po pěti letech. Že by se toho některý z našich politiků chopil jako hesla do nadcházejících voleb?
Fakt, že u kuřáků je riziko infarktu myokardu až dvojnásobně vyšší než u nekuřáků a že zanechání kouření naopak kardiovaskulární riziko významně snižuje, dnes už není předmětem sporů. Otázkou ovšem zůstává, za jak dlouho a do jaké míry se toto riziko po zanechání kouření snižuje. Charakter poškození kardiovaskulárního systému v důsledku kouření a možnosti jeho regrese zkoumala studie, kterou na kongresu ESC v Amsterdamu prezentoval dr. Yasuaki Dohi z Japonska. Hodnoceny byly stav a funkce cévního endotelu, jejichž poškození prokazatelně přispívá k rozvoji aterosklerotických změn, a koncentrace cirkulujícího serotoninu, která nesporně zvyšuje agregabilitu trombocytů. Do studie bylo zařazeno 27 zatím klinicky zdravých mužských kuřáků ve věku 40 ± 8 let a 21 nekuřáků zhruba téhož věku (40 ± 7 let). Je logické, že u kuřáků byly oproti nekuřákům stav a funkce endotelu zhoršeny a koncentrace serotoninu zvýšena.
Z 27 kuřáků jich pouze 21 souhlasilo s tím, že se po dobu 8 týdnů zcela zřeknou konzumace cigaret, nicméně opět jen u 11 z nich bylo na základě sérových koncentrací kotininu (metabolitu nikotinu) potvrzeno, že svůj slib dodrželi.
Periferní arteriální tonometrií pak bylo u abstinujících kuřáků prokázáno zlepšení endoteliální funkce, nicméně koncentrace serotoninu v oběhu setrvala na nebezpečně vysokých hodnotách; k jejich normalizaci je zřejmě nutná delší doba. Koncentrace serotoninu přitom pozitivně korelovaly se sérovými koncentracemi kotininu a negativně s ukazateli funkce endotelu.
Otázka, za jak dlouho a na jakou úroveň se změní kardiovaskulární riziko u bývalých kuřáků, tedy zůstává nadále otevřena.
Zdroj: Medical Tribune