MĚLI BYSTE VĚDĚT…
Tři otázky pro docentku Karetovou
| Jak hodnotíte současné rozšíření indikace pro léčbu žilní trombózy a nízkorizikové, stabilní plicní embolie (PE) na obě zbývající NOAC?
V České republice postihne flebotrombóza a plicní embolie každý rok asi 10–20 tisíc lidí, přičemž ve vyšších věkových kategoriích tato incidence stoupá. Apixaban i dabigatran byly pro tuto indikaci schváleny již od loňského roku, od 1. listopadu letošního roku ale získávají úhradu ze zdravotního pojištění. Z našeho pohledu je tato dohoda mezi SÚKL a plátci zdravotní péče vítězstvím pro pacienty. Lékaři si už v rámci 1. linie léčby budou moci komfortně vybírat mezi všemi dostupnými NOAC a budou moci antikoagulační terapii mnohem lépe personalizovat, svým nemocným ji doslova „šít na míru“.
| Za jakých podmínek je tato moderní terapie hrazena?
Rozhodně si myslím, že první z těchto léků, rivaroxaban, stanovil rozumné mantinely pro indikace i úhrady celé skupiny. Všechna NOAC jsou v současnosti plně hrazené přípravky v terapii akutní žilní trombózy a stabilní plicní embolie. Oproti jejich starší indikaci v rámci prevence cévních mozkových příhod a systémové embolizace u pacientů s non‑valvulární fibrilací síní zde ale vidím jeden zásadní pozitivní posun. Předepisující lékař v rámci léčby TEN nemusí dokládat intoleranci warfarinu, labilní hodnoty INR či nemožnost jeho dlouhodobé kontroly. Je zde ale také jeden problém – NOAC nemohou být v této indikaci bez schválení revizním lékařem podávána déle než dvanáct měsíců. My ale víme, že určité malé procento nemocných s vážnými vrozenými či získanými trombofiliemi (antifosfolipidový syndrom, opakované PE, posttrombotické stavy nebo dokonce chronická TE plicní hypertenze) by potřebovalo léčbu doživotní. Uvidíme, jak se situace bude dále vyvíjet.
| NOAC budou do běžné klinické praxe zřejmě pronikat stále intenzivněji. Jak vidíte další vývoj v této oblasti?
Především z ekonomických důvodů pravděpodobně zůstanou ještě několik let LMWH nejčastěji předepisovanými přípravky v rámci terapie TEN. Z medicínských důvodů ale budou mít nemocní (a jejich lékaři) jasné důvody pro výběr některého NOAC. Všechny základní registrační studie (dnes už asi 27 tisíc sledovaných) totiž opakovaně potvrzují, že nová p.o. antikoagulancia jsou ve srovnání se stávající léčbou jednodušší v podávání, efektivnější a především bezpečnější – redukují velká krvácení i součty velkých a klinicky relevantních krvácení (v oblasti snížení rizika krvácení vykazuje velmi příznivá data zejména apixaban). To platí i u nemocných, kde míváme největší obavy (astenie, starší 75 let, chronická renální insuficience). I tito jedinci z podávání NOAC výrazně profitují. Podle mého názoru nová léčiva postupně převezmou roli warfarinu v indikacích, kde až dosud dominoval.
Zdroj: