Medicína s lidskou tváří Josefa Thomayera IX
„Errare humanum! Vidíme v počínání našich předků mnoho bludů a omylů. Co as budou viděti potomci na nás! Bojím se, že ne málo,“ napsal v jedné své úvaze slavný lékař a také spisovatel Josef Thomayer. Jeho Obrázky, které poprvé vyšly v roce 1911 a jež se pokusím komentovat, jsou však zároveň ukázkou lékařství jako imanentní součásti lidské kultury, a to historicky od minulosti do autorovy doby. Každý „obrázek“ z Thomayerova pera je zamyšlením, úvahou, esejí na určité téma. Nás dnes nutí zamyslet se nad tím, jak se svět změnil za posledních sto let.
Z černé kroniky dětské
Tento Obrázek, rozsahem spíše obraz, uvádí slavný internista vlastním psychologickým poznatkem, kam že až může nemístná zvědavost odvést matku malých děcek, která zbytečně vystaví nebezpečí. Stalo se při demonstraci s házením kamení a cihel, již pozoroval na Václavském náměstí z okna svého bytu. Matka s dětmi neopustila místo, jako to učinili jiní, opatrnější. Byla potom i s dětmi v davu hnána jízdní policií a hrozilo jim ušlapání.
Na rozsáhlé, jím samotným sestavené statistice 281 zmařených dětských životů během jednoho roku ukazuje, že jsou to rodiče, kdo vlastně za děti zodpovídá. Nementoruje, ale poukazuje na nebezpečí, jimž jsou děti vystaveny. Kasuisticky probírá úrazy ohněm v nejrozmanitějších podobách (popáleniny, udušení, opaření horkou tekutinou), dále utopení v zimě a v létě, úrazy způsobené přejetím povozy a kočáry i jejich srážkami, zabývá se vraždami dětí vlastními i nevlastními rodiči, týráním dětí, veřejným obchodem s dětmi pomocí inzerátů, pády dětí z výšek, vzájemnými poraněními dětí střelnými zbraněmi a kameny, výbušninami, např. dynamitovou patronou, pokousáním psem, zraněním hospodářskými zvířaty, otravami dětí v domácnostech jedovatými látkami atd. Nic z toho, co známe dnes z krimi zpráv a černých kronik, nechybělo už před sto lety, až snad na sexuální zneužívání dětí a jejich následné vraždy a na vraždy nejmenších dětí a kojenců mladšími druhy jejich matek. Thomayer se nám jeví jako zastánce méně benevolentní výchovy dětí, nelíbí se mu, „že se matka pro klep dlouho mimo domov zdržela.“
Zajímavá je jeho následující úvaha: „… nejspíše zrodí se nešťastná myšlenka zavražditi dítě u ženy právě porodivší (…) Mnohá rodička jest opuštěná, milencem povrhnutá, vydaná v plen světské hanbě, tělo její v tomto stadiu nalézá se, čítaje nepochybně v to i mozek, ve stavu anormálním, čímž vším se vykládá, nepravím omlouvá, zločin takové matky. Zdali časté benevolentní rozsudky (…) přispívají k značné číslici vražed tohoto druhu, nedovedu pověděti.“ Starý mládenec Thomayer byl k ženám o poznání kritičtější než k mužům.
Spisovatel se nepouští do politických polemik a hodnocení, ale neváhá je uvést na margo tématu: „O téže příhodě čteme v listu konservativním: ‚Kníže Lichnovský přejel děvče (…) když vracel se automobilem (…) 11letou Beutlerovou (…) Děvče známé pro svou rozpustilost vběhlo do cesty a bylo automobilem, jenž dosti rychle jel, povaleno a přejeto, čímž utrpělo zlomeninu levé ruky, žebra, snad i vnitřní poranění.‘ A v listě sociálně‑demokratickém: ‚Knížecí zábava (…) přejel (…) kníže Lichnovský svým automobilem již třetí dítě, tentokrát dcerku dělníka Annu Beutlerovou (…) Trestní oznámení bylo učiněno jako v případech předešlých, ale z toho si bohatý kníže málo dělá. Zaplatí pokutu a je dobře. Od toho je kníže.‘“
Téma shrnuje: „Co tu bývá mnohdy starostí a námahy, aby se zachoval jediný život dětský, na příklad u dítěte dusícího se při zúžení hrtanu diftherií zachváceného, a na druhé straně nechává společnost lidská následkem nedostatečného opatření a dozoru zmařiti celé hekatomby dětských životů!“
MUDr. Josef Žán, CSc.
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune