Molekulární terč pro onkologickou terapii
Britští investigátoři ve své práci popsali některé mechanismy, jak mnohočetné mutace genů kooperují ve vyvolávání maligních buněčných malformací. Objevili přitom zhruba 100 genů, které spouštějí kaskádu známých kancerogenních mutací, a tím pádem výzkumníkům skýtají množství nových příležitostí k terapeutické intervenci.
„Myslíme si, že jsme nalezli jakýsi ‚základní kámen‘ pro novou platformu výzkumu a vývoje nových terapeutických metod, jež umožní selekci přípravků působících přímo proti nově objeveným mutacím,“ uvedl vedoucí autor studie Hartmut Land, jenž stojí v čele Department of Biomedical Genetics v Medical Center při University of Rochester a současně James P. Wilmot Cancer Center.
Cílená onkologická terapie – jako je například přípravek , který působí u pacientů s určitými typy leukémie a gastrointestinálních tumorů – je založena na detailním porozumění architektuře karcinomu. „V posledních několika letech bylo zjištěno velké množství informací, ale dosud chyběla jasná ‚cestovní mapa‘, jež by vedla k novým molekulárním cílům,“ vysvětlil motivaci svého výzkumu Hartmut Land.
Jeho tým studoval v genomovém měřítku hypotézu, že geny, které synergicky kooperují na onkogenních mutacích, mohou řídit buněčnou transformaci směrem k maligní přeměně. „Nyní je zřejmé, že toto tušení se naplnilo,“ míní H. Land. Jeho kolegové Helene R. McMurrayová, Erik R. Sampson, George Compitello a Conan Kinsey mezi 30 000 celulárními geny našli jen zhruba 100 genů synergicky spojených s kombinací dvou nejčastěji se vyskytujících kancerogenních genů, Ras a p53, u nichž byla pozorována rozdílná exprese v normálních a v karcinomových buňkác h. V souladu s tímto poznatkem vědci nazvali tuto skupinu 100 genů zkratkou CRG (cooperation response genes).
Využití hlavně u karcinomů kola, pankreatu a plic
Při studiu podskupiny 24 CRG genů odborníci zjistili, že 14 z nich je nezbytně důležitých pro formaci tumoru. Signifikace genů Ras a p53 a jejich asociací s CRG geny je enormní. Ras a p53 se podílejí na vzniku asi poloviny všech známých karcinomů. V momentě, kdy p53 – tumor supresivní gen – ztrácí svoji supresivní funkci, a kdy gen Ras se stane hyperaktivním, začnou oba hrát hlavní roli v podpoře nekontrolované proliferace v tkáni kola, pankreatu a plic.
Aktivace Ras a deaktivace p53 vykazují kooperativní charakter prostřednictvím působení CRG genů, které kódují proteiny regulující buněčnou signalizaci, buněčný metabolismus, autoreparativní procesy, buněčnou diferenciaci a proces apoptózy. „Skutečně, CRG geny se tímto poznáním pro nás stávají překvapivě ucelenou a cennou řadou terčů k terapeutické intervenci, jež umožní cílenou destrukci karcinomových buněk a normální buňky ponechá nepoškozeny. A z toho máme velkou radost,“ dodal Hartmut Land.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana C9
Zdroj: