Může užívání vitaminů zvýšit mortalitu?
Důvěryhodné testy prokázaly, že konzumace beta karotenu je spojena se zvýšeným rizikem úmrtí (o 7 %). Navíc nedávné studie naznačují, že beta karoten může působit i jako kokarcinogen zejména v souvislosti s karcinomem plic. Tyto závěry vyplývají z metaanalýzy randomizovaných primárních a sekundárních studií zaměřených na efekty antioxidačních suplementů a publikovaných do října 2005. Studie zahrnovaly celkem 232 606 osob, jejichž věk byl v průměru 62 let.
„Suplementace vitaminu E vykázala o čtyři procenta vyšší riziko mortality a podávání vitaminu A zvyšovalo riziko mortality dokonce o 16 % v porovnání s kontrolními osobami. Velikost dávek vitaminu E přitom neměla na mortalitu žádný vliv,“ uvedl Goran Bjelakovic z výzkumného týmu Copenhagen University Hospital. Dánští vědci naproti tomu neobjevili žádné zvýšení rizika mortality při podávání vitaminu C a selenu.
„Mnoho lidí, kteří užívají vitaminové přípravky, věří, že je učiní zdravějšími a ochrání je před nemocemi, přestože dosud nebylo jisté, zda je tato suplementace prospěšná,“ poznamenal Bjelakovic. Závěry Bjelakovicova týmu kontrastují s nálezy observačních studií, podle nichž antioxidanty zdraví upevňují. „Uvážíme‑li, že 10 až 20 % dospělé populace v Severní Americe a v Evropě (80 až 160 milionů lidí) konzumuje tyto doplňky stravy, konsekvence pro veřejné zdraví mohou být závažné,“ připomněli autoři studie.
Výsledky ovlivnil výběr studií
Studie, které zpracovávala metaanalýza, byly prováděny v Evropě, Severní a Jižní Americe, Asii a Austrálii a trvaly v průměru 3,3 roku. „Když byly do analýzy zahrnuty i výsledky méně kvalitních studií, nebyly zjištěné rozdíly v hodnotách rizika mortality signifikantní,“ podotkli výzkumníci. Z metaanalýzy také vyplynulo, že neexistuje důkaz, že konzumace vitaminu C prodlužuje délku života. Když výzkumníci separátně analyzovali efekty konzumace selenu podávaného samostatně nebo v kombinaci s dalšími vitaminovými doplňky, zjistili, že vykazuje tendenci snižovat mortalitu. Avšak po vyřazení méně kvalitních studií z analýzy tento příznivý efekt již v případě konzumace selenu zjištěn nebyl.
Volné radikály jsou možná potřebné
Lékaři se také pokusili podat vysvětlení, jaké jsou pravděpodobné mechanismy negativního efektu suplementů na mortalitu. „Eliminace volných radikálů v našem organismu po podání těchto antioxidantů zřejmě interferuje s některými důležitými defenzivními mechanismy, jako je apoptóza, fagocytóza a detoxikace,“ uvedli autoři analýzy. Ačkoliv oxidativní stres navozený přítomností volných radikálů hraje hypotetickou roli v patogenezi mnoha chronických onemocnění, může se také jednat o konsekvence patologických stavů. Proto je třeba lépe porozumět principu mechanismů působení antioxidantů v relaci s potenciálním onemocněním.
Studie byly limitovány
Zastánci vitaminových doplňků ale tvrdí, že výsledky analýzy vážně zkreslilo zahrnutí studií s těžce nemocnými pacienty. V případě, kdy je kardiovaskulární onemocnění již rozvinuté, nemohou totiž antioxidanty stav pacienta zlepšit. Studie zařazené do metaanalýzy také posuzovaly pouze efekt syntetických antioxidantů a vykazovaly řadu limitací, o kterých se zmiňují sami autoři studie. Kromě kolísavé kvality studií se jednalo i o skutečnost, že vyšetřované populace pocházely vesměs ze zemí, kde se nevyskytují případy zjevné deficience specifických suplementů a nebylo tak možné hodnotit efekty suplementace ve skupinách osob se specifickými potřebami. Další limitace zahrnovaly porovnání různých antioxidantů s různými vlastnostmi, podávaných v různých dávkách a po různou dobu. Mnohé analyzované studie zkoumaly efekty antioxidantů užívaných ve vyšších dávkách, než je běžné, přičemž v některých případech podávané dávky dokonce překračovaly denní doporučené příjmové hodnoty.
Vitaminy jsou však potřebné
Bjelakovicovy poznatky komentoval prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, přední český odborník na tuto problematiku a mj. děkan 1. LF UK v Praze. „Pohled na antioxidanty se vyvíjí a mění. Mnoho odborníků upozorňovalo a upozorňuje na to, že systém antioxidační ochrany organismu je komplexní a při podávání antioxidantů je potřeba mít to na mysli. Když vitamin E (tokoferol) zachytí radikál, sám se stává tokoferylovým radikálem, který může být regenerován antioxidanty na rozhraní lipofilního a hydrofilního prostředí, např. vitaminem C, glutathionem a dalšími molekulami. Riziko podávání vitaminu A je známo a v minulosti byly již dvě velké studie zastaveny z důvodu zvýšené incidence nádorů,“ uvedl prof. Zima. Podle něj je otázkou též vztah ke kyselině retinové a jejímu receptoru, který hraje významnou regulační roli.
„K uvedeným závěrům je třeba přistupovat střízlivě i z důvodu, který autoři uvádějí, a to výběru studií pro metaanalýzu a délky podávání antioxidantů,“ připomněl T. Zima s tím, že volné radikály jsou potřebné pro lidský život. Fyziologicky v něm vznikají, podílejí se na ochraně organismu při zánětlivé reakci a dalších regulačních mechanismech. Škodlivý je až oxidační stres, kdy je vyšší tvorba radikálů a fyziologická nebo snížená koncentrace antioxidantů.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2007, strana A6
Zdroj: