Míchání smyslových vjemů přináší praktické výhody

Odhaduje se, že synestezií jsou postižena 2 až 4 % světové populace. Zároveň je zřejmé, že toto „míchání smyslových vjemů“ má poměrně solidní dědičný základ. Nepotvrdila se vyšší četnost synestezie u žen, což zpochybnilo výskyt genů podílejících se na vzniku synestezie na chromosomu X.

Sklony k synestezii jsou zřejmě podmíněny větším počtem genů a svůj vliv budou mít zřejmě i epigenetické faktory, protože byly zaznamenány případy, kdy synestezii mělo jen jedno z jednovaječných dvojčat.

Možné pozitivní přínosy synestezie analyzovali na stránkách vědeckého časopisu PLoS Biology neurologové David Brang a Vilayanur Ramachandran z University of California v San Diegu. Vidí tři efekty synestezie, které mohly přispět k tomu, že se dědičné vlohy pro synestezii evolučně udržely v lidské populaci.

Zdá se nesporné, že synestezie přispívá k tvůrčímu myšlení. Zastoupení synestetiků mezi lidmi pracujícími v tvůrčích profesích je vyšší než ve zbytku populace. Extrémní je výskyt synestetiků mezi umělci. Odhaduje se, že synestezie je mezi nimi ve srovnání s průměrem populace sedmkrát četnější. K významným umělcům se synestezií patřili hudební skladatelé Ferenc Liszt a Nikolaj Rimskij‑Korsakov, hudebník Duke Ellington, spisovatel Vladimir Nabokov nebo malíř Vasilij Kandinskij.

Za další pozitivní přínos synestezie považují Brang a Ramachandran zostřené smyslové vnímání. Například synestetici, kteří vnímají písmena a čísla ve spojení s určitými barvami, mají rozvinutější příslušné části zrakového centra v mozku a jsou s to spolehlivě rozlišit odstíny barev, které jiní lidé snadno zamění.

V neposlední řadě připomínají Brang a Ramachandran i vynikající paměť některých synestetiků. Například Brit Daniel Tammet si byl díky synestetickému vnímání číslic schopen zapamatovat hodnotu čísla pí na více 22 000 desetinných míst. Známý je případ novináře „Š“ popsaný ruským neurologem Alexandrem Luriou. Tento muž díky synestetickému vnímání světa prakticky nikdy nic nezapomněl.

Tvůrčí myšlení, ostřejší smyslové vjemy a dokonalejší paměť mohly být podle Branga a Ramachandrana výhodami, jež dovolily dědičným vlohám pro synestezii odolat přírodnímu výběru a udržet se v dědičné informaci lidstva.

-------

autor:Prof. Ing Jaroslav Petr, DrSc.

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune