Multidisciplinární přístup k diagnostice a léčbě karcinomu plic

Nosným vystoupením této části konference byla přednáška profesora Hirsche z University of Colorado Health Science Center v Denveru, který je předním odborníkem ve výzkumu molekulárně cílené léčby plicního karcinomu. Jeho přednáška shrnula současné pokroky na tomto poli.

Hlavní pozornost je v současnosti zaměřena na úlohu aktivující mutace EGFR pro účinnost tyrosinkinázových inhibitorů. Změnu standardu v 1. linii pokročilého NSCLC nesoucího aktivující mutaci EGFR z chemoterapie na TK inhibitory erlotinib/gefitinib potvrdily letos dvě významné studie fáze III.

V blízké budoucnosti lze však očekávat několik dalších léčivých prostředků cílených podle molekulární predikce, jako je tyrosinkinázový inhibitor crizotinib cílený na nositele fuze onkogenů EML4‑ALK, které představují asi 5 % nemalobuněčných plicních tumorů, nebo ARQ197, selektivní c‑MET inhibitor, či ipilimumab, humanizovaná protilátka proti T‑lymfocytárnímu antigenu 4.

Do budoucna je však nezbytné organizačně a finančně zajistit testování maxima bioptických vzorků na přítomnost všech významných molekulárních prediktorů. Tato problematika byla podrobně referována v přednášce profesora Ryšky, přednosty Fingerlandova ústavu patologie v Hradci Králové.

V další části této sekce byla pozornost upřena na lokoregionální postupy diagnostické, které umožňují co nejpřesněji specifikovat stadium choroby tak, aby mohla být optimálně indikována terapie buď chirurgická, nebo konzervativní – kombinací chemo‑ a radioterapie, nebo dokonce složením všech těchto tří modalit, jak referoval profesor Zatloukal, přednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie 3. LF UK a Fakultní nemocnice Na Bulovce. Tyto postupy vyžadují zvláště intenzivní mezioborovou spolupráci, protože základní podmínkou úspěšnosti je pečlivé načasování postupu terapie.

V závěrečné přednášce publikum vyslechlo s velkým zájmem informaci o stereotaktické radioterapii plicních tumorů pomocí cyber knife, ozařovacího přístroje poslední generace, s nímž se pravděpodobně otevírá možnost konkurovat chirurgům u malých operabilních tumorů.

Menší časový prostor pro diskusi v plénu byl vyvážen následující neformální besedou onkologů s profesorem Hirschem v užším kroužku, která potvrdila nutnost zavedení vyšetřování prediktivních molekulárních markerů jak pro gefitinib, tak pro erlotinib včetně podmínky pro zavedení nového léku do klinické praxe.

Zdroj: Medical Tribune