Mafie dál kšeftují s pojištěním
Navzdory tomu, že Pojišťovna VZP, a. s. (PVZP), která je největším tuzemským pojistitelem cizinců pobývajících na území ČR, na problém letos již několikrát upozornila (viz MT 17/2007), v praxi se nezměnilo vůbec nic. „Cizinecká policie stále volá po tom, že se nejdříve musí změnit cizinecký zákon a s ním související normy, aby měla v rukou nástroj, podle kterého by mohla ověřovat, od kterých zahraničních pojistitelů může pojistky uznávat a od kterých ne,“ uvedl na tiskové konferenci 4. června náměstek ředitele PVZP pro pojišťovací činnost MUDr. Robert Kareš. „Přitom má veškeré instrumenty k dispozici už nyní, jde jen o dodržování stávajících zákonů. Cizinecká policie bohužel dodnes nepochopila, že pro účel pojištění je důležité, na jakém teritoriu je prodáváno.“
Podle R. Kareše je logické, když si cizinec ve své domovské zemi přinese s sebou na zastupitelský úřad ČR při žádosti o udělení pobytového víza pojistnou smlouvu některé z tamních pojišťoven. „Jakmile ale jednou pobývá v Česku a chce si povolení k pobytu prodloužit, je krajně nepravděpodobné, že by se kvůli tomu vypravil tisíce kilometrů daleko jen kvůli uzavření zdravotního pojištění. A na území ČR si pojištění žádné ukrajinské či podobné pojišťovny koupit nemůže. Jednoduše proto, že zde ze zákona nesmějí působit žádní neregistrovaní zprostředkovatelé pojištění z třetích zemí. Seznam těch legálních lze kdykoli zjistit na internetových stránkách České národní banky. Není mezi nimi ani jediný ze zemí mimo Evropské hospodářské společenství,“ zdůraznil R. Kareš.
Inzeráty nabízející za 600 či 1 000 korun zdravotní pojištění – tzv. strachovku – zcela bezostyšně na stránkách novin vydávaných pro ruskou či ukrajinskou komunitu žijící v ČR, jsou tedy od samého začátku podvod. „Ty inzeráty se ani netváří, že by nabízely skutečné zdravotní pojištění, doslova v nich stojí, že se jedná o ‚strachovku‘ pro účely udělení povolení k pobytu. Ostatně i řada cizinců si je vědoma toho, že se ve vztahu k úhradám zdravotní péče jedná jen o bezcenný cár papíru. V případě zdravotních potíží se pak snaží odcestovat domů a hazarduje tak často se svým zdravím i životem.“ Řada cizinců s falešnou pojistku ovšem v případě onemocnění neodcestuje – a nechává po sobě v českých zdravotnických zařízeních milionové dluhy. „Stálo by podle mne za úvahu, zda by zdravotnická zařízení, která cizince ošetří v dobré víře, že má‑li na území ČR povolen trvalý pobyt, má i platné zdravotní pojištění, protože to je zákonem daná podmínka, neměla mít právo na náhradu škody způsobené cizineckou policií při výkonu veřejné moci,“ dodal R. Kareš.
Nemocní novorozenci pojistku nedostanou?
Ing. Ilona Černá z Fakultní nemocnice v Praze‑Motole na tiskové konferenci potvrdila, že pohledávky zdravotnických zařízení vůči falešným pojištěncům jsou sice nepříjemné, nicméně připomněla, že se nejedná o ten největší finanční problém, s jakým se musejí nemocnice kvůli cizincům potýkat. „Mnohem více nás trápí situace, kdy u nás přivede cizinka, byť legálně pojištěná, na svět dítě, které je nedonošené či trpí vrozenou vadou. Takové dítě je totiž podle pravidel, jimiž se řídí komerční pojišťovny – a zdravotní pojištění cizinců je komerčním produktem, nepojistitelné. Péči o ně v řádech milionů až desítek milionů korun nám pak nikdo neuhradí.“
R. Kareš poté připomněl, že PVZP již těhotným cizinkám nabízí speciální produkt umožňující připojistit si i své dosud nenarozené dítě. Pojistka se vztahuje na krytí léčebných výloh až do výše půl milionu korun a také na úhradu nákladů repatriace. To je velmi důležité, umožní to totiž dítě dopravit do domovské země rodičů, kde může být léčeno v rámci tamních forem úhrad, například z veřejného zdravotního pojištění.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2007, strana B1
Zdroj: