Mezioborová problematika nemocí dýchacích cest „je doma“ v Karlově Studánce

Proč právě v Karlové Studánce? Lázně Karlova Studánka se vzhledem ke klimatickým podmínkám, polohou nad hranicí inverzního počasí a čistotou vzduchu srovnatelnou se švýcarskými Alpami specializují na léčbu dýchacích cest, tedy pacientů, o něž pečují právě účastnící se lékařské specializace a výše uvedené obory.

Výměna poznatků a zkušeností mezi specialisty otorhinolaryngology, pneumology a alergology s balneology a všeobecnými lékaři nepostrádá logiku a Karlova Studánka má výrazný „genius loci“. Jde přece o dýchací cesty! RAPPL představuje podle neoficiálních zdrojů největší mezioborové setkání v rámci České lékařské společnosti JEP.

Historie RAPPL

Jaká je historie těchto setkání? Jak napovídá počet dosud 15 proběhlých setkání, jde o akci mající své tradice. V roce 2010, při zahájení jubilejního XV. ročníku, se autor tohoto článku věnoval historii a vývoji setkání. Poprvé se v Karlově Studánce setkali rhinologové v únoru 1996. Akce vznikla na podkladě dohody tehdejšího ředitele lázní prim. MUDr. Jana Vrabce s předsedou Rhinologické sekce České společnosti otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku doc. MUDr. J. Vokurkou, CSc.

Rhinologie byla ovládána rozvíjející se novou chirurgickou metodou – funkční endonasální chirurgií (FES). Tato chirurgie byla kvalitativně zcela novou metodou, odlišnou od dříve prováděných operací, a její protagonisté si potřebovali vyměnit své poznatky a dosavadní zkušenosti. Setkání v Karlově Studánce představovalo vhodnou příležitost.

Kromě chirurgické problematiky se tehdejších 32 účastníků‑rhinologů mohlo seznámit přímo na místě s léčbou, již lázně poskytovaly pacientům v rámci regenerace dýchacích cest po operacích. Následujícího ročníku se v Karlově Studánce účastnili také alergologové a počet účastníků vzrostl na 89. Hlavním tématem byla spolupráce a koordinace činnosti mezi ORL a alergologií, což je ostatně obsaženo i v názvech témat: Co očekává rhinolog od alergologa a Požadavky alergologa na rhinologa. Stalo se tradicí, že v rámci setkání v příjemném a zdravém prostředí lázní se dokážou specialisté dohodnout na jindy a jinde mnohdy obtížně řešitelných problémech spolupráce, sdílení výkonů nebo kompetencí v péči o pacienty.

V roce 1998 se setkání poprvé účastnili pneumologové, a tím bylo naplněno zastoupení specialistů pečujících o pacienty s nemocemi dýchacích cest. O akci projevovali zájem také všeobecní lékaři, v menším počtu i jiní specialisté. Přednášek se začaly účastnit i zdravotní sestry. Název se rozšířil na „Rhinologické dny aneb Dny dýchacích cest, alergologie a imunologie, pneumologie a ftizeologie“.

V roce 2002 byla poprvé použita zkratka RAP, znamenající rhinologii, alergologii a plicní lékařství. Počet účastníků překročil 200 a nejvíce byli zastoupení praktičtí lékaři, což vedlo koordinátory akce k postgraduálnímu zaměření přednášek. V následujícím roce byla dohodnuta zkratka RAPL, přibylo L jako lázeňství, protože každoročně se problematika lázeňské léčby objevovala v programu zásluhou prim. Vrabce a jeho spolupracovníků, nejen lékařů, ale i sester, které se setkání pravidelně účastnily i aktivně.

Program se začal členit do části rhinologické s koordinátorem doc. Vokurkou, pneumologické, již koordinuje prof. V. Kolek, alergologické s koordinátorem doc. J. Bystroněm a balneologické, již zajišťuje prim. J. Vrabec. Setkání získalo akreditaci ČLK a účastníci začali dostávat body v rámci postgraduálního vzdělávání.

Počet účastníků se dále zvyšoval a v roce 2005 vyšplhal na 256 odborného programu; s rodinnými příslušníky se jubilejních X. dnů RAPL účastnilo celkem 378 osob.

Tento počet představuje naplněnou kapacitu lázní a je v posledních ročnících stabilní. Odborný program byl na pozvání pneumologů obohacen účastí hrudních chirurgů v čele s prof. Pafkem. Diskutovalo se o problémech souvisejících s resekcí plic a úloze jednotlivých specialistů v návaznosti na lázeňskou léčbu. V roce 2008 byl dohodnut současný název akce RAPPL, vzhledem k hojné účasti praktických lékařů.

