Mozek – hlavní nástroj internisty
"Interna byla, je a bude i nadále základním stavebním kamenem současné i budoucí moderní medicíny. Naším úkolem je vymezit internistům správnou pozici ve složitém diagnosticko-terapeutickém algoritmu," řekl v úvodním zamyšlení nad postavením interny v dnešní medicíně prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti ČLS JEP.
"Internista, jakkoli je interna širokým, .všeobjímajícím' oborem, nemůže v určitých situacích nahradit specialistu. Nejtypičtějším příkladem mohou být akutní situace. Internista nebude substituovat intervenčního kardiologa u nemocného s akutním infarktem myokardu, stejně jako nebude stavět krvácení do zažívacího traktu namísto gastroenterologa.
Instrumentální výkony rozhodně nejsou prioritou internisty a naopak zkušený "katetrizátor" nebude kompenzovat dyslipidémii, hypertenzi a diabetes rok po infarktu. Je však sporné, zda například při trvalém nedostatku endokrinologů (objednací doby jsou v některých regionech mnohaměsíční) má substituční léčbu hypothyreosy vést pouze endokrinolog.
A není to typická situace pro internistu? Řadu těchto problémů by vyřešilo rozumné postgraduální vzdělávání a zejména usnadnění získání atestace z dalšího oboru pro plně kvalifikovaného internistu. Spolupráce s diabetology a endokrinology v tomto směru je první vlaštovkou, ale dovedu si představit podobná zjednodušení v mnoha dalších oborech," uvedl prof. Češka.
A jak by se tedy dala ve stručnosti definovat pozice internisty? Podle prof. Češky je specialistou, lékařem polymorbidního, komplikovaného nemocného. Pacienta, který trpí často chorobami několika systémů současně, ale jenž obvykle nevyžaduje akutní instrumentální výkon. Z hlediska nemocniční péče je internista optimálním lékařem pro příjmové oddělení typu centrální příjem nemocnice nebo pro lůžkové oddělení intermediární či standardní péče, popřípadě pro interně orientovanou JIP, metabolickou jednotku apod.
Na druhé straně se interna nesmí podle prof. Češky bránit spolupráci, nejen se specialisty, z níž může jen profitovat, ale i s referujícími praktickými lékaři. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mladým lékařům. Co nejvíce z nich by mělo být stimulováno k tomu, aby se připravovali ve všeobecné interně s vizí eventuální další specializace. A neměli bychom zapomínat ani na to, že ve zmiňované spolupráci budou v blízké budoucnosti hrát daleko větší roli i vzdělané sestry.
Zdroj: Medical Tribune