Lze modifikovat průběh CHOPN?
Nemoc stále aktuální
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současné době druhou nejrozšířenější neinfekční nemocí na světě – trpí jí čtyři až deset procent všech obyvatel Země, čili více než 600 milionů osob. Prevalence v České republice se odhaduje na 7,7 %, což představuje až 800 000 nemocných. Počty nemocných přitom stále rostou. Uvedl to v úvodním vystoupení symposia doc. MUDr. Jaromír Musil (Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Praha-Motol), který také zdůraznil, že CHOPN je onemocněním celého organismu – ve svých důsledcích totiž postihuje srdce, krev, ledviny i stav výživy. I proto je také s CHOPN spojena vysoká úmrtnost – celosvětově je dnes z tohoto hlediska CHOPN mezi příčinami úmrtí na pátém místě, podle prognóz WHO se již v roce 2010 dostane na místo čtvrté a v roce 2020 dokonce na třetí (za kardiovaskulární a cerebrovaskulární příhody). Na rozdíl od situace u ostatních tzv. „civilizačních onemocnění“, kde v posledních desetiletích počet umírajících klesá, úmrtnost na CHOPN stále roste. Vysoká mortalita je spojena především s exacerbacemi CHOPN; letalita u pacientů hospitalizovaných pro exacerbace CHOPN je deset procent, do jednoho roku od hospitalizace pro exacerbaci umírá 22 až 40 procent a do tří let 47 procent pacientů.CHOPN lze předejít i léčit
Podle společné definice ERS (European Respiratory Society) a ATS (American Thoracic Society) z roku 2004 je CHOPN preventabilním a léčitelným onemocněním, charakterizovaným bronchiální obstrukcí, která není plně reverzibilní; bronchiální obstrukce progreduje a je spojena s abnormální zánětlivou odpovědí plicní tkáně na škodlivé částice nebo plyny. Primární příčinou CHOPN je kouření cigaret, přispívat mohou i další faktory životního a pracovního prostředí. CHOPN postihuje především plíce, avšak má i závažné následky systémové. Dalším problémem je, co vlastně u nemocných s CHOPN měřit. FEV1 je sice snadno měřitelná veličina, široce užívaná v epidemiologii, pro klasifikaci tíže onemocnění i jako předpovědní faktor mortality. Cílem léčby ale musí být zlepšení příznaků a zabránění zhoršování, a proto se také zavádějí nové termíny, jako jsou klinické důsledky a markery nemoci.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2006, strana 9
Zdroj: