Miniinvazivní osteosyntéza

Dětská traumatologie je lékařskou specializací realizovanou na klinikách a odděleních dětské chirurgie nebo ortopedie. Dětským traumatologem je tak nejčastěji dětský chirurg nebo ortoped. V každém případě vyžaduje správné ošetření poranění dětského skeletu podrobné znalosti specialit a zvláštností dětských kostí, které mají výraznou schopnost remodelace, hojivý potenciál je několikanásobně vyšší než u dospělých a zvláště důležitou strukturou v jejich architektonice je růstová ploténka. Tato chrupavčitá struktura v oblasti epifýz dlouhých kostí je odpovědná za růst kostí do délky a při ošetření zlomenin a poranění v její blízkosti je nutno dodržovat určité zásady. V dětské traumatologii se více než kde jinde uplatňuje technika miniinvazivní osteosyntézy (MIO), která je šetrná k měkkým tkáním a šetří rovněž důležité oblasti růstových zón.

V dětském věku nedochází pouze k běžným zlomeninám skeletu (nejčastěji např. ke zlomeninám klíční kosti a dolního konce kosti vřetenní), ale velmi často také k epifyzárním separacím a tzv. epifyzárním zlomeninám. Linie lomu při nich alespoň částečně prochází růstovou chrupavkou. Aby byla obnovena její správná funkce, musí se provést repozice úlomků a v reponovaném postavení je zafixovat (retinovat). Pokud bychom provedli osteosyntézu napříč růstovou chrupavkou nešetrně, mohli bychom způsobit vznik kostního můstku, který by znemožnil její další funkci ve smyslu růstu, nebo by zapříčinil vznik deformity. Jen při dobře vedené miniinvazivní osteosyntéze můžeme vést implantát napříč chrupavkou růstové zóny, aniž bychom ji poškodili. Při takovém ošetření nám pomáhá i skutečnost, že není třeba zcela exaktní anatomické repozice, protože skelet dítěte remodeluje velmi rychle a dobře stranové dislokace a částečně i dislokace úhlové.

Implantáty používané při MIO

Kirschnerův drát (pseudomezitiulek)

Jedná se o 30 cm dlouhý drát z chirurgické oceli nebo titanu, různého průměru (nejčastěji používané spektrum je 0,8 mm až 2,2 mm). Výhodou je snadná manipulace, většinou se zavádí pomocí vrtačky ve speciální násadě (viz obr. 1). Neumožňuje kompresi fragmentů, úzký průměr drátu naopak umožňuje jeho použití napříč růstovou chrupavkou.

Nejčastější aplikace je v dětské traumatologii u suprakondylické zlomeniny humeru, při nitrodřeňových osteosyntézách zlomenin proximálního konce humeru, zlomenin a epifyzeolýz distálního femuru (viz obr. 2) a tibie.

Kanalizovaný šroub (pseudomezitiulek)

Zavádí se po Kirschnerově drátu jako po vodiči centrálním kanálem, nelze jej použít při osteosyntéze drobných kostí a napříč růstovou chrupavkou, neboť má velký průměr. Do indikačního spektra patří zlomeniny ulnárního epikondylu a radiálního kondylu humeru, epifyzeolýzy proximálního i distálního konce femuru a tibie (viz obr. 3).

Fragment Fixation System (pseudomezitiulek)

Implantát tvaru krátkého drátu, který je opatřen částí se závity. Spojuje přednosti Kirschnerova drátu a možnosti komprese úlomků, zavádí se pomocí vrtačky jako K drát. Implantát lze doplnit podložkou, která zlepšuje kompresi. Nevýhodou této metody je obtížnější extrakce (vyšroubování pomocí speciálního nástroje), většinou nutná v celkové anestezii.

Fragment Fixation System používáme k fixaci menších úlomků při zlomeninách ulnárního epikondylu, zevního kotníku (viz obr. 4) nebo vnitřního kotníku či poranění skeletu prstů ruky a nohy.

Elastický nitrodřeňový hřeb (pseudomezitiulek)

Implantát pro elastickou nitrodřeňovou osteosyntézu zaváděný incizí v délce 0,5 cm. Používán je v provedení z chirurgické oceli, nebo ze slitin titanu, které jsou mechanicky stabilnější (viz obr. 5).

Tato miniinvazivní osteosyntéza je vyhrazena zlomeninám diafýzy dlouhých kostí (viz obr. 6), možný je modifikovaný postup při ošetření zlomenin diafýzy předloktí, hlavičky radia a hlavic femuru a humeru.

Závěr

Jestliže dříve byla tendence přistupovat k dětským zlomeninám spíše konzervativně, je nyní stále více indikována operační léčba používající principy miniinvazivní osteosyntézy. Důvodem je zejména rychlejší mobilizace dítěte po úrazu, dřívější propuštění do domácí péče a zahájení rehabilitace, což jsou obecné požadavky na správně vedenou traumatologickou péči i o dospělé pacienty.

Dnešní doba je turbulentní, dynamická, a rychlé řešení zlomenin (tedy i dětských) je tudíž logickým požadavkem pacientské veřejnosti. Neustále se zlepšující metodiky principů miniinvazivní osteosyntézy dětských zlomenin jsou ideálním spojením rychlé, funkční, účinné a zároveň šetrné metody jejich léčby. Je však třeba mít na paměti, že patří do rukou zkušeného lékaře, zabývajícího se léčbou zlomenin dětského skeletu.

Zdroj: