Metabolom prozradí nezdravou dietu

Celkem 19 dobrovolníků konzumovala po tři dny jednu ze čtyř diet, které se lišily obsahem proteinu, cukrů, tuků, nasycených a nenasycených mastných kyselin, vlákniny, sodíku a zastoupením ovoce a zeleniny. Tyto diety tak pokrývaly široké spektrum od jídelníčku, který odpovídá dietologickým doporučením Světové zdravotnické organizace, až po jídelníček, který je s těmito doporučeními v ostrém rozporu.

Po dobu konzumace dané diety byla dobrovolníkům odebírána moč a ta byla analyzována na širokou škálu metabolitů. Mezi stovkami detekovaných metabolitů byly i takové, které jsou typické pro konzumaci určitých typů potravin, jako je červené maso, drůbež, ryby, ovoce a zelenina. Zároveň byly sledovány i metabolity, jež byly vytipovány jako ukazatele spotřeby proteinů, cukrů, tuku a vlákniny.

Některé metabolity byly vybrány proto, že by mohly odrážet spotřebu konkrétních potravin, např. hroznového vína, listové zeleniny nebo citrusů.  Na základě těchto analýz bylo možné definovat metabolom lidí, kteří se stravují v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace. 

Následně byly testovány vzorky moči 225 dobrovolníků z Velké Británie a 66 dobrovolníků z Dánska, u nichž byla známa jejich strava v době před odběry vzorků.  Z výsledků analýz zaměřených na vybrané metabolity bylo možné u všech 291 dobrovolníků určit skladbu jejich jídelníčku. Poprvé se tak otevírá možnost zjistit zcela objektivně skladbu jídelníčku relativně jednoduchými analýzami moči. 

Zatím byly analyzovány směsné vzorky moči odebírané po dobu tří dnů. Cílem Frostova týmu je zdokonalit postup tak, aby stejně spolehlivé výsledky bylo možné získat z jednorázově odebraného vzorku moči. Zároveň chtějí autoři zvýšit citlivost metabolického testu.  Podle spoluautorky studie Elaine Holmesové z Imperial College London by mohly být testy k dispozici pro praktické využití během dvou let. 

Testy najdou samozřejmě široké uplatnění ve výzkumu. Dnešní studie zkoumající vliv jídelníčku na nejrůznější zdravotní rizika se opírají o informace získané přímo od dobrovolníků či pacientů. Ti ale velmi často podhodnocují svou konzumaci rizikových potravina a naopak uvádějí nadhodnocené údaje o konzumaci doporučovaných potravin. Takto získaná data bývají zatížena poměrně velkou chybou. Metabolomická kontrola jídelníčku by však mohla najít uplatnění i také v programech zaměřených na redukci nadváhy a obezity nebo u rekonvalescentů, např. po infarktu myokardu.  

Zdroj: www.tribune.cz