MZ: úhrady budou příští rok maximálně zohledňovat ekonomické možnosti systému
V polovině října (13.–14. října) se v Domě hudby v Pardubicích konal v pořadí již 15. ročník konference INMED organizované společností STAPRO s. r. o. Odborná náplň konference se tradičně věnuje oblasti informačních systémů a jejich využití jako nástroje efektivního zdravotnictví.
Přednášející a účastníci konference se shodli, že bez moderního počítačového vybavení a zavádění informačních technologií si dnes již moderní zdravotnictví nelze představit. Tyto technologie pomáhají nejen přímo lékařům, ale také vedení nemocnic. Přinášejí úspory jak v administrativě, tak např. v podobě zabránění duplicitním či zbytečným vyšetřením. Přesto je další rozvoj elektronizace českého zdravotnictví podmíněn podporou ze strany zřizovatelů a ministerstva zdravotnictví a bez dodatečných investic se neobejde. Proto nepřekvapí, že část konference INMED je tradičně věnována hodnocení nové úhradové vyhlášky jak z pohledu ministerstva, tak z pohledu plátců a poskytovatelů.
Názory jednotlivých aktérů na zásadní dokument, podle něhož se řídí finanční toky ve zdravotnictví v daném roce, se i letos diametrálně odlišují. Zdravotní pojišťovny se obávají toho, že úhradová vyhláška je příliš prorůstová a že v době ekonomického růstu neumožní vytvořit dostatečné rezervy pro následující roky, kdy výkon hospodářství bude stagnovat nebo se snižovat. Naopak zdravotnické odbory spolu s poskytovateli sdruženými v AČMN ministerstvu vyčítají, že v době ekonomického růstu by mělo nemocnicím kompenzovat restrikce a výpadky příjmů z let minulých, a obávají se, že nepříznivá finanční situace malých nemocnic může vyústit až ve snížení kvality poskytované péče. Své obavy z úsporných opatření vyjadřují také dodavatelé zdravotnických prostředků i farmaceutické firmy. Z dosavadních mediálních reakcí jednotlivých zájmových skupin se zdá, že spokojeni s navrhovanou podobou úhradové vyhlášky nebudou ani plátci, ani poskytovatelé či dodavatelé, a přitom je paradoxně navržena jako prorůstová.
Ministerstvo plánuje zvýšit výdaje o více než 9 miliard
Se základními principy a změnami, které přináší úhradová vyhláška pro rok 2016, seznámila účastníky konference Ing. Helena Rögnerová, ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví. Podle ní byla vyhláška naplánována jako prorůstová a zajišťuje ve všech segmentech dostatečný nárůst úhrad na pokrytí zvýšení nákladů spojených se slibovaným pětiprocentním růstem příjmů zdravotníků v nemocnicích. Celkové příjmy v roce 2016 ministerstvo odhaduje na 258 miliard, celkové výdaje na zdravotní služby se v příštím roce odhadují na 250,5 miliardy, zbylých 7,5 miliardy tvoří příděly do fondů a vratka návratné finanční výpomoci VZP. Oproti roku 2015 počítá vyhláška na příští rok s nárůstem výběru pojistného o 9,2 miliardy, z toho 1,8 miliardy činí navýšení platby za státní pojištěnce a 7,4 miliardy tvoří výběr pojistného za zaměstnance a OSVČ. Podle Ing. Rögnerové celá tato částka bude rozdělena ve prospěch posílení úhrad v různých oblastech zdravotní péče. Konkrétně o jednu miliardu budou posíleny celkové úhrady za léky na recept, o 900 milionů víc dostanou specializovaná centra, o 2,2 miliardy se posílí ambulantní péče (0,8 mld. ambulantní specialisté, 0,4 mld. praktici, 0,3 mld. stomatologové a 0,7 mld. se rozdělí mezi ostatní formy ambulantní péče), o 4,4 miliardy se navýší úhrady lůžkové péče (3,2 mld. jsou alokovány pro akutní lůžkovou péči a nemocniční ambulance, 0,7 mld. půjde do následné péče a 0,5 mld. je počítáno na nové přístrojové kapacity). V akutní lůžkové péči se nadále počítá s úhradami formou případového paušálu, a to ve výši 103 procent roku 2015, který bude podmíněn produkcí měřenou pomocí DRG. Tento paušál bude poměrně snížen při nedosažení produkce 99 procent. Jak zdůraznila Ing. Rögnerová, tříprocentní navýšení úhrad by mělo pokrýt slíbený pětiprocentní nárůst příjmů zdravotníků, a to i v zařízeních následné péče, kde mzdové výdaje tvoří až 70 procent výdajů. Úhradová vyhláška také počítá se zrušením koeficientů přechodu pojištěnců, na druhou stranu poskytovateli bude ze 75 procent hrazena produkce v pásmu od 107 procent do 115 procent casemixu roku 2015. Tyto úhrady by měly pokrýt náklady spojené s poskytnutou péčí, nicméně neměly by motivovat k výraznému překračování produkce. Tato produkce bude ovšem poměrně snížena, pokud poskytovatel nedosáhne požadovaného navýšení počtu globálních unikátních pojištěnců. Do regulací za vyžádanou péči se nezahrnují výkony screeningu. Pro příští rok se také zavádějí sankce za výrazný nárůst překladů. Individuální sazbou mimo případový paušál budou hrazeny porody, péče o HIV nemocné a novorozence. Rozšířila se skupina diagnóz s individuálně smluvně sjednanou „balíčkovou“ úhradou o transplantace srdce, jater a ledvin, náhradu totální endoprotézy a operace katarakty. V reakci na současnou situaci byla vyjmuta ochranná léčba na psychiatrii z regulací na ZÚM, ZÚLP, léčivé přípravky a vyžádanou péči.
