Má zdravotnický asistent budoucnost?

Zdravotnický asistent do ošetřovatelského týmu patří. Měl by být spíše odstraněn odborný dohled a jasně vymezit kompetence asistentů. To jsou názory, které prezentovala většina oslovených odborníků v anketě Medical Tribune. Koordinátorka specializovaného webu pro nelékaře Lenka Šnajdrová s těmito názory nesouhlasí.

V týdeníku Medical Tribune se minulý týden (MT 10/2015) objevily dva články týkající se postavení zdravotnických asistentů – komentář Lucie Ondřichové a názory odborníků z praxe. V současnosti by každým dnem měla jít do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení novela zákona č. 96/2004 Sb., de facto ne novela, ale zcela nový zákon, který by měl pozici zdravotnického asistenta v systému napravit. Otázkou je, zda tomu tak opravdu bude, a pokud ano, tak jak. Nový zákon jsem ještě neviděla; nevím, zda jej viděli odborníci, kteří se v článku Medical Tribune vyjadřovali.

Nicméně oslovení odborníci se vyjadřují v tom smyslu, že zdravotnický asistent (ZA) do ošetřovatelského týmu patří, a vyslovují se spíše pro odstranění odborného dohledu a jasné vymezení kompetence ZA. Dovolím si trochu nesouhlasit.

Co je odborný dohled?

Už po pár letech existence „odborného dohledu“ se ukázalo, že tento institut je v praxi těžko pochopitelný a uchopitelný. Není se co divit – buď mám vzdělání a schopnosti k tomu, abych udělal nějakou práci – a pak ji udělám se vší zodpovědností, nebo vzdělání a schopnosti nemám, a pak na tu práci nemám co sahat. Jiná situace je samozřejmě v době zaučování, nicméně pracovat celoživotně pod odborným dohledem je pro zaměstnance demotivující a pro zaměstnavatele nepraktické.

Co se ovšem stane, zrušíme‑li ZA odborný dohled? Když se podíváme na vyhlášku č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků, ZA má poměrně dost kompetencí shodných se sestrou, s výjimkou i.v. aplikace léků, cévkování a pár dalších drobností. V okamžiku zrušení odborného dohledu pak máme ze ZA téměř sestru. Zatímco odborný dohled alespoň formálně zabraňoval tomu, aby ZA sloužili na oddělení sami, pak tomu bude bránit co? Další problém může nastat v porovnání s vysokoškolsky vzdělanou sestrou, která si logicky řekne, proč může středoškolák dělat totéž co vysokoškolák? Co by se mělo také řešit, jsou finance – zvýší se ZA po odstranění odborného dohledu plat? Jaký pak bude platový rozdíl mezi ZA a sestrou?

Zvýšíme‑li sestrám a ZA kompetence, budeme je moci zaplatit?

Z kuloárů zaznívá, že sestrám by se měly kompetence zvýšit („U vysokoškolsky vzdělaných sester by bylo namístě dát jim část kompetencí, které dnes mají lékaři,“ řekl ministr Němeček). A já se ptám: „Co středoškolsky vzdělané sestry podle dřívějších právních předpisů před rokem 2004? A dostanou to sestry zaplaceno? Mají sestry časový prostor k tomu, aby zvládaly více práce než nyní?“ No, pokud budou mít ku pomoci dostatek pomocného personálu, např. ZA, pak ano, ale budou ho mít?

Zdravotnická zařízení musejí šetřit. Mají‑li na výběr přijmout sestru, která zastane základní i specializovanou ošetřovatelskou péči, nebo zdravotnického asistenta, který zastane pouze základní ošetřovatelskou péči, nebo sestru společně s asistentem, co udělají? Určitě je finančně výhodnější přijmout pouze sestru, případně ZA, nikoli již dva pracovníky. Řešením by mohla být změna personální vyhlášky ve smyslu jednoznačného pokynu mít na oddělení společně se sestrami určitý počet ZA.

Půjdou ZA po maturitě do praxe?

A zase je tu „ale“. Zdravotnických asistentů je něco kolem dvou tisíc. Většina jich odchází studovat na VOŠ/VŠ, a ačkoli bych se ráda mýlila, nemyslím si, že odstranění odborného dohledu na této situaci něco změní. Vzdělání se ve všech středoškolských oborech přesouvá do terciární sféry. Na VŠ chodí studenti z průmyslových, zemědělských i ekonomických škol, někteří maturanti mají představy o budoucí práci v zahraničí, kde je VŠ jednoznačné plus, a navíc si chtějí „prodloužit mládí“. Prostě maturanti, pokud nejsou v opravdu tíživé sociální situaci, houfně do zaměstnání nenastupují a pokoušejí se o přijetí na VŠ, což se jim vzhledem k počtu VŠ/VOŠ a (ne)obtížnosti přijímacího řízení daří. Pro zdravotnické asistenty bude jistě dalším dobrým důvodem to, že jim stačí tři roky dalšího studia a mohou získat více peněz na výplatní pásce a vyšší kompetence sestry. Výsledek? ZA bude stejně málo jako nyní a o nějakém multidisciplinárním ošetřovatelském týmu si zase můžeme nechat jen zdát.

Paní poslankyně Pastuchová předkládá myšlenku, že by absolvent střední zdravotnické školy po několikaleté praxi prošel jakýmsi krátkodobým „přemosťovacím vzdělávacím kursem“. Mohl by si tak doplnit potřebné znalosti a stát se plnohodnotnou všeobecnou sestrou, a to bez vysokoškolského titulu. To je jistě zajímavé, nicméně co taková „sestra“ bez vysokoškolského titulu bude dělat? Jak může být „plnohodnotnou všeobecnou sestrou“ – logicky se pak „sestra s titulem“ bude cítit podhodnoceně, protože na rozdíl od přemosťovacího kursu absolvovala vysokou školu. A opět tu bude maturant stojící před rozhodnutím, zda jít studovat na VŠ, nebo hned nastoupit do práce a pak dělat kurs. Co si vybere?

Potřebuje každá zdravotní sestra vysokou školu?

Paní poslankyně Pastuchová se ptá: Skutečně potřebuje každá zdravotní sestra vysokou školu? – A myslí si, že nikoli. Já si sice také nemyslím, že každá sestra potřebuje vysokou školu. Domnívám se ovšem, že každá sestra by měla splnit požadavky EU (když už jsme tam vlezli) a měla by mít jednotné vzdělání, jinak se v tom budeme nadosmrti plácat jako teď, když máme sestry titulované a sestry ještě ze starých zdrávek bez titulu, což vyřeší čas. Čas ale nevyřeší dvoukolejnost VŠ a VOŠ; když to nebude zákon nějak řešit, zaděláme si možná na potíže do budoucna. V našem vzdělávacím systému lze nejlépe napasovat požadavky EU do vysokoškolského vzdělání, takže návrat studia sester na SZŠ už se nejspíš nekoná – jsme prostě někde jinde než před deseti lety. Spíše než možnosti, jak vrátit studium sester tam, kde bylo dřív, bychom podle mého názoru měli hledat cestu, jak přesvědčit maturanty, že studium a práce v oboru ošetřovatelství je atraktivní a finančně i kariérně se jim vyplatí (a skutečně to udělat, ne o tom jenom žvanit).

Zatím to na mě působí tak, že jsme přesvědčili maturanty (a to nejen ve zdravotnictví), že maturita je celkem k ničemu. Takže jdou studovat dál podle svých preferencí, a když v průběhu studia zjistí, že zvolený obor není atraktivní, prostě začnou dělat něco jiného. Příležitosti k tomu mají.

Co říci na závěr?

Osobně moc dobře pozici zdravotnického asistenta v týmu nevidím. Nejsem přesvědčená, že bude stačit zrušit odborný dohled, vymezit kompetence, zatraktivnit obor a finančně ohodnotit, jak píše Jana Nováková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči z FN Motol. Zrušení odborného dohledu podle mě bude znamenat pouze to, že ZA bude moci pracovat samostatně, a tedy proč mít nějaký tým, když asistent to zvládne sám. Jiná situace bude asi na specializované klinice, ale na standardním oddělení okresní nemocnice by museli přilít do systému o dost peněz navíc, aby si mohli dovolit stavět týmy sestra – asistent. ZA tak jako jiní maturanti bude chtít lepší ohodnocení a prestižnější pozici, takže proč by nevystudoval VŠ a nestal se sestrou?

Jak dál?

Z mého pohledu se u nás historicky osvědčil model sestra‑ošetřovatelka‑sanitárka. Podle potřeb oddělení pak sestra specialistka, která už si sama to studium většinou nevolí, ale přihlásí se na základě požadavku zaměstnavatele. Dále máme sestry v řídících funkcích, sestry mentorky, sestry ve výzkumu a vzdělávání, tam už bych to viděla na magisterský stupeň vzdělání. Ošetřovatelky a sanitárky po pozici sestry možná také pokukují, ale do studia se jich pustí menšina, a to jen ty opravdu dobré. Kdyby byly tedy adekvátně zaplacené a byl by jich relativní dostatek, tak aby se v práci fyzicky nezničily, věřím, že by v systému zůstaly spíše než středoškolsky vzdělaní ZA. Ošetřovatelky a sanitárky mohou být i rekvalifikantky – s kvalitním, opravdu kvalitním kursem. Nicméně i ty je třeba zaplatit – prostě bez peněz žádná změna systému k lepšímu nebude.

Pro stávající ZA bych zvolila skutečně nějaký přemosťovací vzdělávací kurs, ale takový, aby mohli získat alespoň titul DiS., když už máme tu dvoukolejnost vzdělávání, a obor ZA bych nadobro zrušila. Na SZŠ bych ponechala zdravotnické lyceum – absolvent uplatnitelný ve zdravotnictví, hygieně, laboratořích a přírodních vědách s možností studia na VŠ, a dále vzdělání a kursy pro ošetřovatelky, sanitárky a pečovatelky. Moje vize se asi nesplní, jsem jen hodně zvědavá na nový zákon o nelékařských zdravotnických povoláních a jak se s tím vším popere.

Zdroj: Medical Tribune