Projednávala se atraktivní problematika poruch dýchání ve spánku, chrápání, sleep apnoe. V historii RAPPL se tato problematika objevila dvakrát. Jubilejní XV. ročník přinesl shrnutí dosavadních zkušeností již dříve projednávaných témat, v rhinologii to byly např. Současné hranice endonasální endoskopické chirurgie v pneumologii; v alergologii se hovořilo o astmatu jako onemocnění mnoha podob.

Další odborníky zaujala i témata jako Invazivní a neinvazivní vyšetření zánětu dýchacích cest, Limity hrudních operací, Novinky v bronchologii, Vliv lázeňské léčby na regeneraci respirační sliznice a stav dýchacích cest. Z názvů je zřetelné mezioborové zaměření jednotlivými obory prezentované problematiky.

V tradičním odborném i společenském duchu pokračoval rovněž letošní XVI. ročník RAPPL.

Jaký byl letošní ročník

První den začal odborný program tématy oboru otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku s mezioborovým zaměřením. Hlavní projednávanou problematikou bylo nosní dýchání. Jeho význam je obsažen v názvu bloku přednášek: Dýchání nosem je fyziologické, ne dýchání ústy.

Fyziologické a patologické aspekty zdůraznil v úvodní přednášce J. Vokurka, jenž ukázal, jak lze měřit a objektivizovat nosní průchodnost, zejména rhinomanometrií a u nás nově i akustickou rhinometrií.

J. Vodička a P. Brothánková ukázali, jak úzce souvisí nosní průchodnost a nosní dýchání se senzorickou funkcí nosu – čichem.

Kolektiv ORL kliniky dětské nemocnice JGM v Brně uvedl v přednášce J. Machače, jaké příčiny má obtížné dýchání nosem u dětí a jak postupovat v diferenciální diagnostice nosní obstrukce u dětí.

Na to navázala velice informativní a kvalitní přednáška Mgr. Neumannové z katedry fyziologie olomoucké Palackého univerzity. Ukázala způsoby rehabilitace nosního dýchání pomocí cvičení a vhodných pomůcek. To zaujalo přítomné otorhinolaryngology, protože rehabilitaci nosního dýchání vyžaduje většina dětí podstupujících operaci hltanové mandle (adenoidních vegetací), protože u dětí je velká náchylnost k dýchání ústy a obtížně se ho odnaučují. Přednáška obsahovala praktické návody k rehabilitaci i formální stránku, jakou je objednání rehabilitace u příslušných odborníků, proto byla velmi pozitivně přijata.

Po přestávce pokračovaly přednášky speciálně zaměřené na jednotlivé oblasti, kde dominuje porucha nosního dýchání, jako jsou choanální atrezie u dětí.

Další sdělení J. Klozara poukázalo na význam špatného dýchání nosem u pacientů s poruchami dýchání ve spánku. Autor upozornil, že dobrá nosní průchodnost kromě zmenšení chrápání umožňuje aplikaci přístroje vytvářejícího přetlak v dýchacích cestách a potřebné okysličování organismu (CPAP). Vztah mezi nosním odporem naměřeným rhinomanometrií a tíží obstrukčního sleep apnoe nebyl prokázán. Přednáškové dopoledne zakončily přednášky zaměřené na používání lokálních kortikosteroidů.

Zejména sdělení J. Nováka, jenž se dlouhodobě zabývá nežádoucími účinky těchto přípravků, ukázala, které kortikoidy jsou vhodné. Prednison např. nemá při lokálním podání význam, protože se sliznicí prakticky nevstřebává, hydrokortison velmi omezeně. Byl to až budesonid, uvedený na trh v roce 1977, který zahájil éru používání lokálních kortikosteroidů s význačným léčebným účinkem. Autor však poukázal na skutečnost, že u řady pacientů nejsou splněna indikační kritéria podání lokálních kortikosteroidů, přesto je dostávají.

V pátek 21. ledna byla na programu pneumologická problematika. Prvním tématem byly respirační infekce. V úvodní přednášce ukázal V. Kolek současný stav a klinická doporučení v léčbě respiračních infekcí. Upozornil, a některé další přednášky se k tomuto problému také vracely, na narůstající rezistenci k antibiotikům, hrajícím hlavní roli v léčbě bakteriálních respiračních infekcí.

P. Kleinová a M. Teřl rozebrali obecné aspekty a klinické projevy u nemocných s tvz. mexickou chřipkou a uvedli kasuistiku potvrzené chřipky A/H1N1 na TRN v Plzni.

Další dvě přednášky se zaměřily na tuberkulózu. A. Hrazdirová s J. Skřičkovou ukázaly, že prodělaná tuberkulóza může představovat pro pacienta nepříjemné stigma. Další přednášky měly společného jmenovatele – antibiotika.

Prof. V. Kolek se zabýval léčbou opakujících se chronických bronchitid a CHOPN moxifloxacinem (více viz samostatný článek v této příloze). Prof. J. Skřičková ukázala pozitiva i slabší stránky při používání chinolonů u zánětů plic (více viz samostatný článek v této příloze), společně s A. Hrazdirovou zdůraznily chyby a omyly, k nimž dochází v diagnostice a léčbě zánětů plic.

Závažné problematice se věnovala přednáška M. Koláře o rezistenci bakteriálních původců infekcí dolních cest dýchacích k antibiotikům. H. Fojtů a spol. si kladli otázku, zda se dodržuje doporučení antibiotické léčby u plicních zánětů. Odpověď lze stručně shrnout do tvrzení – je i není.

Po přestávce se J. Zatloukal zabýval komorbiditami u CHOPN, které mohou významně zhoršit prognózu. P. Jakubec přednesl sdělení aktivních olomouckých pneumologů o obtížích s diferenciální diagnostikou protrahované sepse. CHOPN může být provázena spánkovou obstrukční apnoí a může omezovat její kompenzaci podobně jako omezená nosní průchodnost.

Sdělení přednesla M. Hobzová (více viz samostatný článek v této příloze). Další přednáška, kterou přednesl V. Hytych a kol., se zabývala historií a současnou úrovní chirurgické léčby TBC a připomněla setkání s hrudními chirurgy na X. ročníku RAPPL v roce 2005. Poslední dvě přednášky olomouckých kolegů byly věnovány sarkoidóze, jíž se pracoviště dlouhodobě věnuje jak z pohledu klinického, tak výzkumného, a přednesli je M. Žurková a M. Petřek.

Poslední den odborného programu byl zahájen snídaní s firmou SaD Pharma CZ a J. Bystroň ji zpestřil přednáškou o novém bakteriálním imunomodulátoru Olimunovacu, který je k dispozici na našem trhu.

Alergologové se potom věnovali podobné problematice jako předešlý den pneumologové: recidivujícím infekcím dýchacích cest a imunomodulaci.

B. Novotná ve své přednášce ukázala na význam alergo‑imunologického vyšetření a léčbě recidivujících infekcí horních cest dýchacích.

Dosud chybějí studie založené na důkazech týkající se imunomodulancií. Imunomodulace je jakýkoli zásah do imunity, připomněl ve své přednášce J. Bystroň, jenž definoval pojmy, jako je hyposenzibilizace, imunorestaurace, imunosuprese a imunostimulace.

J. Rutová a M. Pánová ukázaly, že autovakcína se používala již před 100 lety, přičemž v 70. letech nastal ústup od této léčby. V současnosti zájem o autovakcíny stoupá i v souvislosti s narůstající rezistencí bakterií na antibiotika. P. Macháček v zajímavé přednášce uvedl imunomodulační účinky plísní a vyšších hub (např. Jidášovo ucho).

Po přestávce byla na programu balneologická problematika. J. Vrabec nejprve přednesl jednu ze svých tradičních a vždy velmi poutavých přednášek týkajících se Karlovy Studánky, tentokrát s názvem: Evžen Habsbursko‑Lotrinský, poslední Habsburk, který budoval lázně v Karlově Studánce (více viz samostatný článek v této příloze). Další sdělení potom autor věnoval onkologické lázeňské léčbě a specifikům u mnohočetného myelomu.

V diskusi byl potom zdůrazněn komplexní význam lázeňské léčby u onkologických pacientů s vlivem nejen na tělesnou, ale i psychickou kondici. Této léčby by se mohlo využívat více, než jaký je současný stav.

Odborné jednání dospělo ke svému závěru, průběh XVI. RAPPL dnů byl hodnocen pozitivně jak z odborného pohledu, tak společenského, kdy se upevnily staré kolegiální vztahy a byl čas na kuloárové debaty a přátelská posezení. Za to patří dík jak koordinátorům odborného programu, sponzorujícím firmám, tak kolektivu lázní Karlova Studánka, kteří dovedli organizaci vpravdě k dokonalosti.

Další ročník RAPPL dnů se bude konat 18. až 22. ledna 2012. Tematicky se opět vrátíme k problematice dýchání nosem v rámci diagnostiky a léčby nosní obstrukce, rehabilitace nosního dýchání, čímž by se mělo navázat na letošní téma. K endonasální endoskopické chirurgii se vrátí téma o rozšíření techniky endoskopických operací na léčbu nádorů rhinobaze.

Dále bude pojednáno o zlepšujících se možnostech, jak provádět výplachy horních cest dýchacích, proč, čím a jak. Další témata budou uvedena, stejně jako doplňující informace spolu s možností přihlášky, na www.k.studanka.cz, proto doporučujeme sledovat tyto stránky.

Doc. MUDr. Jan Vokurka, CSc., Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, IPVZ a FN Motol

Zdroj: Medical Tribune