Ministerstvo chce, aby ambulance měly razítko kvality

Popište si odpadkové koše, že jsou opravdu odpadkovými koši. Vypracujte postup, co dělat při nálezu zubní protézy. To jsou absurdní příklady z řady činností, které zavádějí akreditační procesy v nemocnicích. Většina zdravotníků je akreditacemi otrávená, protože v nich nevidí smysl. Akreditační agentury je obhajují s tím, že standardizované procesy zvyšují bezpečnost pacienta. Zdravotník sice díky správně popsaným krabičkám nezamění pacientovi omylem léky, ale má před sebou další noční službu, protože ho kvůli nedostatku lékařů či sester nemá kdo vystřídat. Unavený lékař či sestra pak snadno udělají chybu. Takže kdepak je ta bezpečnost? „Stále častěji jsme svědky, že pro personál zdravotnických zařízení je důležitější splnit postupy nařízené akreditačními standardy než vlastní pomoc pacientovi,“ říká viceprezident ČLK Zdeněk Mrozek.

Ministerstvo zdravotnictví nyní navrhuje, aby certifikáty kvality měly také soukromé ambulance. Rozhodnutí zapojit se do akreditací by bylo dobrovolné a pojišťovnou prý finančně oceněné. „Stejně jako v akreditované nemocnici je ambulance již v rámci procesu přípravy motivována k řadě opatření ke zvýšení kvality a bezpečí. Výsledkem procesu akreditace je pak dosažení standardu, který zvyšuje nejen kvalitu péče a bezpečí pacienta, ale také efektivitu činností a organizační úroveň ambulance, což se může projevit i v příjmové oblasti,“ tvrdí MZ.

Většinu lékařů, které redakce MT oslovila, tento ministerský nápad nenadchl. Naopak. Už dnes musí každá ambulance projít řadou kontrol různých úřadů – povinné ověřování fungujících přístrojů, hygiena, školení bezpečnosti práce, protipožární ochrana a podobně. „Co by mě asi učili? Mýt si správně ruce?“ ptá se lékařka v rubrice Fórum na straně 2. Někteří lékaři otevřeně říkají, že akreditace jsou především byznys pro agentury, které je zajišťují. Jak se také dočtete uvnitř listu, v sousedním Německu stojí tříměsíční akreditační procedura všeobecné praxe od 1 700 eur bez daně.

Zdroj: