Přeskočit na obsah

Mohla by na vás být podána žaloba za nediagnostikovaný karcinom prsu?

Nediagnostikovaný nebo poz­dě diagnostikovaný karcinom prsu vyvolá u každé pacient­ky podezření a hněv, které ji mohou vést až k tomu, že kontaktuje právníka a požaduje prošetření péče, kterou jste jí poskytli (viz rámeček „Doporučení pro optimální vyšetřování prsu“).

Ještě před podáním žaloby bude vaše zdra­votní záznamy prohlížet nejen právník pacientky, ale i jím určení odborníci, kteří rozhodnou, zda je proti vám mož­no vznést žalobu za zanedbání lékařské péče. Vzhledem k tomu, že soudem udělené pokuty za zanedbání lékařské péče mohou být značné, většina pří­padů má agresivní obhajobu, náklady na soudní spor jsou vysoké a často je potřeba řada svědků z řad odborníků různých lékařských oborů.

Aby mohl být případ zanedbání lé­kařské péče z důvodu nediagnostiko­vání nebo pozdní diagnózy karcinomu prsu úspěšně soudně stíhán, právní zá­stupce žalující strany si obvykle vybe­re odborného porodníka/gynekologa, který dosvědčí, že obžalovaný lékař ne­poskytl standardní péči, patologa, který dramaticky vykreslí nádorové onemoc­.....

 

 

 

 

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 51

_________________________________________________________________________________________________________________

Komentář

Doc. MUDr. Pavel Strnad, CSc.
Gynekologicko‐porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Po přečtení tohoto článku jsem dostal depresi a nalistoval si na internetu kalkulačku věku odchodu do důcho­du. Vztah mezi lékařem a pacientem ve Spojených státech amerických je deformován potenciální možností ná­sledného soudního řízení do vskutku absurdních poměrů.

Tento článek je vlastně takovou „kuchařkou“, jak se forenzně zabezpečit, nikoli jak úspěš­ně postupovat při včasné diagnostice nádorů prsu.

Neočekávám, že k takové absur­ditě dojdeme i u nás, avšak rapidně stoupající počet žalob na lékaře svěd­čí o tom, že jsme na „dobré cestě“.

Při tak časté a stále stoupající incidenci karcinomu prsu se chyb v diagnos­tice nevyhneme. Celý diagnostický proces je tedy nutné zabezpečit tak, aby k chybám docházelo co nejmé­ně a aby pochybení již vzniklé bylo napraveno za co nejmenší újmy pa­cientky i jejího lékaře....

 

 

 

 

 

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 55

 

Zdroj: GYNEKOLOGIE PO PROMOCI

Sdílejte článek

Doporučené