Malé nádory, střední modely, velké naděje
Ve svém legendárním článku „An Odyssey in the Land of Small Tumors“ z roku 1987, který se zabýval léčbou neuroendokrinních nádorů, nastínil Moertel1 v závěru vizi nádorově specifi cké terapie vyhýbající se empirismu. Tato myšlenka se z části naplnila díky lepšímu porozumění genetickým a molekulárním odchylkám, které se uplatňují v patogenezi neuroendokrinních tumorů.2
Na základě uvedených poznatků již proběhlo u tohoto typu onemocnění preklinické a klinické studium řady molekulárně cílených látek. Nejdále v klinickém vývoji pokročily dvě skupiny cílených léčiv, jmenovitě inhibitory receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor receptor, VEGFR) a inhibitory mTOR (mammalian target of rapamycin – savčí rapamycinový cílený receptor). Sunitinib, nízkomolekulární multikinázový VEGFR inhibitor, prokázal v rámci klinické studie fáze III u pacientů s pokročilými a progredujícími neuroendokrinními nádory pankreatu v porovnání s placebem zlepšení přežití bez známek progrese onemocnění.3
V projektu RADIANT-3 (RAD001 in Advanced Neuroendocrine Tumor-3), klinické studii fáze III zahrnující podobnou populaci nemocných, bylo rovněž zjištěno statisticky významné zlepšení přežití bez známek progrese onemocnění, vyznívající ve prospěch terapie derivátem rapamycinu everolimem v kombinaci s podpůrnou péčí v porovnání se samotnou podpůrnou péčí.4
Další úkoly v oblasti systémové terapie neuroendokrinních nádorů s využitím molekulárních cílených léčiv budou zahrnovat výzkum nových cílových struktur stejně jako hledání racionálních kombinací již používaných sloučenin s cílem překonání rezistence či podpory synergického působení. Preklinické hodnocení ....
Časopis si můžete objednat e-mailem: predplatne@tribune.cz nebo na adrese: MEDICAL TRIBUNE CZ, Na Moráni 5, 128 00 Praha 2.
Zdroj: Journal of Clinical Oncology