Multidisciplinární přístup k prevenci SSI

29. března 2010, Londýn
(1. webinář z cyklu Healthy DiscuSSIon) Cardiff University a Imperial College

Seminář vedl:
prof. David J. Leaper, hostující profesor Cardiff London, Velká Británie Cardiff University a Imperial College

Diskutující:
prof. Barry Cookson, Laboratory of Healthcare Associated Infection, Health
Protection Agency and Imperial College London, WHO Nosocomial Infection Centre, Velká Británie;
dr. Krishna Moorthy, lmperial College London, Velká Británie

________________________________________________________________________________________________________________

Ti, jejichž počítače byly připojeny 29. března 2010 v 16.30 h ke stránce www.ethicon360emeacom/webinars, se mohli účastnit živě první Healthy DiscuSSlon, která byla přenášena z Londýna a byla věnována prevenci prevenci infekce v místě chirurgického výkonu. Na stejné internetové adrese je možno stále zhlédnout i záznam celého webináře.

Kolik stojí nosokomiální infekce, jejíž vznik je spojen s poskytováním zdravotní péče?

Všichni tři diskutující předkládali údaje, které by měly vést k zamyšlení. Podle kvalifikovaných odhadů činí přímé náklady na léčbu nosokomiálních infekcí v zemích EU každoročně 6,3 bilionu eur, nepřímé zhruba trojnásobek. Nosokomiální nákazy prodlouží hospitalizaci v průměru o 6,5 dne. Snížení jejich incidence o 10 % může uspořit v Evropě až 150 milionů eur ročně, 364 000 lůžkodnů a téměř 48 000 následných vyšetření a konzultací u lékaře.

SSI tvoří až 20 % všech HCAI a postihnou minimálně 5 % pacientů, kteří podstoupí chirurgický výkon. Jedna třetina pooperačních úmrtí souvisí se SSI. Ty jsou i příčinou prodloužení hospitalizace až o 14 dní (v průměru o osm dní) a zvýšení přímých nákladů na léčbu jednoho pacienta až o 4 047 eur. Pro SSI je v Evropě provedeno asi 30 milionů výkonů ročně. Prevence SSI je proto vysoce profitabilní.

Kontrolní seznam bezpečí v chirurgii

Všechny tyto skutečnosti vedly The National lnstitute for Health and Clinical Excellence (NICE) k povinnému zavedení Surgical Safety Checklist na všech chirurgických pracovištích ve Velké Británii. Tento protokol má tři části - úkony preoperační péče, v průběhu operace a v postoperačním období. Základním principem je přesná formulace odpovědnosti konkrétního pracovníka při týmové spolupráci.

Surgical Safety Checklist patří mezi dokumenty podporované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Jeho opodstatnění je podepřeno výsledky pilotní studie, které uveřejnil v lednu loňského roku The New England Journal of Medicine. V období od října 2007 do září 2008 byla provedena prospektivní studie na chirurgických pracovištích v osmi amerických městech, která ošetřovala pacienty z nejrůznějších socioekonomických podmínek.

Ve studii bylo sledováno 3 733 pacientů starších 16 let, kteří podstoupili chirurgických (nekardiologický) výkon, při němž byl použit Surgical Safety Checklist. Primárním cílem byl počet komplikací (včetně úmrtí) v průběhu hospitalizace a dále po dobu 30 dní od operace. Současně byla sbírána data u 3 955 operovaných pacientů bez vyplněnÍ protokolu Surgical Safety Checklist. Výsledky byly zcela jednoznačné: při použití Surgical Safety Checklist byl počet úmrtí téměř poloviční (0,8 % vs. 1,5 %) a komplikace klesly z 11 % na 7 procent. Výskyt SSI klesl také téměř na polovinu, z 6,2 % na 3,4 procenta.

Informace o nákazách hlavně netajit

Podle prof. Cooksona jde především o politické rozhodnutí, zda konkrétní zdravotnické zařízení bude investovat do úspor, tedy do opatření, která sníží incidenci noso-

Pokračování na str. 3

komiálních infekcí a SSI, a tím i náklady na jejich léčbu. Omezení spotřeby antibiotik (nejen z ekonomického hlediska, ale i z důvodů snížení rizika výskytu multirezistentních bakteriálních kmenů) a současně i snížení rizika SSI lze dosáhnout dodržováním pravidel přísné asepse, používáním prostředků a materiálů s antiseptickým povlakem a antiseptickým šicím materiálem, zdůraznil dr. Moorthy.

Při tom je důležité dodržovat další opatření v době před operací, v jejím průběhu i po ní. Otázkou zůstává, na které ukazatele se v prevenci komplikací chirurgického výkonu dále zaměřit, kdo je má provádět a kdy.

O výtěžnosti screeningu všech pacientů ohledně prevence SSI vypovídá článek z letošního ledna, uveřejněný v prestižním The New England Journal of Medicine. Publikovaná studie prokazuje, že místní dekolonizace nosní sliznice nosičů Staphylococcus aureus snižuje riziko SSI vyvolaných tímto patogenem více než o polovinu (7,7 % vs. 3,4 %).

Jednou z priorit EU i WHO je zvýšení bezpečí pacienta, a to zejména hospitalizovaného. K tomu směřují pobídky k tvorbě národních doporučených postupů, které budou zahrnovat pravidelné hlášení všech nosokomiálních nákaz a SSI, mikrobiologickou surveillance i zveřejňovaný audit kontroly kvality poskytované péče konkrétních pracovišť.

Zcela neoddiskutovatelným trendem je proces vedoucí k certifikaci a akreditaci zdravotnických zařízení, jehož součástí je zveřejňování údajů o výskytu nosokomiálních infekcí a SSI. Je velmi pravděpodobné, že i pro ČR platí celosvětový poznatek o rozdílnosti kvality péče mezi zdravotnickými zařízeními i v rámci jediného okresu, města.

Zdroj: Medical Tribune