Ministerstvo: Polovinu nemocnic trápí nedostatek lékařů

Ministerstvo zdravotnictví v červnu provedlo anonymní šetření mezi řediteli nemocnic. Bylo zaměřené na především na to, jak se zdravotnickým zařízením daří vyrovnávat se současnou situací, kdy od ledna pro Českou republiku přestala platit výjimka umožňující další dohodnutou práci lékařů přesčas. Výzkum proběhl formou interaktivního formuláře na webovém rozhraní ministerstva. K jeho vyplnění byli ředitelé vyzváni dopisem.

„Došli jsme k tomu, že více než polovina nemocnic pociťuje nedostatek lékařů. Tento nedostatek ale začíná pociťovat celá Evropa,“ shrnuje hlavní závěr této sondy náměstek ministra zdravotnictví prof. MUDr. Josef Vymazal, DSc.

Osloveno bylo celkem 152 nemocnic, odpověděla zhruba každá druhá – 73. Ty však představují 66 % celkové personální kapacity (přepočteno podle úvazků lékařů). Polovina odpovědí dorazila z nemocnic, jejichž zřizovatelem je kraj.

Z takto získaných dat vyplývá, že nedostatek lékařů se projevuje u 62 % nemocnic (podle lékařské kapacity u 48 %.) Přesčasová práce pak představuje problém u 64 % nemocnic (podle lékařské kapacity 65 %).

V nemocnicích, které odpověděly, je pro lékaře nabízeno celkem 501 volných pracovních míst – nejvíce v oborech interní medicíny (16 %), na odděleních ARO/JIP (11 %), chirurgie (9 %) a gynekologicko‑porodnickém (8 %). Některé z těchto pozic jsou otevřené i pro absolventy lékařských fakult.

Ředitelé odpovídali i na otázku, jak u nich prakticky probíhá ústavní pohotovostní služba. Polovina uvedla, že lékař po službě odchází domů (což by po přepočtu na úvazky mělo platit pro 63 % lékařů). Mezi nejčastěji uváděné problematické obory v rámci zajišťování ústavní pohotovostní služby patří interna (17 %), gynekologicko‑porodnické oddělení (16 %), chirurgie (14 %) a ARO (13 %). Zastoupení těchto problematických oborů koresponduje s počty nabízených míst.

Zúčastněné nemocnice uvádějí, že pro zajištění ústavní pohotovostní služby v souladu se platným zněním zákoníku práce jim dohromady chybí 1 882,5 lékařského úvazku. Naplnění této potřeby by znamenalo navýšení současných personálních kapacit o 16 %. Nejvíce lékařů chybí v oborech chirurgie, interna a ARO. Nemocnice však často nespecifikovaly potřebné obory, jen uvedly chybějící kapacitu. Některá zařízení nemají potřebu navýšení lékařské kapacity.

Od ledna 2014 se snaží dodržovat maximální limity práce přesčas 71 % nemocnic (79 % podle lékařské kapacity), bezvýhradně ji dodržuje 41 % (41 % podle lékařské kapacity).

Podle zástupců lékařských odborů je nedostatek lékařů v řádu několika tisíc reálný. „V podstatě není nemocnice, která by mohla říci, že se jí tato krize nedotýká,“ řekl předseda LOK‑SČL MUDr. Martin Engel. Jeho kolega z vedení LOK‑SČL MUDr. Miloš Voleman navíc upozorňuje, že realita bude možná ještě hrozivější. „Účast nemocnic v tomto výzkumu byla dobrovolná, anonymní a co se týče validity údajů v dotaznících, je nutno se spolehnout na pravdomluvnost příslušného ředitele. Ale reagovala asi polovina nemocnic a údaje takto získané jsou alarmující. Lze předpokládat, že v těch nemocnicích, které nereagovaly, bude situace spíše horší.

Zdroj: Medical Tribune