Měna rostla o tři procenta ročně
O tom, co znamená rekordní kurs koruny pro české zdravotnictví, píšeme na jiném místě této stránky. Podívejme se na věc ale i z pohledu našich čtenářů. Vyplatí se jim letos například uvažovat o dovolené v cizině?
Levnější nákup zahraničních dovolených je tou příjemnou stránkou posilování domácí měny. Druhou významnou výhodou, za kterou vděčíme silné koruně, je možnost koupit si levněji zahraniční měnu na útratu. Pokud si například rodina vezme jako kapesné 500 €, tak oproti minulému roku ušetří až 2 000 korun. Domácí měna totiž reálně posílila až o 13 procent.
Ještě více na dovolených ušetříme v dolarových oblastech, protože vůči americké měně posílila koruna o téměř 25 procent.
Silná koruna je tedy výhodná?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Ptáte-li se jako spotřebitel, pak je jistě velmi příjemné kupovat si levnou elektroniku, dovolené i relativně levný benzín. Zeptáte.li se ale exportérů, jejich odpověď určitě tak pozitivní nebude. Silná koruna jim zdražuje zboží na zahraničních trzích a tím se stávají méně konkurenceschopnými. Jejich tržby tedy klesají. Export je tahounem české ekonomiky, a pokud kvůli silné měně firmy přestanou prosperovat, pocítíme to všichni.
Jak se tedy bude vyvíjet kurs koruny v letošním roce?
V březnu byla koruna nejsilnější a euro se prodávalo za méně než 25 korun. Dolar dokonce za méně něž 16 korun. Domácí měna by díky mnoha faktorům měla v letních měsících oslabit zpět k 26,50 Kč za euro. Koncem roku by se měla obnovit posilující trajektorie a koruna by se měla vrátit k 25 korunám za euro.
Může zdraví domácí měny, obrazně řečeno, ovlivnit centrální banka nějakou „řízenou péčí“?
Česká národní banka – ČNB - má zákonem jasně danou prioritu, a tou je hlídání cenové hladiny, tedy inflace. Jestliže rostou ceny příliš rychle, ČNB zvýší úrokovou sazbu a tím stlačí ceny dolů. To má za následek posílení měny, protože v ekonomice není nic bez následků. Ovlivňování kursu koruny nepatří mezi činnosti ČNB, ale pokud oslabuje či posiluje příliš rychle, potom jednotliví centrální bankéři provádějí tzv. slovní intervence. Aktivní ovlivňování kursu je velmi silný zásah do trhu a navíc se jedná o velmi drahý a ne příliš účinný nástroj. ČNB něco takového provedla otevřeně naposledy v roce 2002 a s něčím podobným nyní nelze příliš počítat.
Jak se tedy mají exportéři například zdravotnických prostředků sílící koruně bránit?
Čeští vývozci si již museli zvyknout na přibližně tříprocentní posílení koruny během jednoho roku. Ale letošek se vymyká, koruna posiluje o 13 %, což je příliš rychlé. Úplně se kursovému riziku vyhnout nelze, ale můžeme je úspěšně eliminovat díky procesu, který se nazývá zajišťování. To probíhá prostřednictvím zajišťovacích nástrojů - tzv. finančních derivátů.
Nebylo by lepší rovnou přijmout euro stejně jako se o to snaží Slovensko, a vyhnout se intervencím, zajišťování a dalším starostem?
Takový krok má svá pro i proti. Na Slovensku by se mělo platit eurem již od 1. ledna 2009, takže odpadne kursové riziko a náklady na vedení účtů v cizích měnách. Na druhé straně se země vzdá posilující slovenské koruny, která drží inflaci na uzdě. Ta by mohla výrazně vzrůst a slovenská centrální banka s tím nebude moci nic dělat, protože inflaci bude řídit evropská centrální banka. Tamní vláda bude muset být mnohem disciplinovanější, aby svými nadměrnými výdaji nezvyšovala právě inflaci.
Přijetí, či nepřijetí eura je více politické než ekonomické rozhodnutí, ale přejít na euro příliš brzy by ekonomice spíše uškodilo.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2008, strana B6
Zdroj: