Možnosti spolupráce s psychologem v bariatrii

Účastí psychologa se péče o bariatrického pacienta stává týmovou mezioborovou spoluprací, kde každá ze složek systému má svou nezastupitelnou roli. Jeho role obsahuje více poloh a ráda bych tyto oblasti stručným nástinem zpřístupnila i ostatním odborníkům, nejen chirurgům v oboru bariatrie. Možnosti spolupráce s psychologem jsou tři a článek rozebere každou zvlášť.

Psychologické předoperační vyšetření u pacientů s obezitou

Spolupráce začíná v rámci "balíčku" předoperačních vyšetření. Psychologické vyšetření je požadováno před všemi druhy bariatrických výkonů, přičemž k těm nejčastějším patří bandáž žaludku, tubulizace žaludku (sleeve gastrectomy) a minigastrický bypass. Psychologické vyšetření však požadují i gastroenterologové před zaváděním intragastrického balonku BIB.

Předoperační psychologické vyšetření je vyšetření psychodiagnostické. Role a úloha psychologa je v této fázi terapie nezastupitelná. Psychodiagnostické vyšetření mapuje několik oblastí.

První je mapování životního stylu pacienta, jako je jídelní chování a návyky, zkušenost s dietami, zkušenost s pohybovou aktivitou, návykové chování (drogy, alkohol, kouření apod.).

Druhou je diagnostika osobnosti se zaměřením na intelekt, přítomné psychopatologie, copingové strategie (schopnost čelit zátěži), posouzení aktuálního psychického stavu pacienta, posouzení aktuálně i chronicky působících stresorů v jeho životě.

Třetí oblastí je mapování motivace pacienta k redukci i k operaci. Mapujeme pacientova očekávání a posuzujeme pravděpodobnost jeho pooperační compliance při redukci i při léčbě potenciálních komplikací. Čtvrtou oblastí je pacientova informovanost, nejen o principu operace a jejích efektech, ale i o pooperačním režimu, o změnách v jídelním režimu po operaci, o možnostech pomoci, o existenci banding klubů a kontaktů na "baripsychology".

Výsledkem předoperačního vyšetření by mělo být zhodnocení, zda lze pacienta z psychologického hlediska k operaci doporučit bez odkladu, s odkladem, čije lépe nedoporučit jej vůbec. Při posuzování připravenosti pacienta k operaci je nejdůležitějším aspektem timing, neboli načasování a časový rozvrh práce s pacientem. Psycholog dle výsledků psychodiagnostického předoperačního vyšetření navrhuje a doporučuje adekvátní individuální plán nezbytné psychologické či psychiatrické intervenční péče před operací.

Identifikuje její cíle (např. osvojení jídelních návyků, prohloubení schopnosti sebekontroly v jídelním chování, osvojení pohybových návyků, schopnosti čelit zátěži adaptivními způsoby, stabilizace psychického stavu ve spolupráci s psychiatrem apod.) a datuje období pro kontrolní psychologické vyšetření. To zjišťuje změnu v problematických oblastech, a buď pacienta k operaci doporučí, či navrhne další postup nezbytné psychologické či psychiatrické péče.

Předoperační vyšetření by mělo identifikovat pacienty, pro něž by mohla být operace nebezpečná a mohla by ohrozit jejich zdravotní stav. Míru ohrožení zdravotního stavu po operaci je těžké exaktně kvantifikovat, avšak psychologův diagnostický závěr je vždy ovlivněn výsledky z použitých psychometricky vytvořených diagnostických metod a individuálními zkušenostmi klinického psychologa s těmito pacienty. Kontraindikovaný pacient bývá pacient v krizi (aktuálně psychicky dekompenzovaný), pacient s poruchou příjmu potravy (mentální bulimie, psychogenní přejídání apod.), pacient se závislostí na návykových látkách (alkohol, drogy), špatně kompenzovaný psychiatrický pacient s poruchou nálady, s psychotickou poruchou či s poruchou osobnosti, pacient s hluboce podprůměrným intelektem, pacient, u něhož je minimální pravděpodobnost pooperační compliance, pacient s nereálným očekáváním od operace (představa redukce váhy při zachování patologických jídelních návyků a nepřiměřené změny v prožívání apod.) a pacient s nízkou motivací ke změně jídelních návyků.

Celkové psychodiagnostické vyšetření prozatím nemá standardizovanou formu. Je však vizí a snahou týmu psychologů, kteří jsou průkopníky ve vyšetřování bariatrických pacientů, aby byla vytvořena a začala ji používat všechna zařízení, která se bariatrií zabývají. Tým psychologů již od roku 2007 za podpory firmy Johnson & Johnson pravidelně konzultuje vlastní zkušenosti s bariatrickými pacienty a společně hledá nejen vhodnou formu a obsah vyšetřovacích metod, ale i další možnosti rozvoje spolupráce mezi psychology a lékaři v oblasti bariatrie a obezitologie. Jednou z nových aktivit je založení Psychologické sekce při České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Psychologická intervence u pacientů s obezitou

Psychologické předoperační vyšetření vyprofiluje několik skupin pacientů. Někteří jsou mírou psychopatologie k výkonu kontraindikováni, u jiných se výkon pouze odkládá do doby, než budou na operaci připraveni. Toto mezidobí je vhodné k psychologické intervenci, jejíž obsah a cíl je koncipován podle potřeb a problematiky konkrétního pacienta.

Mezi hlavní cíle psychologické intervence patří psychoterapeutická péče o aktuálně psychicky dekompenzované pacienty, stabilizace psychického stavu ve spolupráci s psychiatrem, zahájení psychofarmakoterapie, ukotvení jídelního režimu, který je podmínkou úspěšné pooperační adaptace na bariatrický výkon, osvojení schopnosti sebekontroly v jídelním chování, prohloubení motivace k pohybu a aktivnímu životnímu stylu, prohloubení motivace k redukci a ke změně životního stylu, osvojení schopnosti flexibilně řešit stresové situace, zvýšení frustrační tolerance, sebenáhled, sebepoznání, pozitivní sebe přijetí, prohloubení informovanosti, případně edukace ohledně bariatrického výkonu s cílem zprostředkovat reálná očekávání od operace.

Následná psychologická intervence po operaci

Následná péče o pacienty po operaci je otázkou individuálního nastavení u každého z nich. Je mnoho pacientů, kteří po operaci aktivně spolupracují, chodí na pravidelné kontroly k lékaři, pravdivě a upřímně referují o svých zkušenostech se stravováním, dodržují doporučené zásady jídelního i pohybového režimu a úspěšně redukují. Je však také mnoho těch, kdo mají v adaptaci na nové životní podmínky problémy, a nemalá část pacientů se po operaci v ambulanci lékaře již neobjeví. Těžko posoudit, zda je to z důvodu bezproblémového průběhu v pooperačním období.

Role psychologa je být právě tím spojovacím článkem týmu, k němuž bude mít pacient důvěru a v případě jakékoli krize ho může bez obav z hodnocení a odsudku v pooperačním období zkontaktovat. Je úkolem celého lékařského týmu, aby pacient psychologa vnímal jako důvěrného, bezpečného a podpůrného, a ne jako toho, kdo dovoluje či zakazuje operaci, kdo hodnotí a odmítá. Cítí-li se pacient jako hodnocený, ztrácí k psychologovi důvěru a v případě psychické krize psychologa nevyhledá.

Kontakty na pracoviště a klinické psychology v oblasti bariatrie a obezitologie

Nemocnice Na Homolce

PhDr. Martin Kořán, CSc., vedoucí oddělení klinické psychologie, tel.: 257 273 031, Martin.Koran@homolka.cz
Mgr. Jana Kubešová, oddělení klinické psychologie, tel.: 257 272 912, Jana.Kubesova@homolka.cz

III. interní klinika 1. LF UK A VFN

PhDr. Šárka Slabá, Ph.D., tel.: 224 966 452, sarka.slaba@centrum.cz

Mgr. Eva Kravarová, v současné době na mateřské dovolené FN u sv. Anny v Brně

PhDr. ivona Šporcrová, oddělení klinické psychologie, tel.: 543 182 395, ivona.sporcrova@fnusa.cz

Mgr. ivana Rosi, oddělení klinické psychologie, tel.: 543 182 393, ivana.rosi@fnusa.cz klinické centrum ISCAre, lighthouse

PhDr. Jitka Herlesová, oddělení obezitologie, tel.: 234 770 260, herlesova@iscare.cz

IKEM

PhDr.Tamara Hrachovinová, CSc.,centrum diabetologie, tahr@medicon.cz endokrinologický ústav

PhDr. Martin Wagenknecht, oddělení obezitologie, tel.: +420 224 905 111

Zdroj: Medical Tribune