Měli jsme lék na diabetes 2. typu po tisíciletí přímo u nosu?
V první moderní klinické studii jednoho z nejstarších léčiv světa vědci objevili zajímavou novinku – salicylát, poprvé užívaný již starými Egypťany a Řeky k tlumení bolesti způsobené zánětem, vykazuje také vlastnosti snižující glykémii a může být potenciálním léčivem osob s diabetem. Tento významný objev byl zveřejněn 11. června ve Filadelfii na 72. vědecké konferenci pořádané Americkou diabetickou asociací (ADA).
„Ačkoli toto protizánětlivé léčivo je kolem nás možná déle než jakékoli jiné, nikdo se na ně dosud nepodíval z jiného pohledu – kvůli jiným vlastnostem, které by mohlo skrývat,“ řekl Steven Shoelson, MD, PhD, náměstek ředitele pro výzkum v Joslin Diabetes Center a hlavní investigátor studie. „Jde o vzrušující věc, neboť tento lék je relativně levný a pro jiné účely užívaný relativně dlouho, třeba k léčbě bolesti kloubů, což nás opravňuje věřit, že tato léčba je i bezpečná. Nyní musíme zjistit, zda a v jakém množství tato látka snižuje koncentraci glukózy v krvi natolik, aby to odůvodňovalo její zařazení coby dodatku k léčivům pro diabetiky.“
V celoroční studii sponzorované National Institutes of Health (NIH) vědci porovnávali účinky salicylátu a placeba u 286 pacientů s diabetem 2. typu. Zjistili, že salicylát snižuje koncentrace A1c (míra průběžně měřených průměrných koncentrací glukózy v krvi) o 0,24 % a koncentraci glukózy měřenou nalačno o 11 mg/dl během 48 týdnů. Tento účinek byl výraznější u pacientů, kteří současně užívali statiny, což by mohlo zmírnit glukózu zvyšující účinek statinů, jenž byl pozorován v některých studiích. Jedná se však prozatím o předběžné výsledky, které potřebují potvrzení v dalších studiích. „Toto zjištění je velmi důležité,“ podotkl Shoelson, „protože může znamenat přínos pro pacienty, jimž by prospělo užívání statinů, ale v obavách ze zvyšování rizika vzniku nebo zhoršení diabetu je raději neužívají.“
Dále vědci také předložili důkaz protizánětlivých účinků léčiva – u osob, které je užívají, klesá počet bílých krvinek, neutrofilů a lymfocytů, a to z vysokých hodnot na nízké. Zatímco protizánětlivé působení salicylátu je známo již dlouho, tyto zvláštní účinky prozatím nebyly dokumentovány v klinických studiích. A aby toho nebylo málo, u pacientů, kteří léčivo užívali, bylo pozorováno zvýšení adiponektinu o 21 % a pokles kyseliny močové o 11 %, což naznačuje jisté ochranné působení na kardiovaskulární systém a potenciální snížení rizika dny, jež bývá s diabetem často spojena.
Mezi nežádoucími účinky se během studie objevily hmotnostní přírůstek nejméně 2,2 libry (1 kg) a lehké zvýšení cholesterolu (o 8 mg/dl za rok). Nicméně u pacientů užívajících salicylát v porovnání s pacienty užívajícími placebo poklesla koncentrace triglyceridů. A nakonec je třeba zmínit malou změnu ve výskytu albuminu v moči (1,8 μg na mg kreatininu), která byla napravena přerušením užívání léku, což ovšem naznačuje možnost určitého vlivu na funkci ledvin. Nicméně glomerulární filtrace (GFR), považovaná za hlavní indikátor renální funkce, podle závěrů studie nijak ovlivněna nebyla.
Zdroj: Medical Tribune