Metastatický renální karcinom interaktivně
Biologická léčba – čím se řídit, jak rozhodovat?
„Medicína založená na důkazech nám může dát potřebné informace, ale nikdy nenahradí individuální klinickou zkušenost. Pouze ta nám pomůže rozhodnout, zda se data ze studií vztahují na konkrétního pacienta, a pokud ano, jak mohou být přenesena do klinického rozhodování.“
Těmito slovy uvedl během Evropského multidisciplinárního onkologického kongresu ve Stockholmu satelitní symposium, které 25. září uspořádala společnost GSK a bylo věnováno léčbě metastatického renálního karcinomu (mRCC), jeho předsedající prof. Bernard Escudier z Institut de cancérologie Gustave Roussy ve francouzském Villejuif. Připomněl, že uplynulých několik málo let přineslo v možnostech léčby pacientů s mRCC převratné změny. „Revoluce odstartovala v 90. letech minulého století podáváním vysokodávkového interleukinu 2 a interferonu alfa (IFNα). Tento stav trval déle než jedno desetiletí, poté bylo v indikaci pro mRCC schváleno v rychlém sledu šest biologických léků zacílených převážně na inhibici angiogeneze – sorafenib v roce 2005, sunitinib v roce 2006, temsirolimus v roce 2007, bevacizumab podávaný s IFNα v roce 2007, everolimus a pazopanib, oba v roce 2009.“ Důsledkem takto rychlé revoluce je podle prof. Escudiera mj. absence jednotných terapeutických schémat pro léčbu mRCC. „Jen menší část svých rozhodnutí proto můžeme dnes opírat o důkazy 1. stupně, zbytek závisí na individuální klinické zkušenosti,“ zdůraznil prof. Escudier.
Vysoká afinita a selektivita výhodou
Pokroky dosažené v léčbě mRCC tak, jak je vidí medicína založená na důkazech, prof. Escudier demonstroval na několika klinických studiích fáze III. První z nich porovnávala užití sunitinibu s IFNα (nepředléčení pacienti). Medián doby bez progrese onemocnění, což byl primární cíl, byl signifikantně (p < 0,000001) delší v rameni se sunitinibem (11 měsíců) než v rameni s IFNα (5,1 měsíce). Analýza prokázala i benefit v mediánu doby celkového přežití – 26,4 měsíce se sunitinibem (poprvé byla překonána hranice 2 let) vs. 21,8 měsíce s IFNα (p = 0,051).
Za velmi zajímavé označil prof. Escudier výsledky klinické studie fáze III porovnávající pazopanib s placebem (pacienti nepředléčení a předléčení cytokiny). Medián doby bez progrese onemocnění u celkové populace byl signifikantně (p < 0,0001) delší v rameni s pazopanibem (9,2 měsíce) než v placebové skupině (4,2 měsíce). Medián doby celkového přežití byl 22,9 měsíce s pazopanibem vs. 20,5 měsíce s placebem (p = 0,224). U pacientů užívajících pazopanib došlo k 54% snížení rizika progrese onemocnění nebo úmrtí v porovnání s placebem. „Pazopanib se navíc ukázal být ve srovnání se sunitinibem velmi účinným inhibitorem receptoru VEGFR‑2, který je primárním mediátorem angiogeneze. Afinita pazopanibu k VEGFR‑2 je více než šestinásobná oproti sunitinibu a navíc vykazuje i vyšší selektivitu. Kromě toho pazopanib přibližně 350násobně méně inhibuje FMS‑like tyrosinkinázu 3 a nebrání hematopoéze,“ dodal prof. Escudier.
Konzultace s experty během pár kliknutí
Účastníkům satelitního symposia byl poprvé veřejně představen interaktivní on‑line nástroj ReCATT (Renal Cancer Appropriateness‑based Treatment Tool), na jehož vytvoření se shodl mezinárodní expertní panel na loňském zářijovém kongresu ESMO v Milánu.
V současné době nabízí 575 různých kombinací léčby podle pokročilosti onemocnění a celkového stavu pacienta. Varianty, na jejichž prospěšnosti či naopak nesprávnosti se většinově shodl 12členný mezinárodní expertní panel, systém nabízí jako vhodné nebo nevhodné, ty, u nichž neexistovala většinová shoda, v systému figurují jako nejednoznačné. V blízké budoucnosti by aplikace ReCATT mohla sloužit v počítačích, tabletech i mobilních telefonech jako rychlá expertní konzultace pro kliniky, kteří si tak budou moci ověřit své vlastní rozhodování.
Nabízíme vám tři kasuistiky s volbou terapie tak, jak pro ni hlasovali účastníci symposia a jak ji po zadání vstupních dat vyhodnotil systém ReCATT.
red
medical tribune
Zdroj: Medical Tribune