Mějte své astma pod kontrolou
U příležitosti Světového dne astmatu proběhne 6. května v Národním domě na Vinohradech v Praze symposium pro odbornou veřejnost, kde budou prezentovány některé novinky týkající se dané problematiky. Bude také připraven doprovodný program, v jehož rámci si budou moci lidé nechat provést například spirometrické vyšetření a poradit se s odborníky o svých potížích.
Rezervy v diagnostice i adherenci k léčbě
Statistiky ukazují, že v posledním desetiletí (od 1996 do 2006) stoupl podíl astmatiků v populaci z 3,8 % na 8,2 % je jednou z nejčastějších chronických nemocí dospělých, a dokonce nejčastější chronickou nemocí dětského věku. Podle odhadů odborníků navíc přibližně 320 000 osob o svém astmatu neví, a nejsou tudíž ani léčeny. Může to být tím, že příznaky astmatu jsou často netypické nebo skryté, a tak noční kašel či únavu a slabost pacienti přičítají věku nebo ztrátě kondice. Alarmující pro ně není ani horší průběh respiračních infekcí. Neléčené však může vážně poškodit plíce nebo skončit v některých případech fatálně. “V České republice je téměř nulová úmrtnost na astma v dětském věku, dospělých pacientů umírá přibližně stovka ročně. Většina z nich by však mohla žít, kdyby nemoc byla včas odhalena a léčena,” říká doc. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel ČIPA. Na další alarmující skutečnosti upozorňuje prof. MUDr. Václav Špičák, CSc. Přestože existuje účinná terapie, není podle něj až třetina astmatiků a alergiků vůbec léčena. Z průzkumů také vyplývá, že až 40 % astmatiků dělá chyby při inhalaci léků a téměř polovina nedodržuje doporučený léčebný režim a přerušuje preventivní terapii. Zároveň je známo, že asi 30 % dospívajících astmatiků pravidelně kouří, přestože je dokázáno, že závislost na tabáku zhoršuje účinnost terapie a prohlubuje zánětlivé změny. Odborníci také upozorňují na neustálé podceňování alergické pylové rýmy. To však může mít nepříznivé praktické důsledky, protože 38 % alergiků s tímto onemocněním je současně ohroženo astmatickými záchvaty.
Role praktických lékařů
Velmi významnou roli v kontrole astmatu sehrávají kromě alergologů a pneumologů také praktičtí lékaři. “Praktik je vždy tím prvním, kdo se potkává s nemocným, protože ten ho navštěvuje i s jinými zdravotními problémy než jen s astmatem a alergií. Považujeme proto praktické lékaře za ty hlavní při první detekci nemoci a zachycení prvních příznaků. Samozřejmě se musí jednat o praktického lékaře poučeného, který se umí pacienta správně zeptat a umí počáteční příznaky astmatu a alergií rozlišit,” vysvětluje doc. Pohunek a dodává: “Pokud se nemocného zeptáme pouze, jak se mu daří, většinou dostaneme odpověď, že se cítí dobře, nebo své problémy popisuje neurčitě. Vždycky je proto potřeba ptát se strukturovaně na jednotlivá klíčová kritéria, která považujeme za nejdůležitější při posuzování kontroly astmatu. Lékař by měl zjistit, jak kvalitní má nemocný spánek, jak toleruje zátěž, jakou má popřípadě spotřebu úlevové léčby, ev. jak probíhají případné respirační infekty. Tímto způsobem se dají odhalit počáteční stadia astmatu, která nemocný ani nepovažuje za omezující, a proto se o nich lékaři sám nezmínil.” Pokud z odpovědí pacienta vyplyne podezření na astma, mělo by následovat podrobnější vyšetření, popř. odeslání pacienta k odbornému lékaři. Úloha praktického lékaře by poté měla podle doc. Pohunka spočívat v dlouhodobém vedení léčby, kterou doporučí pneumolog nebo alergolog. Může nemocného vidět například v době, kdy má akutní respirační infekt a kdy může dojít k dekompenzaci astmatu, a poradit, jak by měl upravit svoji dlouhodobou léčbu. “Česká iniciativa pro astma proto pořádá edukační odborné akce pro praktické lékaře, protože bez jejich pomoci by kontrola astmatu nemohla být v naší zemi na té úrovni, na jaké je,” vysvětluje doc. Pohunek.
Test kontroly astmatu
Pomocníkem pro lepší zhodnocení pacientova stavu může být i tzv. test kontroly astmatu. Jedná se o strukturovaný dotazník, který slouží k průběžnému hodnocení úrovně kontroly nad astmatem. Podstatou testu je pět otázek, na něž pacient odpovídá jednou z pěti odpovědí, které jsou ohodnoceny body od jedné do pěti. Po sečtení všech bodů lze posoudit úroveň kontroly astmatu v uplynulých čtyřech týdnech (25 bodů představuje dobrou kontrolu, 20 až 25 bodů částečnou a méně než 20 bodů nedostatečnou kontrolu astmatu). Výsledky testu tak mohou být alarmujícím signálem, že kontrola astmatu je jen částečná, nebo dokonce nedostatečná, což by lékaře mělo vést k úpravě pacientovy léčby.
“Při podrobnějším hodnocení pacientova stavu nevystačíme pouze s tímto testem, ale pro základní orientaci je to nesmírně užitečná pomůcka,” říká doc. Pohunek. Test je dostupný přímo prostřednictvím kanceláře ČIPA v Praze či na odborných akcích, které pro lékaře pořádá, nebo jej lze stáhnout z webové adresy www.cipa.cz/Astma-test. Je vhodné, aby pacient vyplňoval test minimálně před návštěvou lékaře a předložil mu jej ke kontrole.
Pro posuzování kontroly astmatu však nestačí pouze pacientem vyplněný test, ale jsou také nutné objektivní ukazatele. Vedle spirometrie je jedním z nich např. i měření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu, který představuje marker eozinofilního zánětu typického pro alergické postižení. Přítomnost infekčního zánětu naopak tento parametr neovlivňuje. Přístroj pro toto měření má už ve své ordinaci mnoho alergologů, od počátku dubna navíc existuje kód v sazebníku pojišťoven, pomocí něhož lze toto vyšetření vykazovat.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2008, strana A6
Zdroj: