MZ: Všechny součásti elektronizace budou funkční v roce 2026

Vláda schválila dlouho očekávanou novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která má za cíl zefektivnit správu zdravotních informací a zpřístupnit je zdravotnickým profesionálům i pacientům. Mezi klíčové součásti patří eŽádanka, EZKarta, sdílený záznam pro záchranné složky a napojení na kmenové registry pacientů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek slíbil, že všechny systémy elektronického zdravotnictví budou funkční do léta 2026. Podle ministra již probíhá několik pilotních projektů, například projekt Digipraxe, který začal v červnu 2024 a zahrnuje 20 ambulancí primární péče. Další pilotní projekty budou zahájeny během října tohoto roku s plánem dokončení testování do konce roku 2025.

Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví podle Vlastimila Válka napravuje nedostatky verze z roku 2021. „Tento zákon nebyl úplně optimální a postrádal některé základní prvky,“ konstatoval ministr. Ministerstvo tedy podle Válka doplnilo například údaj o kmenových registrech pacientů, který má umožnit vybraným ošetřujícím lékařům zjistit, zda má jejich pacient zbrojní průkaz. To byl nedostatek, který se začal mediálně intenzivněji diskutovat až po loňské masové vraždě na filosofické fakultě v Praze. Původní zákon podle Válka nepočítal ani s eŽádankou, což brzdilo celý proces žádostí o různé typy vyšetření. „Doplněný systém dnes funguje tak, že žádanka o jakékoli vyšetření se odesílá elektronicky a automaticky se nahraje do informačního systému nemocnice. Nález z jakéhokoli vyšetření, ať už laboratorního, či rentgenového, bude rovněž elektronicky nahrán do informačního systému ošetřujícího lékaře. Pokud bude pacient hospitalizován, propouštěcí zpráva se také automaticky nahraje do systému ošetřujícího lékaře,“ vysvětlil ministr.

Jedním z dalších klíčových prvků novely je zavedení sdíleného záznamu, který umožní posádkám záchranné služby přístup k důležitým zdravotním informacím pacienta. „Posádka záchranné služby bude mít přístup k emergentním záznamům a výsledkům preventivních screeningových vyšetření, stejně jako k informacím o lécích, které pacient užívá,“ uvedl Válek.

V původní verzi zákona chyběla také platforma, která by pacientům umožňovala sledovat své zdravotní informace. „Na základě zkušeností z Dánska či Estonska jsme do legislativy zahrnuli i EZKartu, kterou už spouštíme a letos i příští rok do ní budeme doplňovat další data,“ naznačil ministr, že některé komponenty elektronizace jsou již spuštěny.

Testování nových systémů

Další systémy se pak testují pilotně. Ministr Válek uvedl příklad projektu Digipraxe, který začal v červnu 2024 a zahrnuje 20 ambulancí primární péče. Cílem je prověřit, jak budou jednotlivé nástroje fungovat v praxi, a identifikovat případné problémy, které by mohly bránit jejich efektivnímu nasazení v ostrém provozu.

Další projekty zahajované v druhé půli roku 2024 se zaměřují na evidenci dříve vyslovených přání, která umožní pacientům definovat své zdravotní preference v krizových situacích, například ve vztahu k resuscitaci nebo darování orgánů. Válek rovněž zmínil standardizaci elektronické zdravotní dokumentace, jako jsou propouštěcí a ambulantní zprávy, což by mělo výrazně zefektivnit celý proces předávání informací mezi zdravotnickými zařízeními.

Harmonogram a plná funkčnost do roku 2026

Podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna probíhá implementace digitalizačních projektů podle plánovaného harmonogramu. „Do konce roku 2025 zrealizujeme všechny pilotní projekty,“ uvedl ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn. „V uplynulém roce a půl jsme vytvořili v první fázi Národní centrum elektronického zdravotnictví, které má projekty digitalizace zdravotnictví na starosti. Nyní postupně zahajujeme realizaci pilotních projektů, abychom je otestovali v provozu a vyladili případná slabá místa,“ vysvětlil.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek dodal, že kroky k elektronizaci zdravotnictví byly zahájeny již na začátku jeho působení. „Reflektovali jsme kritiku NKÚ, která upozorňovala na nedostatečný postup ministerstva v letech 2018 až 2022. Na základě těchto poznatků jsme provedli zásadní změny,“ vysvětlil ministr.

V roce 2023 bylo založeno NCEZ, které propojuje odborné společnosti a zdravotnická zařízení a dohlíží na realizaci jednotlivých projektů. Mezi klíčové kroky patřilo také zadání sedmi rámcových smluv v hodnotě 600 milionů korun, přičemž všechny byly podle ministra Vlastimila Válka vysoutěženy bez jediného odvolání. „Všechny systémy musejí být funkční do poloviny roku 2025, kdy začne ostré testování ve zdravotnických zařízeních,“ dodal ministr.

Na ostré nasazení systémů si však zdravotnictví ještě přeci jen chvíli počká. „Od 1. ledna 2026 pak budou všechny systémy plně v provozu po celé republice, což je také datum účinnosti tohoto zákona,“ uvedl Válek. Dodal však, že tím skutečně nejzazším termínem je s ohledem na podmínky financování z Evropské unie až červen 2026.