Medaile prof. Libenského
za přínos české kardiologii
Na zámku v Poděbradech proběhlo 10. června slavnostní předání zlaté mediale prof. Václava Libenského, kterou každoročně uděluje výbor České kardiologické společnosti významným českým kardiologům. V letošním roce ocenění získali prof. MUDr. Pavel Bravený, CSc., z Fyziologického ústavu LF MU v Brně, a prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc., FESC, z Kliniky kardiologie IKEM v Praze.
Medailon prof. MUDr. Pavla Braveného, CSc.
Z laudatia prof. MUDr. Jindřicha Špinara, CSc., FESC
Poprvé ve čtyrleté historii udělování Libenského medaile se ocenění dostalo do rukou významného fyziologa a experimentálního kardiologa, nikoli kardiologa klinického.
Prof. Pavel Bravený se narodil 25. ledna 1931 v Brně a téměř celý život zůstal svému rodnému městu věrný. Po promoci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 1956 se stal nejbližším spolupracovníkem přednosty brněnského Fyziologického ústavu, prof. V. Kruty. V šedesátých letech s ním publikoval řadu prioritních studií o autonomním řízení srdeční stažlivosti, na jejichž základě získal stipendia v Holandsku a USA. V roce 1969 se habilitoval, ale po normalizačních prověrkách musel pro svůj postoj z ústavu odejít. Poté až do roku 1990 pracoval jako vědecký pracovník na II. interní klinice FN u sv. Anny v Brně, přičemž v letech 1982 až 1986 působil jako profesor fyziologie na univerzitě v Kuvajtu.
V roce 1990 byl jmenován profesorem na Masarykově univerzitě a přednostou Fyziologického ústavu LF MU v Brně.
Od nejútlejšího dětství projevoval výtvarné sklony, jež do zralého věku pěstil pod dohledem akademických malířů O. Zeminy, R. Hliněnského a L. Ochrymčuka. V počátcích byl ovlivněn kubismem, Skupinou 42 a dílem B. Laciny. Od figurální a krajinářské tematiky dospěl k abstrakci, pro niž adekvátní techniku nalezl především v pastelu. Od roku 1980 měl devět samostatných výstav, většinou v brněnském akademickém prostředí. V roce 2005 přijal nabídku ilustrovat svým cyklem „Srdce v lidových příslovích“ knihu Jak dobře žít s nemocným srdcem.
Medailon prof. MUDr. Vladimíra Staňka, CSc., FESC
Z laudatia prof. MUDr. Jiřího Widimského, DrSc., FESC
V červnu letošního roku dovrší prof. Vladimír Staněk (narozen 30. června 1933 v Praze) významné životní jubileum. Po maturitě na gymnáziu studoval v letech 1952 až 1958 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1965 zvítězil v konkursu na místo vědeckého pracovníka tehdejšího Ústavu pro choroby oběhu krevního v Praze-Krči. Konkursní místo bylo určeno pro práci v kardiopulmonální skupině, kterou jsem tehdy vedl. Velmi brzy jsem zjistil, že ústav získal pracovníka s darem klinické intuice, velmi bystrého diagnostika, člověka s lidským přístupem k pacientům. S odstupem času jsem rád, že mne první úsudek nezklamal. Dodnes si pamatuji na první práci prof. Staňka o alveolo-kapilárním bloku při intersticiální plicní fibróze, která vykázala vysokou originalitu.
Od počátku roku 1968 působil dvanáct měsíců na interní klinice v Birminghamu, kde provedl svých prvních čtrnáct koronarografií. Po návratu s úspěchem obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Kardiopulmonální funkce nemocných po pneumonektomii“.
V letech 1970 až 1977 byl vedoucím kardiopulmonální skupiny II. interní výzkumné základny IKEM v Praze. O dvanáct let později se stal jejím přednostou. V této funkci setrval do roku 2001. Základna byla později změněna na Kliniku kardiologie IKEM. Pracoviště pod jeho vedením vybudovalo vynikající invazivní skupinu nadšenců, kteří dnes patří mezi uznávané odborníky. Vznikl i špičkový kolektiv pracovníků v nefarmakologické léčbě arytmií, jenž zavedl radiofrekvenční ablace a implantace ICD jako rutinní léčebné výkony. V roce 1998 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Zdroj: