Mezinárodně srozumitelné piktogramy sníží riziko medicínských chyb

Na premise, že grafický symbol během krátké pacientovy návštěvy u vytíženého lékaře může nahradit tisíc slov, založili lékaři z Université Paris svůj pokus o redukci zdravotní dokumentace a farmaceutických záznamů. Navrhli zavést 103 ústředních piktogramů, 20 doplňkových symbolů a další modifikace v pěti barvách. Ikony reprezentovaly jednotlivé diagnózy, symptomy, fyziologické stavy, životní návyky pacientů, léky a laboratorní testy.

Ústřední piktogram u každé ikony představoval konkrétní anatomickou či funkční charakteristiku onemocnění, jež úzce souvisí s odpovídající medikací. Nejjednodušším příkladem je tvar srdce, který symbolizoval kardiovaskulární onemocnění.

Doplňkové symboly zase definovaly pacientův stav – kruh značil normální kondici, čtverec či jeho odlišné modifikace označovaly různé patologické stavy. Např. zánět byl zobrazen stylizovanými plameny v horní části ikony.

Anamnestické informace byly označeny hnědě, pro současný nález byla zvolena červená barva a budoucí možná rizika byla zaznamenána oranžově.

Na informace o dávkování upozorňoval zelený čtverec s bílou symbolikou odměrky, na níž je zaznamenána velikost dávky pro konkrétní medikament.

“Kombinací všech různých symbolických variací lze konstruovat jednoduché věty, jež lékaři jasně sdělují, co je třeba udělat pro daného pacienta a kterým lékům je třeba se vyhnout,” uvedl Jean-Baptiste Lamy z Université Paris.

Zjednodušení práce lékařů

Symbolický jazyk byl testován v rámci malé studie u jedenácti všeobecných lékařů, kteří měli možnost si jej nejprve během čtyř hodin nastudovat. Výzkumníci zjistili, že s pomocí grafických symbolů lékaři správně zodpověděli dotazy týkající se terapeutických postupů ve statisticky signifikantně větším počtu případů než při použití textových informačních zdrojů (94 % vs. 88 %, p = 0,003). Testovaní zdravotníci byli rovněž schopni odpovídat na dotazy 1,8násobně rychleji a správně interpretovali 89 % grafických ikon ve srovnání s 75 % jednoduchých textových vět.

“Systém grafických znaků a symbolů je také využitelný pro konstrukci grafického rozhraní určeného k efektivnějšímu vyhledávání informací v různých typech lékařských textů, např. klinických doporučeních, zdravotní dokumentaci pacientů nebo v elektronických zdravotních záznamech,” upozornil Lamy.

Výzkumníci se snažili vytvořit takovou grafiku, jež by umožnila mezinárodní využití symbolického jazyka. “Ale je těžké zohlednit všechny kulturní rozdíly,” podotkl Lamy. “Např. zelený kříž, který byl použit k označení léku, může mít v některých kulturách zavádějící nebo kulturně nepřijatelnou interpretaci.”

Aby bylo možno novou grafiku skutečně využít v klinické praxi, pracují pařížští lékaři na dokonalejším propracování grafického systému – především detailnější kategorizaci a komplexnějším návrhu ikon.

Více času na pacienta

Podle MUDr. Pavla Kubů, specialisty na zdravotnickou informatiku, je uvedený výzkum velmi zajímavou novinkou v řadě těch, které vedou k efektivnější práci s informacemi při poskytování zdravotní péče a dávají lékaři více času pro vlastní práci s pacientem. “Využití mezinárodně srozumitelných piktogramů může v budoucnu významně přispět k větší interoperabilitě zdravotních informací jak v rámci EU, tak i mimo ni. Rovněž pravděpodobně zvýší pracovní mobilitu zdravotníků díky snížení komunikační bariéry, kterou je často nutno překonat při přechodu na pracoviště v jiném státě a někdy i mezi jednotlivými regiony v rámci státu jednoho,” vysvětluje MUDr. Kubů.

Mezinárodně srozumitelný grafický jazyk pro lékaře podle něj také zřejmě brzy najde uplatnění v aktivitách typu “common user interface” probíhajících aktuálně ve Velké Británii. Jejich cílem je standardizovat uživatelská rozhraní informačních systémů používaných ve zdravotnictví do té míry, že zdravotníci při přechodu na jiné pracoviště (využívající informační systém od jiného dodavatele) nebudou stát před nutností učit se jinou logiku uživatelského rozhraní. “Soubory informací, s nimiž zdravotníci pracují, jsou již tak dost rozdílné v jednotlivých oborech medicíny, aby byly dále komplikovány rozdílnými názory vývojářů na uživatelský komfort při práci s jejich systémem,” dodává P. Kubů.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana B4

Zdroj: