Na cestě k férovosti
Mnohé aspekty vzájemných vztahů mezi odbornou lékařskou veřejností a farmaceutickým průmyslem již vymezila národní i mezinárodní legislativa. Všechny zúčastněné strany mají i své etické kodexy. Zbývá tedy už jen "maličkost" - tyto etické normy vzájemně sladit a poté se jich také držet. Z tohoto úhlu pohledu nelze neocenit, že České lékařské komoře neušla Deklarace o spolupráci mezi lékaři a farmaceutickým průmyslem, přijatá již 9. dubna 2005 v Bruselu. Jedná se o společný dokument, u jehož zrodu stály Evropská federace farmaceutických společností a asociací (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations, EFPIA) a Stálá komise evropských lékařů (Standing committee of European Doctors, cPME), jejímž je i Česká lékařská komora členem. Principy výše zmíněné deklarace promítla na sklonku října do Závazného stanoviska ČLK č. 1/2008 Pravidla spolupráce mezi lékaři a farmaceutickými firmami.
Tento pokus o krok bezpochyby správným směrem AIFP v zásadě vítá, byť s výhradami týkajícími se například myšlenky zřízení jednoho nadačního fondu pro vzdělávání lékařů pod patronací jediné organizace, která by tím pádem výlučně rozhodovala o tom, kam který lékař vyjet smí či nesmí. Většího ocenění si proto zaslouží přístup České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která se rozhodla o všech problematických aspektech vzájemného vztahu mezi lékaři a průmyslem diskutovat podle výše uvedeného evropského vzoru společně. Výsledkem je Společné prohlášení ČLS JEP a AIFP o spolupráci mezi lékařskou odbornou veřejností a inovativním farmaceutickým průmyslem. Ačkoli výsledek není to správné slovo, protože společným prohlášením nic nekončí, ale naopak začíná. Tento dokument je stále otevřený a nezbývá, než si přát, aby k němu svůj podpis připojily další subjekty. Na straně medicíny a farmacie třeba stavovské komory, další odborné společnosti či profesní sdružení. Na straně průmyslu pak třeba asociace generických firem či výrobců zdravotnických prostředků, ale také zástupci alespoň některých z cca 250 farmaceutických společností stojících v ČR mimo jakoukoli asociaci. Není třeba zastírat, že na všechny, kdo se ke společnému prohlášení připojí, čeká něco nového a že se všichni budeme muset lecčemu učit. Například vyššídůvěře, ale i upřímnosti. Pokud na jedné straně přikážeme firmám neposkytovat nepřiměřené dary a další výhody, na straně druhé to znamená přiznat si, že tyto dary a výhody nemůže někdo jiný očekávat, či snad vyžadovat. Nebo jiný příklad: bude-li od farmaceutické firmy regulátor požadovat u neintervenčních, postmarketingových studií i vyčíslení a zveřejnění všech souvisejících nákladů, znamená to, že regulátor očekává i od zúčastněných lékařů, že vystoupí z anonymity a za svou účastí ve studii i za svým názorem si budou veřejně stát. A takových témat k diskusi bychom při hlubším zamyšlení našli mnohem více.
Zdroj: