Moderní léčba hepatitidy zůstává nevyužita

Ačkoli je dnes možno virovou hepatitidu typu C zcela vyléčit perorálně podávanými moderními antivirotiky, a to za dva měsíce, prodělá podle odhadů lékařů v Česku léčbu ročně pouze 1 200 osob.

Chronická hepatitida C (HCV), která způsobuje závažné komplikace, jako jsou fibróza, cirhóza či hepatocelulární karcinom, je nejčastější příčinou vysokého počtu transplantací jater a zároveň příčinou předčasných úmrtí. Důsledná léčba HCV by přitom znamenala vyléčení tisícovek nemocných a omezení finančních výdajů spojených s péčí o tyto pacienty v budoucnu.

Infikovaní často nemají žádné zjevné příznaky a o své nemoci i desítky let neví. Onemocnění přitom neznamená nebezpečí jen pro svého nositele, ale i pro okolí. „Hlavní cestou nákazy infekce virové hepatitidy tohoto typu je přenos krví, a to zejména při sdílení společného náčiní mezi lidmi, kteří užívají injekčně drogy. K nákaze ale dochází i sexuálním stykem. Stále se mohou objevit také lidé, kteří se nakazili při krevní transfuzi v dobách, kdy se krev dárců na hepatitidu C netestovala,“ říká doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Nemoc narkomanů

Ročně je podle doc. Mravčíka hlášeno na 1 000 případů hepatitidy C. Včasné odhalení onemocnění je nezbytné pro úspěšnou léčbu a ochranu společnosti. „Analýza nákladové efektivity prokázala, že okamžitá léčba pacientů s chronickou hepatitidou C je účinnější a méně nákladná než péče o pokročilejší stadia choroby. Čím později nemoc odhalíme, tím horší má dopady nejen na jedince, ale i na jeho okolí,“ doplňuje doc. Mravčík.

Právě včasné odhalení nemoci je ale vzhledem k problematické populaci největším oříškem. Odborníci odhadují, že v Česku se pohybuje 9–12 tisíc aktivních uživatelů drog, kteří je aplikují injekčně. Přibližně třetina aktivních injekčních uživatelů drog v ČR je pozitivní na protilátky proti hepatitidě C, z nich 70 procent trpí chronickou hepatitidou C. Jak doc Mravčík zdůrazňuje, většina případů HVC je spojena s injekčním užíváním drog, což znamená, že se na našem území pohybuje na 11 000 aktivní uživatelů drog s chronickou hepatitidou C a další tisíce jich jsou pravděpodobně mezi bývalými uživateli.

Počty uživatelů drog v České republice se v posledních letech pohybují okolo 47 000. Z 90procent jde o injekční uživatele. Z velké části se jedná o uživatele pervitinu, který je užíván na celém území ČR, z jedné čtvrtiny jde o uživatele opioidů koncentrované zejména v Praze a okolí. „V České republice máme odlišnou drogovou scénu než v ostatních zemích. Žije zde přibližně 40 000 uživatelů pervitinu, z nichž podstatná část užívá drogu nitrožilně,“ vysvětluje lékař.

Problematika prevence a léčby

V oblasti prevence a léčby se uplatňována především substituční léčba, která je poskytována v 62 hlásících zařízeních (18 v Praze). Problémem je ale nízká dostupnost substituční léčby v regionech s vyšší mírou užívání opioidních analgetik. V současné době je v ČR na substituční léčbě asi 4 000 osob, což je asi třetina z 13 000 odhadovaných uživatelů opioidů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU není 30procentní pokrytí substituční léčbou dostatečné. Např. ve Francii je 90procentní, na Maltě, v Lucembursku či Rakousku přesahuje 70 procent. Další účinnou intervenci představují nízkoprahové programy, např. výměnný program stříkaček a jehel. I zde jsou podle doc. Mravčíka značné rezervy a v pokrytí těchto služeb se nacházíme pod úrovní doporučovanou mezinárodními organizacemi.

Právě díky nízkoprahovým programům, kterých v ČR existuje zhruba stovka, se HVC podaří jejím pracovníkům odhalovat. Tyto programy poskytují drogově závislým možnost testování, výměnu jehel a stříkaček za čisté, informace a pomoc při zprostředkování další léčby. Podle Sdružení pacientů s diagnózou závislosti Recovery však stát v poslední době činnost těchto organizací finančně omezuje.

Přesto je výskyt nakažených hepatitidou typu C a virem HIV poměrně nízký. „Zásluhu na tom mají neziskové organizace, které do značné míry suplují činnost státu a s drogově závislými pracují. Jejich terénní pracovníci například nabízejí nové jehly a eliminují riziko nákazy, a chrání tak celou populaci. Provádějí i programy zacílené na detekci nemoci. Bohužel ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí i kraje neustále krátí peníze potřebné pro jejich práci, a činnost těchto organizací tak omezují. Hrozí tedy zhoršení stavu a růst počtu nakažených,“ říká František Trantina, předseda pacientského sdružení Recovery s tím, že pokud tyto preventivní a kontaktní programy nebudou dobře dostupné, nemocné včas nikdo nevyhledá a nezaléčí, lze očekávat v následujících dvou dekádách významný dopad epidemie hepatitidy C na nemocnost a úmrtnost.

Chybí strategie léčby

Nejvyšší prevalence HCV je vedle injekčních uživatelů drog u vězňů, následují lidé s HIV, hemodializovaní pacienti a migranti. Přesnou představu o tom, kolik lidí je nakaženo hepatitidou typu C, mají v českých věznicích, nastupující totiž bez výjimky procházejí testem. „Infekcí je podle údajů Vězeňské služby ČR nakažena až třetina odsouzených. Z nich je většina drogově závislá. Výhodou koncentrace do jednoho místa je, že jsou zachyceni včas, nevýhodou, že nemoc předávají dál. Například aplikací drogy infikovanou jehlou nebo při tetování. Tím, že jsou na jednom místě a z léčby neodejdou, je umíme v podstatě všechny vyléčit. Většinou jde o mladé lidi ve věku od 20 do 40 let a léčbu téměř nikdo z nich neodmítá. Narážíme ale na finanční strop pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna pokryje léčbu u zhruba čtvrtiny těch, kteří ji potřebují, a nemocní pak končí „na čekačce.“ Problém je, že se vracejí do vězení, kde mohou znovu nakazit ty, co jsme předtím vyléčili,“ uvádí MUDr. Vratislav Řehák z Centra pro léčbu virových hepatitid nestátního zdravotnického zařízení Remedis.

Počet vězňů se pohybuje mezi 22 000 a 25 000 a každoročně se se virovou hepatitidou typu C ve věznicích léčí přibližně 600 vězňů. Podle MUDr. Řeháka to zdaleka nestačí, přitom právě vězení je ideálním místem pro záchyt a léčbu všech infikovaných. „Hlavní prevencí hepatitidy typu C je v dnešní době léčba zdroje infekce,“ dodává.

Přestože včas zachycenou nemoc lze dobře léčit, Česká republika dosud nemá národní strategii eliminace virové hepatitidy typu C. Její zavedení doporučila členským státům, mezi něž Česká republika patří, Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta zároveň stanovila odstranění viru hepatitidy C do roku 2030 jako významný cíl veřejného zdravotnictví. „Při současných léčebných možnostech by bylo možné nemoc v České republice téměř zcela vymýtit během 10 let. Nyní jednáme s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu na období 2019–2021. Plán se zaměřuje na eliminaci této nemoci v epidemiologicky nejvýznamnější skupině v České republice – u uživatelů drog. Nenahrazuje národní strategii eliminace hepatitidy C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO, ale může být její významnou součástí,“ dodává doc. Mravčík. V České republice je hepatitida C každoročně nově diagnostikována zhruba 1 000 lidí. Nejvíce nemocných žije v Ústeckém, Jihomoravském, Plzeňském a Karlovarském kraji, naopak nejméně v kraji Zlínském a na Vysočině.

Zdroj: MT