Mezinárodní antibiotický týden 2015
Každý rok zemře v Evropě 25 tisíc lidí v důsledku infekce vyvolané bakterií rezistentní k antibiotikům. Světová zdravotnická organizace již po mnoho let upozorňuje na vzrůstající riziko mikrobiální rezistence vůči klíčovým antibiotikům. Letos se v Česku přidala k WHO a Státnímu zdravotnímu ústavu v podpoře osvětové akce – Mezinárodního antibiotického dne (18. 11. 2015) a týdne (16. až 22. 11. 2015) – také Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Antimikrobiální rezistence je celosvětovým problémem, jehož řešení si vyžaduje koordinovaný a multioborový přístup. „Snažíme se o to, abychom s pomocí odborné, ale i laické veřejnosti snížili nadužívání antibiotik tak, aby tyto léky, které zachraňují lidské životy, byly účinné i v budoucnosti,“ řekla Alena Šteflová, ředitelka kanceláře WHO v ČR.
Antibiotika patří k největším objevům 20. století. Využití penicilinu pro terapeutické účely zahájilo zlatou éru antibiotik a v dnešní době je prakticky nemožné představit si moderní medicínu bez těchto léků. Nevhodné terapeutické používání antimikrobiálních látek v humánní a veterinární medicíně, používání antimikrobiálních látek i v indikacích v rozporu s terapeutickými účely, jakož i znečišťování životního prostředí antibiotiky urychluje vznik rezistence a následné šíření rezistentních mikroorganismů.
Antibiotická rezistence je jednou z největších hrozeb pro bezpečnost pacientů v evropských nemocnicích. „Bakterie odolné vůči antibiotikům se staly nevítanou, ale běžnou součástí nemocničního prostředí, kde zvyšují nemocnost a úmrtnost pacientů, jakož i průměrnou délku pobytu v nemocnici. Studie ukazují, že až 50 procent indikací antibiotik je nadbytečných a propagace pravidel vysvětlujících správné zacházení s antibiotiky může významně přispět k omezení jejich spotřeby,“ tvrdí hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Valenta. „V současnosti se v evropských státech, včetně České republiky, objevují případy infekcí, které jsou způsobeny bakteriemi zcela nebo téměř zcela rezistentními k antibiotikům. Příkladem takových bakterií jsou enterobakterie produkující karbapenemázu (často Klebsiella pneumoniae),“ uvedla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupce České republiky pro agendu antibiotické rezistence v Evropském centru pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). K léčbě těchto pacientů nelze racionálně zvolit žádná obvyklá antibiotika a terapie často spočívá v použití antibiotik, jejichž účinnost i bezpečnost je omezená.
„Zvýšený výskyt multirezistentních bakterií se již projevil ve významném nárůstu spotřeby antibiotik specificky používaných pro léčbu pacientů infikovaných multirezistentními bakteriemi, který byl pozorován v několika evropských zemích v uplynulých pěti letech,“ řekl Jiří Vlček, národní koordinátor evropské surveillance spotřeby antibiotik, a dodává: „Bohužel jsme v České republice také svědky nárůstu spotřeby antibiotik v primární péči.“ Michal Prokeš, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu, pak dodal: „Stále předepisujeme antibiotika příliš často.“
Jednou z letošních priorit je i omezení samoléčby antibiotiky. Stále totiž přetrvává jistá menšina, která konzumuje antibiotika bez předpisu nebo užívá antibiotika, která jim zbyla po předchozí léčbě. Edukace laické veřejnosti o nevhodnosti používání antibiotik při běžném nachlazení či chřipce a úskalích samoléčby antibiotiky může napomoci k zachování účinných léků pro budoucí generace.
Zdroj: