Mocná příroda a (ne)mocný člověk
Obrázek chirurgického týmu v rouškách na operačním sále na obálce této monografie vypadá na první pohled zcela tradičně – ovšem jen do chvíle, než na operačním stole spatříte místo pacienta Zeměkouli. A nad obrázkem název Zdraví a přírodní podmínky – medicína a geologie.
Jde o mezioborovou práci rozsáhlého týmu třinácti autorů z řad lékařů, geologů, chemiků, fyziků a dalších přírodovědců. V čele tohoto autorského kolektivu stáli lékaři prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc., a doc. MUDr. Jaroslav Novák, CSc., s geologem prof. RNDr. Milošem Sukem, DrSc., a podařilo se jim dílo zcela mimořádné.
Není zatím zcela jednoznačné, zda jde o medicínskou geografii a geologii nebo geografickou a geologickou medicínu, neboť jde o obory mladé; v každém případě však zaznamenávají rychlý a dynamický vývoj a přispívají zejména k prediktivní a preventivní medicíně. Zabývají se ovlivňováním našeho zdraví litosférou a přímým podložím, na němž žijeme, ale i hydrosférou, atmosférou a biosférou. Ukazují, jak se ve vývoji Země uplatňují vlivy vesmíru, vnitřních geologických sil, živých organismů – a stále více i vlivy lidské činnosti. A jak naopak je tím vším ovlivňován člověk sám, jeho zdraví a jeho nemoci.
V této monografii se proto autorský kolektiv pokouší o syntézu pohledů na různé aspekty a z různých pohledů. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány pohledům na člověka jako součást systému planety Země (vznik života a vývoj člověka v závislosti na přírodních podmínkách, faktory ovlivňující existenci člověka a jeho zdraví), působení fyzikálních, chemických a látkových podmínek (litosféra, hydrosféra, atmosféra, biosféra, elektromagnetické a radioaktivní záření, elektrochemické jevy), i některým přírodním a lidmi vytvářeným úskalím dalšího vývoje našeho živočišného druhu.
Kromě textů nabitých fakty přinášejí autoři cenné informace i desítky fotografií, mapek, grafů a schémat – ukazují nám např. dlouhodobý vývoj hladin světových oceánů, atmosférické teploty a zalednění kontinentů, výskyt slunečních skvrn během statisíců let, mapu tektonických desek a rozmístění jaderných elektráren ve světě, pokles podílu novorozených chlapců v ČR po havárii v Černobylu, mapy znečištění a výskytu různých prvků na území ČR, mapu radiační zátěže v jednotlivých okresech ČR, přehled klimatických katastrof ve světě a počtu úmrtí v jejich důsledku atd.
Kniha poukazuje nejen na akutní vlivy, ale také na dlouhodobé důsledky chronických expozic vlivům znečištění půdy, vody a ovzduší na lidskou populaci, neboť ty – pokud působí po několik generací – mohou alterovat i genetickou informaci a vést k dědičným změnám.
Na počátku demografické revoluce v roce 1750 žilo na zemi 775 milionů obyvatel, v roce 1950 2,5 miliardy a na přelomu století to bylo 6 miliard lidí. V roce 2011 počet obyvatel dosáhl 7 miliard, přičemž za únosné maximum v globálním měřítku se považuje asi 9 miliard lidí – a protože každoročně přibývá na Zemi nejméně 70 milionů lidí, tohoto stavu by se při nezměněné dynamice mělo dosáhnout již před rokem 2050! Otázkou je nejen to, kdy změny klimatických podmínek učiní život neudržitelný, ale i to, kdy Země přestane být schopna zásobovat lidstvo neobnovitelnými zdroji surovin a energií, kdy přestane produkovat dostatek výživy, nebo kdy začnou války o vodu – vždyť už v roce 2025 budou v oblastech s vážným nedostatkem vody žít už nejméně 2 miliardy lidí.
Planeta Země vznikla někdy před 4,6 miliardami let, před 3,7 miliardami let zde začal vznikat život, a před 70 miliony lze hledat počátky člověka. Nyní je Země zhruba v polovině svého planetárního života – do chvíle, kdy se změní v supernovu a zanikne, jí tedy zbývá necelých 5 miliard let. Ovšem pokud člověk svou činností tento vývoj zásadně neurychlí.
Monografie Zdraví a přírodní podmínky je dalším příspěvkem k přesvědčení, že současný model společnosti založený na růstu spotřeby a bezohledné snaze o maximalizaci zisku je cestou do pekel. Ve svém závěru proto cituje přírodovědce Konrada Lorenze: „Pokud se lidstvo zahubí samo, nemusí k tomu dojít udušením z nedostatku kyslíku, likvidací mořských řas a deštných pralesů, a také ne proto, že se vystavuje postupně rostoucímu nebezpečí radioaktivity. K zániku lidstva úplně postačí, když se moderní člověk zbaví všech morálních hodnot.“
A úplně na závěr bonmot Ludvíka Vaculíka: Potkala se Země s cizí planetou, a ta se jí zeptala, jak se má. „Špatně,“ odpoví Země, „dostala jsem lidi.“ A druhá planeta odpoví: „Já to měla taky, ale přejde to samo.“
Kniha v rozsahu 390 stran, doplněná rozsáhlým rejstříkem, bohatým seznamem literatury a výkladovým slovníčkem pojmů z medicíny, geologie a chemie, vyšla díky nakladatelství DOLIN. Za 1 080 Kč ji lze objednat na adrese http://dolin‑sro.cz.
Zdroj: Medical Tribune