Mýty, chyby a omyly ve výživě geriatrických pacientů

U této populační skupiny není brána v potaz skutečnost, že je logické snížené vstřebávání a využívání živin, stejně jako ovlivnění jejich využití v důsledku mnohočetné a dlouhodobé medikace. Časté jsou různé dlouhodobé diety, které s sebou nesou karenci některých živin. Realitou je jednostranné stravování, opakování jednoduchých, na přípravu nenáročných pokrmů.

Základním požadavkem přitom je nutričně plnohodnotné zajištění výživy ve vazbě na aktuální stav, a to při zajištění přiměřené úpravy stravy s ohledem na časté mechanické problémy při její konzumaci. Je proto výhodné využívat nutričně denzitní menší porce.

Chuťově a opticky atraktivní strava je základem pro dostatečnou konzumaci. Co je ale nutričně plnohodnotné a vyvážené? Podle jakých kritérií je možné to stanovit? Jaké navýšení je nutné s ohledem na zhoršenou využitelnost živin? Existují různé varianty doporučených dávek živin. Některé jsou stanoveny pro zdravé seniory, některé pro výživu geriatrických nemocných.

Za základní kritérium lze považovat zejména dávky bílkovin a energie. Nezanedbatelný je samozřejmě i příjem tekutin jako nedílná součást stravy. Jak se tyto požadavky řeší, když se řeší? Realitou je obvykle chuťově mdlá, esteticky nevýrazná strava, případně mechanicky rozmělněné jídlo ve formě all in one "mixu" (vše, co tvoří běžný pokrm, rozmixované dohromady)!

Tak získáme příliš objemné a nevábné, shodně vypadající různě husté tekutiny. Vzhledem k prodloužené době konzumace je teplota stravy nízká, ale většinou ji nikdo nepřihřívá!

Kolik je vlastně času na zkonzumování jídla ve zdravotních a pečovatelských institucích? Vlastní časové snímky pro oběd ukazují, že pokud se pacient nají samostatně, zvládne to za 20 až 30 minut. Vyžaduje-li menší dopomoc, tak za stejnou dobu. Pokud je ale krmen, je realitou čas výrazně kratší (15 minut i méně).

Je-li třeba do jedné hodiny rozdat jídlo 30 pacientům, nakrmit 12 z nich, sebrat nádobí ode všech - zkuste sami odhadnout, kolik času je reálné na jednotlivé činnosti počítat. Jistě je také iluzorní předpokládat během takového jídla možnost konzumace nápojů.

Je proto na místě klást si tyto otázky: Kolik osob nesní podané jídlo? Jak často? Jak to vaše zařízení řeší? Pokud nyní uvažujete o tom, že se přece jídla doplňují vlastními nákupy či stravou donesenou návštěvami, je nutné si uvědomit, že nejčastěji jde o sladké a tučné výrobky, tedy potřebné dávky bílkovin v nich nenajdeme.

Z ekonomického hlediska je třeba zvažovat, co tvoří celkovou cenu stravy? Jsou to jen náklady na suroviny? Surovinové náklady a výrobní náklady? Celková cena úhrady nutriční potřeby? A jak s touto cenou nakládáme? Kolik z "nakoupeného jídla" skutečně pacient sní? Není to náhodou tak, že často část jídla vyhodíme? Je výhodné vyhazovat drahá jídla?

Je nutno jít do detailů

Nutriční rozvaha - příklad
* Nutriční hodnota diety 1 versus potřeba pacienta v malnutrici - (tab.)
* Kolik toho skutečně sní?
* Jak je schopen jíst?
* Co skutečně stráví a využije?
* Kdo to ví?
* Jak se to projeví v dalším stravování?
* Potřebuje pomoc při jídle?
* Je třeba kompenzační pomůcky?
* Co poskytujeme?

Misku? Talíř - jaký? Příbor? Lžíci? Celý tabletový systém? Obvyklá úvaha je, že nejlépe se nají lžící (ale jak má jíst řízek, plátek masa).

Jak řešíme mechanickou úpravu? Doplněním zahušťovadel do nápoje? Variabilní konzistencí částí jídla (například masový krém, ale příloha běžná)? Volíme vhodné druhy pečiva?

Úkolem pro všechny v přímém kontaktu s pacientem proto je:
* Identifikace nutričního stavu
* Alespoň rámcová znalost o nutriční hodnotě podávané stravy
* Informace o množství a kvalitě skutečně zkonzumovaného
* Komunikace a spolupráce v rámci multidisciplinárního týmu při realizaci vhodných opatření Z uvedených bodů jasně vyplývá, že v optimalizaci výživy je nezastupitelná role nutričního terapeuta!

Co si obvykle myslíme, a přitom to je chybné?
* Starší člověk musí jíst méně, má málo pohybu
* K úhradě bílkovin stačí doplnit stravu mlékem
* Individualizace a nutriční plán nejsou nutné, doma by taky jedl kávu s pečivem
* Snědl broskev od návštěvy, není třeba sledovat příjem stravy, už jí
* Nesní podávaná jídla, ale nají se při návštěvách (ale víme čeho?)

Chyby, kterých se stále dopouštíme:
* Snaha o uplatnění pravidel zdravé výživy i za cenu odmítání takové stravy pacientem
* Uplatňování redukčních režimů bez objektivního zhodnocení výživového stavu
* Neznalost skutečné konzumace
* Paušalizace pravidel (všem stejně bez ohledu na individuální potřebu a schopnosti pacienta) * Souvisle nesledujeme příjem stravy
* Neidentifikujeme nutriční stav

Zdroj: Medical Tribune