MZ hodnotilo úspěšnost lékové politiky

Aby mohlo ministerstvo kvalifikovaně odpovědět na otázku, zda došlo v souvislosti s poklesem úhrad k systémovému zvýšení doplatků, zpracovalo podle dat asociace velkodistributorů léčiv, která odrážejí asi 96 % trhu s léčivými přípravky v ČR, analýzu, jejíž závěry prezentovalo 20. května na tiskové konferenci. Vyplývá z ní, že při srovnání průměrných reálných prodejních cen prvního čtvrtletí loňského a letošního roku je u léčivých přípravků plně regulovaných maximální cenou na úrovni výrobce, distributora i lékárny patrný zhruba šesti- až sedmiprocentní meziroční pokles.

"Tento pokles odráží sedmiprocentní pokles úhrad v rámci tzv. Janotova balíčku tak, jak jsme předpokládali. Vždy jsme k tomu ale dodávali, že výrobci potřebují nějaký čas, aby mohli na změny úhrad zareagovat doprodáním starých zásob a přeceněním," komentuje data velkodistributorů Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví. Zajímavé také je, že největší snížení cen se odehrávalo u přípravků ve vyšších cenových pásmech, např. u léků v ceně od 500 do 1 000 korun byl zaznamenán téměř devítiprocentní meziroční pokles.

Pokles, i když jen čtyřprocentní, je patrný i u reálných cen přípravků částečně regulovaných (na úrovni distributora a lékárny), zatímco cena přípravků nehrazených ze zdravotního pojištění zůstává stejná. "Protože doplatek pacienta vzniká z rozdílu mezi reálnými prodejními cenami a výší úhrady, je z poklesu prodejních cen při podobném poklesu úhrad zřejmé, že nemohlo dojít k zásadnímu navýšení doplatků," vysvětluje M. Šnajdr.

Snížení úhrad nejde na úkor pacientů

Na klesající ceny léčiv a výši jejich úhrad působí velmi efektivně i práce Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle PharmDr. Martina Beneše, ředitele SÚKL, budou k 1. červnu přehodnoceny úhrady ze zdravotního pojištění již celkem u zhruba 1 800 kódů z celkového počtu přibližně devíti tisíc v 92 pravomocně uzavřených správních řízeních. Jde o skupiny léčivých přípravků, které představují 30% objem ročních nákladů zdravotních pojišťoven na léky. Přehodnocením úhrad ze zdravotního pojištění u dalších přípravků bude ročně dosaženo předpokládané úspory ve výši zhruba 3,4 miliardy korun.

Kromě těchto rozhodnutí vydal úřad v rámci revize úhrad rozhodnutí v dalších 61 řízeních (zhruba 990 kódů), u nichž nabytí právní moci záleží na průběhu odvolacích řízení. Rozpracováno je dalších 587 správních řízení a 55 jich zbývá zpracovat k zahájení, přičemž SÚKL předpokládá, že dokončení revize by mohlo proběhnout do konce roku 2010. "Z dosavadních výsledků revize je zřejmé, že poté, co se v průběhu let 2008 až 2009 podařilo vytvořit základy pro zcela nový, transparentní, ale také velmi komplexní a složitý způsob přehodnocování úhrad, proces revize již probíhá stabilně a přináší významné úspory prostředků zdravotního pojištění," podotýká M. Beneš.

SÚKL při provádění revize úhrad dodržuje povinnost zachovat nejméně jeden plně hrazený léčivý přípravek ve skupinách léčiv vyjmenovaných v zákoně. "Z hlášení 1 650 lékáren vyplývá, že počet plně hrazených přípravků je velmi slušný. Máme téměř 300 skupin léčivých látek, u nichž má být zajištěn nejméně jeden plně hrazený lék. Skutečnost je však taková, že do skupiny plně hrazených přípravků patří více než 9 000 kódů léčivých přípravků. U statinů to například k 1. červnu bude 33 přípravků s obsahem simvastatinu, 29 s obsahem atorvastatinu a šest obsahujících rosuvastatin," dodává Martin Beneš.

Ze strany výrobců léčiv bylo možné v minulosti zaznamenat obavy, zda snížení úhrad vyplývající z probíhající revize nebude mít za následek stažení některých léků z trhu, protože se firmám nevyplatí je v České republice obchodovat. Podle PharmDr. Beneše však k významnému stahování léků z trhu nedochází. Ukončení uvádění na trh se k 1. lednu 2010 týkalo pouze 148 kódů přípravků, zatímco 226 léčivých přípravků bylo ke stejnému datu na trh uvedeno.

Dřívější vs. nový systém úhrad

I když nový systém úhrad je platný už od roku 2008, jeho výhody v porovnání se systémem dřívějším stále nejsou podle zástupců SÚKL obecně známy. Třebaže byl dřívější systém velmi pružný (úhrady byly stanovovány vyhláškou ministerstva zdravotnictví čtyřikrát ročně), byl dosti netransparentní, protože nebyla jasně definována pravidla pro stanovování úhrad a neumožňoval vstup všech účastníků do systému ani odvolání proti rozhodnutí ministerstva. Úhrada byla často stanovována bez vazby na důkazy o účelné farmakoterapii.

Naproti tomu nový systém je zcela transparentní. Na stránkách SÚKL jsou veřejnosti přístupné veškeré informace o správních řízeních s tím, že jejich účastníci mají možnost předkládat důkazy o efektivitě léčivých přípravků a proti rozhodnutí mají možnost odvolání díky řádným i mimořádným opravným prostředkům, v krajním případě i soudní cestou. Díky jasně definovaným pravidlům pro stanovování úhrady jsou navíc rozhodnutí SÚKL předvídatelná. Určitou daní za tyto možnosti a také významné úspory z veřejného zdravotního pojištění jsou delší správní řízení a větší administrativní náročnost systému.

"Přestože oba systémy vycházely ze stejných principů, totiž porovnávaly zaměnitelnost léků, jejich terapeutickou použitelnost a vycházely ze zahraničních referencí, docházelo k tomu, že např. přípravek s obsahem enalaprilu mohl mít stanovenu v roce 2006 úhradu 90 korun za balení, když ve stejnou dobu byla jeho úhrada např. ve Švédsku necelých 30 korun. Netransparentnost systému, který sice formálně pracoval s vnější cenovou referencí, ale nemusel ji dokládat, umožňovala stanovit trojnásobně větší úhradu, než by odpovídala skutečnosti, což v tomto případě představuje rozdíl cca 240 000 korun za rok," upozorňuje M. Beneš s tím, že SÚKL po revizi stanovil úhradu v roce 2010 ve výši 30,30 koruny.

Efektivnost úsporných opatření MZ v oblasti lékové politiky vyplývá i z údajů zdravotních pojišťoven, z nichž je v prvním čtvrtletí letošního roku patrný téměř pětiprocentní meziroční pokles výdajů na léky vydávané na recept, přičemž na konci roku se podle M. Šnajdra dá reálně očekávat pokles výdajů až na úrovni sedmi procent.

Systém lze ještě dále vylepšovat

Přestože zástupci ministerstva a SÚKL na statistikách prezentovali úspory a změny systému, jichž se podařilo dosáhnout, ne všechny změny směřující k úsporám v oblasti lékové politiky se podařilo prosadit jak v rámci protikrizových opatření, tak posléze v tzv. Janotově balíčku.

"Ve spolupráci ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotních pojišťoven však byla připravena technická novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která se týká stanovování cen a úhrad léčiv a která je připravena pro novou politickou reprezentaci, jež bude řídit resort zdravotnictví," říká M. Šnajdr. Novela zákona by měla přinést zejména zásadní rozšíření referenčního koše zemí, z nichž se vybírají a posuzují ceny léčiv, a tím i snížení maximálních cen léčiv.

Dále zavádí soutěže o nejnižší cenu - výherci bude nabídnuta exkluzivita na trhu, bude-li zároveň garantovat plné pokrytí potřeb trhu v České republice. Plánován je rovněž snazší a rychlejší vstup levných generických léčiv do systému úhrad bez nutnosti vést správní řízení - cena a úhrada bude vypočtena z "originálního" léku.

Zástupci ministerstva předpokládají zavedení zkráceného revizního řízení v délce 50 dnů pro odstranění nerovností ve výších úhrad srovnatelných léčiv, chtějí také zamezit obstrukcím v řízení a umožnit individuální přístup k úhradám vysoce nákladných inovativních léčiv se zabezpečením doléčení pacientů vysoce inovativními léčivy i po uplynutí dočasné úhrady.

Zdroj: Medical Tribune