Následná péče zaznamenala tříprocentní růst paušální sazby za den hospitalizace oproti roku 2015, u hospiců dochází k nárůstu hodnoty bodu z 0,95 Kč na 1,02 Kč.
U praktických lékařů pro dospělé byly zachovány kapitační sazby a podmínky stejné jako v roce 2015, nicméně v rámci podpory prevence vyhláška umožňuje zvýšení kapitační sazby o 0,50 Kč v případě, že poskytovatel provedl v hodnoceném období preventivní prohlídku alespoň u dvaceti procent svých registrovaných pojištěnců ve věku od 40 do 80 let. Pro příští rok si praktici mohou polepšit také díky bonifikaci za poskytování zdravotních služeb v rámci lékařské pohotovostní služby. Další navýšení kapitační platby bude možné jako dodatečná motivace pro získání praktických lékařů v odlehlých oblastech, kde se pojišťovnám dlouhodobě nedaří uzavřít smlouvu s žádným praktikem.
Ambulantní specialisté, fyzioterapeuti, zdravotní sestry mají zastropovanou úhradu na jednoho unikátního pojištěnce, navýšenou o tři procenta oproti roku 2014 (resp. 2015 u zdravotních sester).
Regionální nemocnice požadují v době hospodářského růstu vyšší úhrady
A jaký názor na slibované navýšení úhrad lůžkové péče mají ředitelé regionálních nemocnic? Již před časem se k otázce, zda úhradová vyhláška přinese nemocnicím dostatek peněz na platy a mzdy, vyjádřili někteří z nich v diskusním fóru MT. Podle MUDr. Josefa Maška, ředitele Nemocnice Kadaň, s. r. o., není vůbec jisté, že nemocnici bude úhrada o tři procenta navýšena. Vyhláška podle něj obsahuje celou řadu regulací a sankcí, které ve výsledku nejenže negarantují navýšení úhrady, ale úhrada může být dokonce nižší než v roce 2015. „Nyní není možné ani provést žádné konkrétní výpočty, pro ty je nutné znát úhrady a výkony roku 2015. Ty však budeme znát nejdříve na podzim roku 2016 a při neshodách při vyúčtování roku 2015 je nebudeme znát třeba i několik let. Regulace jsou rozsáhlé a velmi významně ovlivní úhradu v roce 2016. Zahrnují lékovou preskripci, extramurální péči, překlady pacientů na následnou péči, překlady do jiného zařízení akutní péče atd. Aby úhrada byla skutečně navýšena, musejí být splněny všechny regulační a sankční podmínky. V praxi by to znamenalo ‚léčit podle vyhlášky‘. Jenže to není možné, pacienti nejspíše nebudou ochotni a schopni mít zdravotní potíže vyhovující vyhlášce a úhradám nemocnici,“ upozorňuje MUDr. Mašek. Také ředitel Nemocnice Jihlava, p. o., MUDr. Lukáš Velev, MHA, míní, že nárůst o tři procenta není a nemůže být pro nemocnice dostatečný. Nárůst úhrad podle něj velmi hraničně kryje přímé pětiprocentní navýšení základních (tarifních) platů. Ty však vstupují do celé řady výpočtů dalších složek, např. přesčasové práce, náhrady za dovolenou atd.
„Tříprocentní navýšení úhrad nemocniční péče ve skutečnosti znamená pro nemocnice nulový nárůst, a to již několikátý rok za sebou,“ upozorňuje Dr. Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic a dodává: „Rozevírání nůžek mezi úhradami menším a velkým nemocnicím není pomyslné, ale faktické. Je způsobeno pokračující koncentrací nejen vysoce specializované, ale i na ni navazující péče do center v největších nemocnicích a s tím souvisejícím přesunem finančních prostředků. Stále se tak zmenšuje rozsah péče, kterou regionální nemocnice mohou poskytovat a která je jim placena. Na druhu stranu úhradová vyhláška na rok 2016 zvyšuje objem péče, kterou nemocnice musí poskytnout, z 96 na 98 procent roku 2014, což pro některé menší nemocnice může být problém. Regionální nemocnice by ale neměly být nuceny k poskytování stále vyššího objemu péče. Zčásti by měly být placeny za svou nenahraditelnou funkci ve svém území, za to, že jsou v první linii nemocniční péče, že třídí pacienty pro poskytnutí náročnější specializované péče a že tu základní péči, kterou poskytují, poskytují nejlevněji,“ myslí si Dr. Fiala.
Zdroj: